Místo aktu oběti nejznámější český mučedník zvažoval akt ozbrojeného odporu během sovětské okupace, tvrdí historik Blažek, který se opírá o výpovědi Palachových spolužáků, jeho bratra a částečně i o spis StB. Jednadvacátého srpna 1968 totiž do Prahy dorazil s pistolí značky Browning v tašce. Pistoli prý ukázal svému spolužákovi Václavu Hanákovi nedaleko Senovážného náměstí v Praze a sdělil mu, že se pomocí ní chystá bránit budovu rozhlasu na Vinohradech.
Italští neonacisté pořádají koncert věnovaný Palachovi. Chtějí si ho přivlastnit, píší média |
„O zbrani Jana Palacha a jeho přemýšlení, zda ji nepoužít proti okupantům, mi poprvé řekli před necelými dvěma lety jeho spolužáci z Vysoké školy ekonomické Marie Stříbrná a Václav Hanák na setkání účastníků zájezdu do Kazachstánu, když si v jedné z pražských restaurací připomínali jeho padesáté výročí,“ vzpomíná pro Aktuálně.cz historik Petr Blažek, který zkoumá Palachův odkaz již řadu let.
  |
Podle Blažka se Palachovi snažil Hanák akci vymluvit. Stejně na tom byla také Palachova další spolužačka Marie Stříbrná, které zbraň taktéž ukázal, tentokrát na půdě dnešní Vysoké školy ekonomické. Jeho spolužačka ho upozorňovala, že zastřelením vojáka okupačních sil by mohlo vyvolat výjimečný stav a represivní opatření proti českému národu by mohly nabýt větší intenzity.
Oba Palachovi spolužáci podle historika vypověděli, že o zbrani mlčeli, aby nebylo na jejich kamaráda nahlíženo jako na teroristu. „Aby zkrátka tahle epizoda, kdy k žádnému použití zbraně nakonec nedošlo, nevrhla na Jana Palacha špatné světlo,“ vypověděl serveru Aktuálně.cz Blažek.
Před Národním muzeem vznikne největší světový Palachův památník. Plánoval se od 70. let |
Že měl Palach k pistoli americké značky skutečně přístup, potvrdil i jeho starší bratr Jiří. Podle něj mohla být schovaná na půdě Palachových ve Všetatech, odkud ji těsně před svým sebeupálením převezl do Kamenného Šenova, kam jezdil právě za bratrem.
Do nového pohledu na Palachův příběh zapadá i výpověď Palachova spolužáka ze základní školy Stanislava Hamra. Podle něj měl jeho slavný kamarád z dětství vždy silný vztah k historickým hrdinům a také zbraním a výbušninám.
Hamr také vypověděl, že podle jeho názoru měl Palach od mala v plánu napodobit své historické vzory a k heroickému činu se cílevědomě připravoval. Pamatuje si prý, jak si zvykal na strádání a bolest, aby je později v krizových momentech vydržel. „Přidej, utáhni to! vyzýval mě. A nikdy přitom ani necekl,“ vzpomínal Hamr pro server Aktuálně.cz na situaci, kdy ho Palach vyzval, aby mu ve svěráku svíral prsty. Jindy si prý pod nehty rukou zarážel jehly.
Dvacetiletý student prý zvažoval v srpnu 1968 různé formy odporu, přesto na něj historici pohlíželi vždy jako na důsledného odpůrce násilí. Podle nových výpovědí se ale Palachovo smýšlení ubíralo i více radikálním směrem. Začátkem ledna 1969 například v dopise Luboši Holečkovi, tehdejšímu studentskému vůdci, navrhoval násilné obsazení Československého rozhlasu. Dopis našel Blažek se spisech StB dokumentujících Palachův protest.
„Dopis svědčí o Palachových plánech na aktivní odpor. Ukazuje, stejně jako zmíněná zbraň, že delší dobu promýšlel radikální čin. Když jsem ho v roce 2008 poprvé viděl, s překvapením jsem pochopil, že Palachovo sebeupálení nebylo bleskem z čistého nebe, tak jak bylo do tehdejší doby často vykládáno,“ řekl o svém zjištění historik Blažek.
