Petříček ocenil skutečnost, že Libanon přijal na svém území velké množství syrských uprchlíků před válkou. „Shodli jsme se na tom, že je nutné dosáhnout politického řešení syrského konfliktu tak, aby se uprchlíci mohli bezpečně vrátit do svých domovů a aby mohla začít práce na poválečné obnově země. Jsme si vědomi toho, že není možné, aby tolik Syřanů dlouhodobě v Libanonu žilo,“ řekl Petříček.
Hlavní zájem Libanonu je návrat uprchlíků do vlasti
Český ministr připomněl, že Praha pomáhá Libanonu při zvládání zátěže, kterou velké množství uprchlíků pro zemi představuje. „Od roku 2017 jsme poskytli celkem 40 milionů korun na humanitární a rozvojové projekty, v letošním roce to bude dalších 15 milionů korun,“ řekl Petříček. Pomoc pro Libanon podle něj směřovala zejména do oblasti zdravotnictví.
Básil uvedl, že hlavním národním zájmem pro Libanon nyní je návrat syrských uprchlíků do jejich vlasti. Navrhl vytvoření mezinárodní spolupráce za tímto cílem, do které by se podle něj mohly zapojit Libanon, Česko i další středoevropské země. Podle něj by se české firmy také mohly podílet na obnově Sýrie.
O problémech s migrací ve středu Básil v Praze jednal i s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Shodli jsme se, že nejdůležitější je navrácení syrských migrantů do jejich vlasti,“ uvedl Babiš na twitteru po schůzce s libanonským ministrem.
Ministři zahraničí na své schůzce diskutovali i o možnosti posílení obchodní a ekonomické spolupráce obou zemí. Petříček připomněl, že v současnosti je objem obchodních vztahů zhruba 70 milionů dolarů (1,6 miliardy korun) a že je prostor pro jeho zvýšení. Libanonský trh podle něj může být příležitostí pro české exportéry i investory. Básil uvedl, že by se čeští investoři v Libanonu mohli prosadit například v energetice, u udržitelných zdrojů nebo při technologiích na likvidaci odpadu. Vyzval také k většímu otevření českého trhu pro libanonskou potravinářskou produkci a mluvil i o možnosti posílení linek ČSA mezi Prahou a Bejrútem.
