„Dezinformace nahlodávají důvěru v instituce a v digitální i tradiční média a poškozují naše demokratická zřízení, protože snižují schopnost občanů rozhodovat se na základě pravdivých informací. Dezinformace také často podporují radikální a extremistické názory a činnosti,“ stojí ve zprávě Evropské komise Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup, jež definuje strategii Bruselu v boji proti on-line fake news a kterou projednají senátoři.
Brusel v dokumentu stanovil několik hlavních linií, po nichž chce rozvinout obranu proti dezinformacím na internetu. Opatření míří dovnitř soustavy evropských orgánů, dílčích evropských institucí a také vůči velkým hráčům internetu jako Facebook, Twitter či Mozilla. Evropská komise mluví o vytvoření kodexu pro soukromé on-line platformy, finanční podpoře mediální gramotnosti či subvenci investigativní žurnalistiky.
Boj s dezinformacemi před eurovolbami. Brusel chystá opatření |
„Je důležité, aby celá Evropa spolupracovala a promptně analyzovala snahy o ovlivňování voleb a pokusy o dezinformační kampaně,“ sdělil serveru Lidovky.cz předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. „Je dobře, že v zemích Evropské unie roste povědomí o kybernetických hrozbách a dezinformačních kampaních. Všeobecně je třeba zvyšovat kvalitu informování veřejnosti,“ dodal.
Zpráva je součástí Akčního plánu EU proti dezinformacím, jenž stojí na čtyřech hlavních pilířích. Unie chce jednak zlepšit schopnost svých orgánů fake news odhalovat, sladit reakce členských států na dezinformace, motivovat soukromý sektor v jejich potírání a zvyšovat povědomí společnosti o povaze dezinformací. Loni v prosinci vydala Evropská komise bilanční report, jak se daří naplňovat zmíněnou strategii proti on-line fake news.
Kodex pro velké internetové hráče
„Největší prostor je věnován vytváření mechanismů pro transparentnější, věrohodnější a odpovědnější on-line prostředí, zejména v souvislosti s přijetím samoregulačního Kodexu on-line platforem se zásadami boje proti dezinformacím,“ popsala serveru Lidovky.cz charakter reportu Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra, které senátorům pomohlo v přípravě k projednání obou zmíněných dokumentů.
Ke kodexu se připojili výrazní internetoví hráči Google, Facebook, Twitter a Mozilla. Kodex pro zmíněné on-line platformy počítá s několika závazky, jako jsou odlišení reklamy od původního obsahu, identifikace falešných účtů či podpora výzkumu s cílem pochopit povahu dezinformací. Evropská komise na konci letošního roku ověří, jak si platformy stojí s dodržováním kodexu.
  |
Vedle toho vzniká jednotná mezinárodní síť ověřovatelů faktů, jejímž cílem je propojit dosud existující skupiny s tímto posláním. Jednou z nich je například síť IFCN, ta dosud působí jen ve dvanácti členských státech. Komise hodlá jednotnému projektu poskytnout potřebnou IT infrastrukturu. Zároveň se Brusel zavázal, že do samotné práce ověřovatelů zasahovat nebude.
„Dozvídáme se povzbudivé informace, například že vzniká síť profesionálů, kteří ověřují informace a vyvracejí falešné zprávy. Česká republika má v expertním týmu své zástupce,“ poznamenal k tomu předseda výboru Fischer. Žádný ze zmíněných dvou dokumentů, k nimž bude senátní výbor přijímat deklarativní usnesení, neukládá členským státům přijmou legislativní předpisy.
