Nacházíme se v malé svatyni fotbalu. Nízký strop nerozměrné místnosti pokrývá nákres fotbalového hřiště, na stropě jsou přilepené fotbalové míče. Vedle dlouhého stolu s židlemi je pod modrožlutým nápisem „FK Chánov“ vyskládaná řada pohárů. Petr Bažo tu kdysi klub zakládal, místní mládeži totiž organizovaný sport dával řád.
Lidovky.cz: Co všechno jste tady trénoval?
Dorost a starší a mladší žáky.
Fanoušek seriálu Kubera zavítal do Severky. Místo v Mostu se ale vyfotil v Praze |
Lidovky.cz: Všechno rekrutové z Chánova?
Všichni ne, měl jsem mezi nimi i bílé kluky. Byli jsme otevření všem. Už dva roky ale nehrajeme, na Mostecku už nebylo s kým hrát, všechny kluby se postupně rozpadly, my byli jedni z posledních tří. Když se vyskytne turnaj, tak občas ještě na ulici posbíráme hráče a jedeme.
Lidovky.cz: Jak dlouho v Chánově žijete?
Asi pětadvacet let. Původně pocházím z vesnice Bečov, kousek od Mostu. Tam jsem vyrostl mezi bílými, cikánské rodiny tam byly jen dvě. Až poté jsem přišel sem. Můj tatínek byl totiž muzikant a věděl, že v Chánově je jakási kapela. Takže ho to sem táhlo. A já si tady nakonec našel přítelkyni, tak jsem tu i zůstal.
Lidovky.cz: Co se tu za tu dobu změnilo?
Když jsem sem přišel, ještě to šlo. Pak se to ale začalo měnit, za okny můžete sami vidět, jakým směrem to šlo. Naštěstí v poslední době je to zase lepší, jelikož se trochu změnili lidi, udržují pořádek. Pořádek je to hlavní. Hlavně tu lidi ale chtějí začít normálně žít, jen k tomu budeme muset ještě dostat příležitost. Nabízeli jsme už, že to naše sídliště opravíme vlastníma rukama, aby si toho i naši lidé začali jak se patří vážit. Bohužel, zatím musíme čekat.
Ruiny vybydleného panelového domu „trojka“. I přes veškerá nebezpečí je to oblíbené místo pro denní hrátky místní drobotiny. Místní by celý dům viděli nejraději srovnaný se zemí.
Lidovky.cz: Pozornosti se teď Chánovu díky seriálu Most! dostává hodně. Ve čtvrtek jste tu měli i delegaci politiků. Co si o tom myslíte?
Já nevím, co si o tom mám myslet. Najednou se utrhl pytel a bylo jich tu jako much. Byla tu Maláčová i Vojtěch (ministryně práce a sociálních věcí a ministr zdravotnictví – pozn. red.) a řada dalších. Snad to i souvisí s tím seriálem, ale doufám že ne.
  |
Lidovky.cz: Slibovali vám něco?
Mně osobně ne, se mnou se jen někteří lidé fotili, protože jsem v seriálu hrál. Třeba paní Maláčová se mě ale ptala, jak to tam chodí, tak jsem jí k tomu pár věcí řekl. Nechtěl jsem ale příliš mluvit, protože s tím stejně nic neudělají.
Lidovky.cz: Jak dlouho tu děláte pracovníka prevence kriminality?
Dvanáct let. Když jsem nastupoval, tak na to existoval projekt. Tehdy jsem byl bez práce, takže jsem byl rád za cokoliv. Prošel jsem vstupní prohlídkou a výběrovým řízením a přijali mě. Už za týden nebo čtrnáct dní jsem to ale chtěl ukončit.
Finále seriálu Most! mohou diváci sledovat v Severce, setkají se i s tvůrci |
Lidovky.cz: Proč?
Protože lidi v Chánově mě viděli jako bonzáka. Ředitel mi ale říkal, ať neblbnu, že si to tak brát nemůžu. Nakonec jsem to překonal a dnes jsem tomu rád. Nějaký respekt už tu mám, lidé mě poslouchají. Chodí za mnou pro rady, já jim pomáhám s vypisováním formulářů a podobně. Když se něco stane, hned za mnou přijdou a vše mi řeknou. Mám tu už zkrátka docela dobrou pozici.
Lidovky.cz: Lidé už vám věří, že to neděláte jen pro sebe?
To už mi věří. Samozřejmě, zadarmo to dělat nebudu, ale musím říct, že mě ta práce baví. Pomáhám místním, jak jen umím. To je podstata všeho, co dělám.
Lidovky.cz: Co tu vlastně děláte?
