1. Proč už střídání nekončí?
Protože členské státy nedosáhly dohody, jestli se s přetáčením přestane v létě, nebo v zimě. Natožpak aby se na to mohly nachystat logistika a doprava. Musejí se třeba úplně předělat letové a jízdní řády. Evropská komise vyvolala nepodložená očekávání, že postačí říct „a dost“ a všechno bude.
Střídání času podle expertů nemá téměř žádný ekonomický efekt. Ekonomové by byli pro ‚letní‘ variantu |
Abychom si připomněli časové reálie: když se společné unijní přehazování hodin zavádělo, chystalo se pět let, aby nepropukla anarchie. Nicméně končící předseda Evropské komise Jean Claude Juncker chtěl na rozloučenou vyslat signál, že Unie se zemím nemíchá do věcí, které náležejí jejich národní suverenitě. Ze všech oblastí, na nichž to mohl prokázat, si vybral zrovna střídání času. Aby to udělal ještě líbivější, avizoval, že není problém učinit změnám času konec od letoška.
„Ukázalo se, že to bylo poněkud nepřipravené. Představa, že se pískne a od dalšího střídání času bude po všem, byla lákavá, ale to by se to muselo udělat nařízením. To Evropská komise udělat může, ale nechce,“ sdělil LN již dříve ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), na jehož resort padá zodpovědnost za hladký výsledek ručičkové revoluce.
Kdy to bude?
Nejspíš za dva roky. Ministři dopravy jednotlivých států krotili nadšení už od loňského listopadu a jemně naznačovali, že rok 2021 se jeví jako první jakžtakž realistický. S tímto datem už také v týdnu operovali europoslanci. V rámci bruselského schvalovacího kolečka ještě chybí souhlas členských států prostřednictvím Rady EU, takže hotovo není ani s formalitami.
Kdo rozhoduje?
Podle dikce rušené směrnice o unijním přepínání mezi letním a zimním režimem si vybere každá členská země podle své chuti a uvážení. Ve skutečnosti to ale takhle probíhat nebude, některým nezbude než spolknout preference a přizpůsobit se. Nikdo si nepřeje, aby hodiny létaly tam a zpátky, když se člověk vrtne za nejbližší státní hranice, a to nutně vyžaduje ústupky.
To je situace, která téměř nevyhnutelně leží před Českou republikou: Poláci, ale především Němci už se (zatím neoficiálně) vyslovili, že jejich srdci je bližší letní čas. Tuzemská vláda se v rámci iniciačního oťukávání mezi ministry sjednotila spíše za časem zimním. Vzhledem k velikosti a vlivu není pravděpodobné, že by z názoru ustupovalo Německo.
4. Který čas to bude?
Nikdo neví. Unijní země se rozčlenily na čtyři nestejně velké tábory. Dva dominantní si přizvukují v otázce, jestli má střídání času zmizet – má, ale liší se v náhledu na to, který čas ponechat. Jedni chtějí vstávat do tmy a večer dlouho vidět bez svícení, druzí raději po práci zapnou lampu, než aby se do zaměstnání plahočili bez denního světla. To první přinese věčný letní čas, to druhé zimní.
Vedle toho jsou dva menší oddíly. Třetí, kde se sdružují Řekové, Portugalci či Britové, chtějí i nadále po půl roce hodinu přidávat či ubírat. Čtvrtý tým netuší, co by chtěl – pod touto zástavou se druží třeba Francie a Irsko. A s výjimkou posledního tábora všechny další disponují zcela neprůstřelnými vědeckými studiemi, které dosvědčují blahodárné vlivy na zdraví lidí, zvířat i národního hospodářství zrovna a jedině u té jejich varianty.
5. Kdo proces koordinuje?
Zatím nikdo. Z jednotlivých států se ozývá, že by to koordinátora rozhodně chtělo, už proto, že příští rok mají země říct, jak to vidí. Jestliže nemá vypuknout chaos, musí se vyčlenit někdo, kdo si bude udržovat přehled, co by kdo rád, a hlavně zavčasu hlásit či rovnou řešit, když se očividně nebude rýsovat konsensus.
6. Co si myslí Češi?
Ministerstvo dopravy teprve hodlá na svých webových stránkách spustit nezávaznou konzultační anketu mezi lidem odborným i prostým. Výsledek ale bude toliko doporučením, protože závazný být ani nemůže – Česko nakonec stejně musí udělat to, co udělá jeho největší obchodní partner v podobě Německa. Z dosavadních průzkumů nicméně plyne mírná preference letního času.
7. Jak to vidí odborníci?
Střídání času podle expertů nemá téměř žádný ekonomický efekt. Ekonomové by byli pro ‚letní‘ variantu |
Podle biologů by optimální kondici lépe odpovídal zimní čas, protože víc ctí, že tma se odbývá ve fázi noci. Lidem se tak mají lépe synchronizovat biologické hodiny a zaplují do peřin dřív vzhledem k době, než je čas jít do práce či do školy.
