„Veškerá pomoc v případech partnerského násilí je nyní zaměřená na dospělé. Dopady jsou přitom odlišné. Mladí se s násilím vyrovnávají směrem dovnitř, například sebepoškozováním,“ uvedla Pokorná. Z výzkumu vyplynulo, že pouze necelá třetina mladých lidí, kteří jsou ve vztahu vystaveni působení některé z forem násilí, nepocítí žádné dopady na svůj osobní život nebo zdraví. Nejčastějším důsledkem je nemožnost soustředit se na školu či práci, následuje nechutenství a ztráta hmotnosti, 16 procent obětí pak napadají myšlenky na sebevraždu.
Výzkumu ze účastnilo 1000 mladých lidí ve věku od 16 do 26 let. Zhruba 91 procent z nich uvedlo, že má již nějaké zkušenosti se vztahem, řekl Ladislav Klika, ředitel společnosti Mindbridge Consulting, která výzkum spolu s ProFemem uspořádala. Mladí lidé si podle něj stanovili nepříjemné situace počínaje lhaním, omezováním, žárlením až po fyzické či sexuální násilí. S některou ze situací se podle něj setkalo 66 procent, opakovaně pak 55 procent.
Nejčastější formou je násilí psychologické, které se nejvíce projevuje extrémní žárlivostí a přehnanou kontrolou. Následuje fyzické násilí a stalking po rozchodu. „Nejtypičtějším projevem kybernásilí ve vztazích teenagerů je kontrola a čtení zpráv z partnerova mobilu bez jejich souhlasu. Oběti jsou také opakovaně zahlcovány e-maily, telefonáty a zprávami, a to i po skončení vztahu,“ vyplynulo z výzkumu. Mladí více využívají sociální sítě a chytré telefony, což jim kontrolu partnera usnadňuje.
Projekt společnosti ProFem zahrnoval výzkumy v pěti zemích. V Rakousku zažilo násilí 29 procent mladých lidí, kteří mají zkušenosti se vztahem. V Chorvatsku to bylo 30 procent a v Gruzii 32 procent. Nejlépe dopadlo Španělsko, kde se setkalo s partnerským násilím pouze 23 procent mladých lidí, kteří již zažili partnerský vztah.
