Památník heydrichiády ukrývá tajemný prostor. Nikdo neví, co v něm je, říká správce chrámu

„Chrám na mě působí ošuntěle,“ říká Ježek v rozhovoru pro Lidovky.cz s tím, že poslední rozsáhlejší opravy objektu proběhly v 60. letech minulého století. „Na to, že šlo o období komunismu a nepanovala žádná velká láska k církvi, tak to byla solidní rekonstrukce. Obnovily se venkovní omítky nebo železná vrata,“ podotýká představený chrámu.

Lidovky.cz: Co vše by bylo třeba zrekonstruovat?
Co se týká vnitřku, chrám jednoznačně potřebuje nový nátěr, který se dělal naposledy v 90. letech. Restaurovat by se měly fresky, protože není známo, do jaké míry je narušena jejich struktura. Přemýšlet by se také mělo o osvětlení chrámu. Lustr, který máme, není původní. Dříve tu musel být velký lustr, jenž z neznámého důvodu zmizel. Rekonstrukci, nebo alespoň vyčistit, by potřeboval také ikonostas, tedy malby vedle oltáře.

Výměnu by si zasloužil i dřevěný podnos, na němž kněží slouží. Je nevyhovující, začíná se propadat. Já s tím ale zatím nemohu nic dělat, neboť nejprve musí historik posoudit, zdali je tato podlaha z doby bojů v chrámů, či z pozdějších let. Pokud by šlo o novodobou věc, která nemá souvislost s heydrichiádou, bylo by dobré pořídit jinou podlahu z masivnějšího dřeva. To vše neutváří dobrý celkový dojem. Člověk, kteří přijde do chrámu, se musí cítit pochmurně.

Lidovky.cz: V jakém stavu je exteriér objektu?
Venkovní omítka žádné větší opravy nepotřebuje, maximálně opravit praskliny. Nějaké klempířské práce jsou na střeše. Esteticky upravit by se mohlo nádvoří, aby podlaží působilo více koncepčně. Navrhoval jsem také udělat tam ještě jeden památník se zvonem. Momentálně totiž nemůžeme používat zvonici, je nefunkční. Všiml jsem si rovněž, že problémy začínají dělat vrata, z nichž pomalu odpadávají kusy železa. A řešit by se mohlo také okénko do krypty. Udělat něco, aby se zakonzervovaly díry po výstřelech. Kámen se postupem času zvětrává, za pár let tak budou díry více poškozeny.

Okno krypty a pozůstatky střelby v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

'Ukažme, že jsme na minulost hrdí.' Chrám, v němž zemřeli Gabčík s Kubišem, projde rekonstrukcí

Lidovky.cz: V uplynulých dvou letech proběhlo v chrámu několik průzkumů a měření. Co ukázaly?
Jeden archeologický průzkum ukázal na záhadný otvor, prohlubeň pod oltářní částí. Nikde jsem se o ní přitom nedočetl. Napsal jsem tak dopis magistrátu a trvám na tom, aby se při rekonstrukci udělal komplexní archeologický průzkum. Jako historik si myslím, že by bylo naprosto šílené ho neudělat, protože chrám je důležitý i z hlediska novodobých dějin. Mohlo by se odkrýt ještě něco dalšího. Už když se kolem chrámu dělala kanalizace, tak jsem náhodně objevil díru, která se jevila jako prohlubeň z místa, kde se parašutisté snažili dostat ven z chrámu. Průzkum by mohl přinést zajímavé informace, které by dokreslily historii.

Lidovky.cz: Jak si představit vámi zmiňovaný otvor?
Nachází se pod dřevěnou podlahou, která je pod oltářní částí. Když se podlaha sundá, neměl by být problém se do něj dostat.

Lidovky.cz: Co se v něm ukrývá?
Nikdo momentálně neví, co tam je. Může jít o prostor, kde se ukládaly relikvie či předměty související s obřadem. Každý chrám - ať už římskokatolický nebo pravoslavný - měl tendenci nechávat pod oltářem prostor právě pro tyto věci. Můžou tam být ostatky světce nebo historická kapsule, nádoba, v níž jsou informace z doby, kdy se chrám stavěl. Může to být malá místnůstka, která byla navázaná na kryptu. Nebo tam také nemusí být nic.

