‚Zeman hrubě porušuje ústavu.‘ Senátorský klub připravuje žalobu na hlavu státu |
„Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu,“ uvedl předseda klubu a hnutí Senátor 21 Václav Láska. „Když neučiníme ničeho v reakci na chování současného prezidenta, pak vlastně přiznáváme, že způsob výkonu mandátu tak, jak jej zastává Miloš Zeman, je legitimní a zcela v pořádku. I do budoucna tím prezidentskou funkci můžeme zcela degradovat a postavit ji mimo ústavní pořádky tak, jak je známe,“ dodal.
Úvodní strana dokumentu žaloby na prezidenta ČR Miloše Zemana.
„Má to stejnou úroveň jako publikace ‚K událostem v Československu‘ z roku 1968, kterou vydala sovětská okupační moc,“ napsal ČTK Ovčáček v reakci na žalobu. Publikaci o 160 stránkách šířili v roce 1968 představitelé Sovětského svazu jako součást propagační kampaně, která měla přesvědčit o nutnosti vojenské intervence. Dokument obsahoval mnoho lží, polopravd a prohlášení vytržených z kontextu.
Pokud se s žalobou horní komora ztotožní, pro její podání bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců. S ohledem na současné složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM.
Opodstatněnost žaloby je sporná
Zeman rok od znovuzvolení. ‚Čím dál víc rozděluje společnost,‘ míní politologové |
Ani v Senátu není jisté, že se pro žalobu najde potřebná většina. Občanští demokraté nevidí šanci na úspěch, podle místopředsedy horní komory Jiřího Oberfalzera (ODS) nemají Zemanovy činy podstatu narušení demokratického řádu v ČR. Senátoři z klubu Starostů, který je nejpočetnější frakcí v Senátu, chtějí nejprve znát stanovisko právníků a ústavních znalců, zda by žaloba byla opodstatněná. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Kluby ODS a Starostů mají dohromady 37 členů, k přijetí návrhu žaloby by tak byly třeba hlasy alespoň části z nich.
Zemanova nabídka Baxovi by mohla být trestný čin, řekl ministr spravedlnosti Kněžínek |
Impulzem k vypracování žaloby byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. Uvedl, že na kontaktech nevidí nic špatného. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa uvedl, že mu Zeman doporučoval korigovat jednání správních soudců a naznačil jmenování do čela Ústavního soudu. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček už dříve označil záměr vypracovat žalobu za další nenávistný pokus senátorů o zviditelnění se v médiích.
A máme hotovo. Alespoň tedy se sepsáním žaloby pro hrubé porušení Ústavy prezidentem. Teď budeme jednat s kolegy senátory, sbírat jejich postřehy a připomínky. No a pak posbírat 27 podpisů pod žalobu a hurá s ní na plénum Senátu. Text žaloby naleznete na https://t.co/IXSw4koGr7
Žalobou pro hrubé porušení ústavy pohrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo.
7 skutků Miloše Zemana, jež dle tvůrců žaloby hrubě porušují ústavu ČR:
- Prezident Miloš Zeman v létě 2013 jmenoval kabinet nestraníka Jiřího Rusnoka, ačkoliv věděl, že v Poslanecké sněmovně existuje většina pro vznik jiné vlády tvořenou stranami dosavadní koalice. Rusnokův tým důvěru poslanců nezískal, Zeman ji přesto udržoval ve funkci až do 29. ledna 2014. „Nejmenoval dalšího předsedu vlády, ačkoliv byl po volbách do Poslanecké sněmovny od listopadu 2013 konfrontován s tím, že v Poslanecké sněmovně je ustálena většina, která může a chce sestavit a podpořit vládu, která by měla její podporu. Prezident republiky tak na dobu delší než sedm měsíců vyvolal čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí,“ tvrdí senátoři.
