Lidovky.cz

Spor o rozestupy. Minimální vzdálenost mezi auty má stanovit zákon, experti varují před komplikacemi

Česko

  5:00
Praha - Bezmála osm tisíc nehod, které se loni staly na tuzemských silnicích, zavinilo nedodržení bezpečného rozestupu mezi vozidly. Podle statistik jde o čtvrtou nejčastější příčinu havárií. Přispívá tomu i ­fakt, že porušení takzvaného pravidla dvou sekund v Česku zatím není nijak postižitelné.

Tuzemští řidiči takzvané dvousekundové pravidlo ignorují. foto: Veronika Krejčí, Lidovky.cz

Změnit to má novela silničního zákona z pera ministerstva dopravy, jež však hned na počátku tvrdě narazila. Během února se k ní v meziresortním připomínkovém řízení mohly vyjádřit jednotlivé státní instituce. Přibližně čtyři desítky z­ nich této možnosti využily, přičemž předlohu vůbec nešetřily. Právě body týkající se dodržování bezpečné vzdálenosti rozporovaly nejvíc.

Podle předlohy by byl minimální odstup mezi auty ukotvený přímo v­ zákoně. Pro osobní vozy jedoucí rychleji než 80 km/h by šlo minimálně o 30 metrů. U kamionů alespoň o 50 metrů, pakliže ručička na tachometru ukazuje 50 ­km/h a více. Za nedodržení by řidiči nově obdrželi čtyři trestné body a pokutu, jejíž možná výše dosud nebyla specifikována.

Pravidlo dvou sekund? Měřili jsme odstup aut na D1, hřešili hlavně šoféři kamionů

Zásadní námitky vznesly ministerstva obrany a vnitra, Hospodářská komora či Bezpečnostní informační služba (BIS). Vadí jim třeba, že stanovená vzdálenost není dostatečná nebo že by její dodržování omezilo plynulost dopravy. Jiní se domnívají, že by neměla být zákonem definovaná vůbec.

Přestože řada z institucí myšlenku více se zaměřit na respektování tohoto pravidla schvaluje, nezamlouvá se jim způsob, jakým je bezpečná vzdálenost v návrhu definována.

„Jde o zavádějící pojem, protože žádná bezpečná vzdálenost mezi vozidly není sama o sobě absolutně bezpečná,“ namítla BIS s ­tím, že podle předlohy by řidiči museli dodržovat rozestup, jenž odpovídá součtu brzdné dráhy auta v dané rychlosti a vzdálenosti, kterou vůz ujede, než motorista stačí zareagovat.

„Takový odstup je ovšem nejen v­ provozu nereálný, ale též objektivně neurčitelný, protože reakční doba je silně individuální,“ odůvodnila tajná služba, jež zároveň požaduje zákonnou výjimku, aby se povinný rozestup nevztahoval na vozidla bezpečnostních sborů. To je mimo jiné důvod, proč se do připomínkového řízení připojila.

S jejím tvrzením o nesnadném vymezení dostatečné vzdálenosti souhlasí dopravní experti. Podle nich záleží i na dalších faktorech, namátkou na váze auta či typu pneumatik a brzd. Při rychlosti 130 km/h se udává, že pro vyhnutí se střetu, nikoliv zabrzdění, je potřeba dokonce 70 metrů.

Ministerstvo dopravy se ke konkrétním námitkám nevyjádřilo. Podle mluvčí resortu Lenky Rezková ale všechny v současné době analyzuje.

„Zásadní připomínky budou následně řádně projednávány se subjekty, které je uplatnily,“ řekla LN Rezková.

Začne se na dálnici couvat?

Podle ministerstva obrany, pražského magistrátu, ale také Svazu měst a obcí je propíraný bod navíc problematický proto, že by vedl k ještě výraznějším dopravním komplikacím v již hustém provozu.

„Pokud si řidič vytvoří odstup, zcela jistě do mezery vjede další šofér. Ukázněnému šoférovi tak nezbude nic jiného, než aby zpomalil a vytvořil si nový bezpečný odstup. Pokud tuto situaci převedeme do absurdna, začne například na dálnici couvat, aby splnil zákonný požadavek,“ poznamenali v nadsázce zástupci metropole.

Bezpečná vzdálenost mezi auty

„Když řidič kamionu ve stoupání pojede rychlostí 70 km/h, přiblíží se pozvolna k nákladnímu vozidlu jedoucímu rychlostí 65 ­km/h, pak tedy musí již ve vzdálenosti nejméně 50 metrů vjet do levého jízdního pruhu za účelem předjetí vpředu jedoucího vozidla,“ všiml si Svaz měst a ­obcí dalšího příkladu, jímž by se plynulost provozu zhoršila.

Konec papírových dálničních známek? Sněmovna podpořila elektronické

Rázně připomínkovala návrh resortu Dana Ťoka (za ANO) Hospodářská komora, podle níž nejsou předkládané změny dostatečně odůvodněné. Novela prý nevychází z faktů a dat, nýbrž představuje spíše „splnění politického úkolu“.

Svědčit o tom podle ní má i skutečnost, že na silnici vzniká mnoho situací, kdy motoristé požadovanou vzdálenost dodržet nemohou, například předjíždění či změna jízdního pruhu.

V Německu, Rakousku, Maďarsku nebo také na Slovensku je přitom podobná praxe zavedená léta. Zdejší skepse vůči zmiňovanému pravidlu je podle odborníka na dopravu Igora Siroty z Ústředního automotoklubu způsobená tím, že u nás takový předpis neexistoval.

„Samotný princip, že se objeví něco nového, zaskočí všechny adekvátní úřady,“ komentoval Sirota.

V Bavorsku za 60 eur a víc

Například v německém Bavorsku je bezpečný odstup vypočítáván s ­pomocí vodorovného značení na vozovce a kamer na konstrukcích nad dálnicemi.

„Na čáru namalovanou na asfaltu byste se měli dostat nejdříve dvě sekundy poté, co po ní přejelo auto před vámi. Jestliže je to méně, jste příliš blízko a dostanete pokutu, která začíná na 60 eurech,“ popsal LN Sirota.

Dálnice
Značky, které by mohly nově řidiče upozorňovat na to, aby dodržovali bezpečný...

Jak by zmiňovaná povinnost byla kontrolována u nás, zatím není zřejmé. Podle šéfa dopravní policie Tomáše Lercha by strážci zákona vycházeli zejména ze zkušeností zahraničních kolegů.

„Čekáme na konkrétní novou legislativní úpravu bezpečnostní vzdálenosti. Techniku pro dohled nad silničním provozem budeme pořizovat až na jejím základě,“ uvedl pro LN nedávno.

Vedle bezpečného rozestupu mezi auty instituce dále nesouhlasily se zvýšením rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 140 ­kilometrů za hodinu. Vadily jim rovněž takzvané řidičáky na zkoušku pro začínající motoristy, pro něž ministerstvo dopravy nově požaduje v prvních dvou letech poloviční bodovou hranici, za niž by jim byl odebrán řidičský průkaz.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.