Dohlížím na pořádek, aby se nekradlo a dál nic neničilo. Třeba krádeže už v Chánově v podstatě vymizely, troufám si říct, že tu jsme blízko nulové kriminalitě. Tím spíš vidím, jak moc se toho změnilo. Před patnácti lety by se tu člověk bál zaparkovat auto, dneska můžete nechat auto nezamčené a strach mít nemusíte. Nikdo si ho ani nevšimne. Lidi už nám tu taky konečně začínají chodit do práce, jdou do sebe.
Pro místní jsou jedním z největších problémů dluhy. V místním obchodě rozebírají ceny nájmů, které jsou podle nich v Chánově přemrštěné. Tvrdí, že za byt tu platí až devět tisíc měsíčně. Podle osazenstva malého krámku je to obchodování s chudobou.
Lidovky.cz: Věříte tomu, že se vzestupný trend udrží?
Určitě ano. Už i mladí vědí, že na sociálních dávkách to není nic moc život, že je pro ně lepší jít do práce a něco si vydělat. Snažím se jim to takto vysvětlovat.
Lidovky.cz: V seriálu jste hrál takového místního šéfa Joža. Když vás tak poslouchám, tak se toho pro vás mimo kameru vlastně tolik nemění…
Právě, že nemění! Když se nad tím zamyslím, hrál jsem vlastně sám sebe. V té roli jsem se viděl, i když zpočátku jsem jí rád neměl. Původně měl mou postavu hrát Josef Godla, jmenovec slavnějšího Zdeňka. Režisér Prušinovský ale při obsazování rolí objíždí místa, kde se bude natáčet a vyhlíží, co by se dalo jako udělat. Tehdy tu narazil na mě a usoudil, že bych Joža měl hrát já. Já s tím ale neměl zkušenosti a hrát to nechtěl. Pak mi ale poslal scénář a poprosil mě, ať si to přečtu. Nakonec mě to vzalo a tak jsem si tam zahrál.
Seriál Most! dráždí poslance ČSSD Foldynu transsexuální figurou. Není to přirozené, je to exces, říká |
Lidovky.cz: Takže se vám nakonec před kamerou líbilo?
Já už nějaké zkušenosti s kamerou měl, novináři k nám občas zavítali už před seriálem. Pořád to ale bylo něco jiného, alespoň jsem už věděl, že nemám koukat do kamery. Za herce se ale moc nepovažuji.
Lidovky.cz: Most! už běží déle než měsíc. Dají už se pozorovat nějaké posuny ve společenské atmosféře v tom reálném Mostě?
Teď budu mluvit čistě za sebe. Setkávám se s tím, že většinová společnost se na romskou menšinu začala dívat úplně jinak. Alespoň mi to tak připadá. Ten seriál možná skutečně zaťukal někomu na srdce a změna je podle mě vidět.
Lidovky.cz: Mostečané už si nemyslí, že je to v Chánově příšerné?
Samozřejmě, že takoví pořád existují. V hlavách mají zažité, že v Chánově je to hrůza, v televizi pak navíc vidí třeba patnáct let staré příspěvky. Přitom tu nikdy nebyli. Byli ale i takoví, kteří sem přijeli a já se s nimi sešel. Říkali, že byty tu tedy stále vybydlené jsou, ale že jinak je tu pořádek. Příběhy o tom, jak tu někoho přepadáme, to je blbost. To už je dávno pryč. Někteří už tedy názory změnili.
V Chánově žije nyní podle odhadů Petra Baža okolo šesti stovek lidí, tyto počty se podle něj už delší dobu nemění. I přes velký počet dětí na tomto nechvalně známém sídlišti se ale změna odehrává jen velmi pomalu, málokdo totiž přesáhne vzděláním základní školu.
Lidovky.cz: Myslíte, že zájem o Chánov bude po skončení seriálu pokračovat?
To nevím. Myslím, že až to skončí, určitě to trochu opadne. Jestli to ale dokáže něco změnit, to netuším.
Lidovky.cz: Jak se na Most! dívají Chánovští?
Někteří to kritizují, jiní jsou nadšení. Asi jako všude jinde.
‚Nemorální paskvil založený na vulgarismu.‘ Seriál Most! rozdělil Mostečany |
Lidovky.cz: Co se jim na tom nelíbí?
Že se v tom mluví o cikánech. Já jim ale vždycky říkám: „Vždyť my tam bílým taky říkáme gádžové! Pro ně to taky musí být urážlivé. Jste hrozně vztahovační. Tak my jim řekneme gádžové, ale nám vadí, že nám říkají cikáni? Sakra, vždyť je to komedie. Vždyť to ty lidi taky sbližuje, copak to nevidíte?“ Někteří už se s tím smířili, ale obecně tu není moc lidí, kterým by to vadilo.
Lidovky.cz: Ve městě se lidé občas sejdou v Severce. Tady máte dům kultury, sledují to tu lidé společně?