Představený chrámu svatého Cyrila a Metoděje, otec Václav Ježek.

Lidovky.cz: Je možné, aby chrám ukrýval nějaký poklad či historické cennosti?
Historické cennosti ani tak ne. Chrám je z 18. století, což je poměrně novodobá stavba. Pokud tu bylo něco z dřívějšího období, tak to stavitelé, kteří budovali tento chrám, již odnesli. Museli na to narazit, protože dělali nové základy. Každopádně stojí za to objekt prozkoumat. Určitě by to osvětlilo historii chrámu.

Lidovky.cz: Na kolik korun by celková rekonstrukce chrámu podle vás mohla vyjít?
Netroufnu si říct, odhad nemám. Myslím ale, že by to nemuselo stát velké peníze. Není to strašná investice. Asi nejdražší by bylo postavit lešení v chrámu, vymalovat jej zevnitř a zrestaurovat fresky.

Lidovky.cz: Je církev připravena finančně se podílet na opravách?
Samozřejmě. Církev už některé věci dělá. Začali jsme restaurovat oblečení, které protagonisté událostí z dob heydrichiády měli na sobě. Časem a vlivem různých podmínek totiž začalo chátrat. A to je investice kolem 200 tisíc korun. Církev by byla připravena zaplatit třeba nový dřevěný podnos nebo další věci, které by se jí týkaly, jako například obrazy, předměty. Nechceme vše nechat pouze na magistrátu a čekat, že to udělají.

Lidovky.cz: Jak náročné by bylo skloubit rekonstrukci s činností chrámu?
Když se připravíme na to, že je potřeba postavit lešení, tak dokážeme bohoslužby adaptovat, abychom našli harmonii. Je ale potřeba vědět to dopředu. V pravoslavné církvi například máme velkou tradici pálení svíček. Pokud by se tedy rekonstruovaly fresky, museli bychom se přizpůsobit tak, abychom používali svíčky voskové a ne se směsí parafínu, které způsobují, že se na freskách objevuje černota. Pokud bychom parafínové svíčky používali, nemělo by smysl dělat rekonstrukci. I proto je nutné vědět o opravách zavčasu, abychom stihli objednat voskové svíčky. Vždy lze najít kompromis.

Lidovky.cz: Jaké služby chrám návštěvníkům momentálně nabízí?
Prakticky každý den se v něm konají bohoslužby. Kromě pondělí, kdy je zavřený chrám i krypta. Snažíme se je nabízet stále, aby byl chrám využívaný. To je ostatně církevní koncepcí. Monument je monument historický, ale on musí být živý, aby nebyl čistě předmětem zajímavé architektury.

Razím tezi, že parašutisté, a všichni, kteří byli spojeni s obětí, se z církevního hlediska připomínají při bohoslužbách stále. Ať už jsme věřící, nebo nejsme, celá bohoslužba totiž symbolizuje nutnost obětovat se. Stejně jako se obětoval Kristus za nás. Koncepce liturgických služeb má s památkou tady souvislost, protože ji oživuje. Tím, že žiji a jsem živý v komunitě, za kterou se chtěli obětovat ti, co zahynuli, pokračuje odkaz komunity.

Virtuální prohlídku krypty a chrámu můžete absolvovat po kliknutí na banner níže.

Lidovky.cz: Kolik lidí chrám denně navštíví?
Každý den je to průměrně asi 30 lidí, kteří neměli v plánu přijít na konkrétní bohoslužbu. Na chrám je to vysoké číslo. Chodí sem turisté, školáci, jak místní tak třeba z Německa, navštěvují nás inkognito významní lidé, například členové zahraničních vlád a delegací. V době komunismu tu byl například Jimi Hendrix. Někdo mi říkal, že dokonce o chrámu složil i píseň.

Za tu dobu, co jsem tady, jsem pochopil, že by bylo dobré, kdyby byl chrám otevřený nonstop. Chtěli bychom zaměstnat kostelníka, který by dohlížel na to, aby lidé do něj měli neustálý přístup, i když není přítomný kněz. Moje zkušenost je totiž taková, že třeba v sobotu kolem šesté, sedmé hodiny večerní přichází zvýšená návštěvnost. Neumím si ale vysvětlit, z jakého to je důvodu.