Vůbec ne. Je to každého soukromá věc. Někdo už naopak v pondělí v devět čeká u televize a kouká na to. Mě si třeba do Severky na sledování jednoho dílu pozvali. Šel jsem tam, ale bál jsem se, že budou všichni opilí a nepříjemní. Já sám nepiji, takže jsem nevěděl, co čekat. Ale klobouk dolů před těmi, kteří tam dorazili. Lidi byli nadšení, čtvrt hodiny jsme se ani nemohl dostat ke stolu, všichni si chtěli povídat a fotit se. Skvělá zkušenost.
Lidovky.cz: V seriálu je Severka lehce říznutá rasismem majitele Edy. Šel byste tam, kdyby se seriál nevysílal?
Moc tam nechodím, ale na oběd bych si tam klidně zašel. Můj kluk tam ostatně na oběd chodil už před tím.
Lidovky.cz: Co byste řekl, že tvůrci seriálu trochu přehnali? Nebo vykreslili vše věrně?
No nevím, nevím. Osobně si nemyslím, že je seriálu něco, co by tu alespoň kdysi nebylo. I když už to tu tak třeba nechodí. Realitu tu podle mě vystihli dobře. V jednom z dílů vidíte, jak někdo v Chánově vyhazuje odpadky z okna a všude v okolí je bordel. To se tu dělo dřív, ale teď je tu pořádek. Takže tvůrci po nás chtěli, abychom tu nějaký ten bordel udělali. Tehdy jsem jim ale jasně řekl, že jakmile bude dotočeno, hezky pěkně si to zase všechno uklidí.
„Nevím, co si mám o návštěvách politiků myslet,“ říká Petr Bažo. Podle něj ale ničemu nepomohou, zájem po konci seriálu opět utichne. Den před rozhovorem Chánov navštívila ministryně práce a sociálních věcí Maláčová a ministr zdravotnictví Vojtěch.
Lidovky.cz: Působil jste tu jako takový místní odborný poradce…
Režisér Prušinovský byl během natáčení hrozně hodný chlap. Když se mělo točit něco, co se nám nebo mně osobně nelíbilo, šel jsem za ním a řekl mu, že tohle dělat nebudu. Že to neodpovídá realitě. Pro něj to bylo v pořádku, vždy se mě zeptal.
Lidovky.cz: To tedy Most! mohl bez vás vypadat docela jinak.
Všechno jsem zase neměnil, pan Prušinovský se spíš chodil ptát, co je možné a co ne. Buď jsem mu řekl, že ano, to se tady děje, nebo jsem mu řekl: „Honzo, tohle asi ne. Takhle to tu není.“
Zaráží mě, že přijdu do obchodu a tykám Vietnamcovi. Děti to přitom odnaučuju, řekl Godla |
Lidovky.cz: Když se seriál točit, už jste tušili, že z toho bude takový fenomén?
Absolutně ne. Spíš jsem se bál, že to lidi pohorší. Že se budou na Chánov dívat ještě víc skrze prsty. Reakce mě ale mile překvapily. Většinové společnosti se to ale líbí, jsem za to rád.
Lidovky.cz: Ozývá se tu někdy slogan „Dycky Most!“?
Ježišmarjá, pořád! Hlavně ve městě. Nedávno jsem tam šel přes přechod a najednou zastavilo auto, z něj vykoukli tři mladí kluci a křičeli na mě „Dycky Most! Jožo! Dycky Most!“. Někdy už mi je ta popularita nepříjemná. Kolikrát jdeme s manželkou nakoupit a cestou se se mnou chce fotit deset lidí. Manželka je z toho už nervózní. Nejsem ale namyšlený, stojím nohama na zemi.
Lidovky.cz: Nevidí ve vás ale spíše toho seriálového Joža? Nebo se vás také ptají, co že to v tom Chánově vlastně děláte?
Někdo se i zeptá. Ale moc jim toho říct nemůžu, protože dělám vlastně to, co Jožo v seriálu. Nějaké nabídky ale nečekám, mám svou práci rád. I když Honza Prušinovský říkal, že nějaké nabídky určitě přijdou.
Lidovky.cz: Chtěli byste druhou sérii seriálu?
Kdyby přišla, bránit se jí nebudeme. Ale jak už říkal Honza, spíše to nedopadne. To ostatně není na nás.
Petr Bažo žije v Chánově už 25 let. Jeho tatínek byl muzikant, kterého to z malé vesničky Bečov táhlo za chánovskou kapelou. Sám Petr Bažo si tu pak našel přítelkyni a zůstal tu. Začátky jako asistent prevence kriminality měl ale prý těžké. „Ze začátku tu bylo peklo, měli mě za bonzáka,“ vzpomíná.
Lidovky.cz: A co seriál rovnou o Chánově?
Jakože by pokračovala Snědá tíseň?
Lidovky.cz: Co vůbec Snědá tíseň? Byl to vtip, nebo by to tu lidé uvítali?
Ne, to byl fór. I když třeba na Facebooku je ve Snědé tísni spousta lidí. To ale hlavně kvůli seriálu. Nevěřím, že by to někdo myslel vážně.
Lidovky.cz: Kolik lidí z Chánova dostalo v seriálu nějakou roli?
Já by jediný, když nepočítám komparzisty. Ostatní romští herci byli z Chomutova.
Scénář mě docela vyděsil, tvrdí představitel Franty ze seriálu Most! |
Lidovky.cz: Nejpopulárnějším Romem v Česku je teď nepochybně Zdeněk Godla. Může jeho příklad ukázat místním mládeži, že i ze špatné životní situace je cesta ven?
To už je na každém z nás. Když budou chtít lidé odsud něco dokázat a změnit svůj život, musí začít u sebe. Jestli budou mít své vzory a jestli to bude zrovna Zdeněk Godla, to už je vlastně jedno.
Lidovky.cz: Za rohem tu máte školu. Musíte tam mladé nahánět?
Nemusím. Ráno ale chodím před školu a dohlížím, aby tam kluci nekouřili. Když ale venku chytnu nějaké dítě, které má být ve škole, tak dítě odvedu k rodičům a ptám se, jak se věc má. Když marodí, tak nemá co dělat venku. Pokud to nefunguje, tak to nahlásím.
Lidovky.cz: Tyhle vaše výtky už lidé berou?
Už ano. Ale jak jsem říkal, ze začátku jsem měl peklo. Chtěl jsem od toho utéct, útočili na mě. Nakonec se v tom ale v dobré obrátilo. Viděli totiž, že tu nejsem pro buzeraci a nadávání. Zjistili, že jim můžu s hodně věcmi pomoci.
Realita dominanty Chánova, takzvané „trojky“. Byty nad jedním z vchodů jsou „průhledné“, zcela vymlácené a neobyvatelné. Už ve vedlejším okně je ale záclona a plný balkon věcí, kde žije jedna z chánovských rodin.
Lidovky.cz: On se ten Klekí Petra stal nakonec tak trochu z vás…
Ježiši, to ne. To spíš nějaký Inču-čuna, ne? Jak říkám, teď je to tu v pohodě. Samozřejmě se najdou i blbci, kteří dělají bordel.
Lidovky.cz: Umí si s takovými místní komunita poradit?
Třeba já to řeším tak, že si takového výrostka odchytnu a řeknu, že to bylo naposledy. A když má nějaké kecy, tak mu řeknu: „To je v pořádku, chvilku mi tu vydrž. Zavoláme policii.“ Klidně ho nechám sebrat nebo mu dát pokutu, je mi to jedno. Když si to nechce nechat vysvětlit od mě, ať si to vyřeší sám.
Lidovky.cz: Jak se vám se policií spolupracuje?
Úplně bez problémů. Spolupracujeme s městskou i státní. Jsou rádi, že tu mají někoho místního. Jeden čas jsem ale byl nemocný a chtěl skončit. Můj šéf mi ale říkal, ať zůstanu, že v Chánově nikdo normální nevydrží. Řeknu vám, jak to je – tady nějaký řadový asistent asi skutečně nevydrží. Respekt by si tu nevybudoval, s tím jsem měl problém i já.
Lidovky.cz: Popisujete, že zevnitř se to začíná v Chánově měnit. Co byste potřebovali zvenku?
Mám určitou představu. Tak třeba ta „trojka“, co stojí za rohem. To je ten největší panelák, taky je v nejhorším stavu. Ten by potřeboval srovnat se zemí. Naopak bych ale chtěl opravit dva menší, co stojí vedle. V tom nejvyšším jsou vybydlené byty, část toho domu je průhledná. Těm asi deseti rodinám, které tam teď bydlí, bych dal byty v těch opravených dvou. A také by se tu měli začít starat o zeleň a hlavně aby začali chodit normálně do práce. Strašně bych si přál, aby tu lidé začali přemýšlet o životě a dohlíželi na to, aby tu nikdo nic neničil. Když by tu někdo něco rozbil, dostal by to k zaplacení. Kdyby tvrdil, že on to nebyl, rozúčtoval bych to celému vchodu. Lidi by si na dotyčného už sami dali pozor. Jakmile totiž cikánovi sáhnete na prachy, je schopný udělat všechno. Chci lidem ukázat, že i cikáni chtějí normálně a slušně žít. Nechci nikomu ubližovat, ale musí si uvědomit, že nic není zadarmo.