- Prezident po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 podle tvůrců žaloby usiloval při neveřejných a utajených jednání o to, aby se kandidátem vítězné politické strany - ČSSD - na předsedu vlády nestal její šéf Bohuslav Sobotka, ale jiná, pro něj přijatelnější osoba. Poté zatížil proces jmenování vlády nepřiměřenými průtahy, uvádí návrh žaloby. Vláda, která měla od počátku většinu v Poslanecké sněmovně, byla jmenována až 95 dní po volbách, tedy 29. ledna 2014. Prezident republiky tak podle senátorů hrubým způsobem zasáhl do principu, že politický systém je založen na svobodné soutěži politických stran a že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním.
- Prezident podle senátorů nejméně od 4. května 2017 do 9. května 2017 opakovaně vyjádřil záměr, že veřejně avizovanou demisi tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky vztáhne jen na premiéra s tím, že jmenuje jiného premiéra a zachová mandát vlády jako celku. Poté odmítl vyhovět Sobotkovu návrhu na odvolání tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO). „Prezident republiky tak otevřeně deklaroval vůli nerespektovat ústavní pořádek a poté otevřeně odepřel naplnit svou ústavní povinnost odvolat na návrh předsedy vlády jejího člena,“ uvedli autoři ústavní žaloby.
- Prezident poté, co jím jmenovaná vláda Andreje Babiše nezískala 16. ledna 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a den poté podala demisi, podle senátorů otálel se jmenováním předsedy další vlády do 6. června 2018 a dalších členů vlády až do 27. června 2018. Zeman podle žaloby prodlužováním vládnutí kabinetu v demisi, aniž hledal jiné politické řešení, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti Poslanecké sněmovně víc než pět měsíců.
- Prezident odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD), kterého navrhl premiér Andrej Babiš 25. června 2018, ačkoliv ostatní členy vlády 27. června 2018 jmenoval. „Prezident republiky tím porušil svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády,“ napsali senátoři.
- Prezident podle tvůrců žaloby vyvíjel 29. května 2018 "neprocesní a neformální tlak“ na tehdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu s cílem ovlivnit rozhodnutí tohoto soudu. Baxa v médiích řekl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, a prezident mu naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu. „Prezident republiky tak zásadním způsobem usiloval o ohrožení ústavního principu nezávislosti soudní moci,“ tvrdí členové Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21.
- Senátoři vypsali i další dílčí skutky prezidenta, které jsou podle nich v rozporu s právem České republiky. Zmínili například nerespektování zahraničněpolitické koncepce České republiky, útoky na nezávislost justice, odmítnutí jmenování některých profesorů, velvyslanců či generálů nebo vynášení „otevřeně rasistických výroků, které dehonestují Romy“.
- K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní ale nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
- Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu několikrát. Například v prosinci 2015 senátoři projednávali petici, podle které se Zeman svými výroky, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, mohl dopustit velezrady. Senátoři rozhodli, že výroky nejsou protiústavní, petice je proto nedůvodná.
- V květnu 2017, v době vládní krize, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) oznámil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou ústavní žalobu. Žalobou pohrozila Zemanovi už předtím skupina 27 senátorů. Zeman, který se zdráhal vyhovět návrhu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Babišovo odvolání, ministra nakonec odvolal.
- Loni v květnu oznámili senátoři z klubu Starostů a nezávislých, že se rozhodli zahájit přípravu materiálů, které by měly vést k obvinění prezidenta Zemana z velezrady kvůli jeho výrokům o výrobě jedu novičok v ČR, čímž Zeman podle klubu ohrozil bezpečnost českých občanů. V červnu senátoři oznámili, že žalobu nepředloží. Rozhodli se tak kvůli tomu, že podle ústavních právníků chování hlavy státu nebylo velezradou.
- Koncem letošního ledna senátoři z Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 oznámili, že připraví text žaloby Zemana za hrubé porušení ústavy, a to kvůli zásahům prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Nyní mají žalobu hotovou, popisují v ní sedm Zemanových skutků, které jsou podle jejích tvůrců hrubým porušením ústavy. Pro projednání žaloby Senátem potřebují získat dalších 21 senátorů.
- Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 Ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
- Velezradu definuje Ústava ČR jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky jakož i proti jejímu demokratickému řádu“.
- Návrh na podání žaloby se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
- K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
- Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
- Podle zákona o Ústavním soudu (ÚS) je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před ÚS stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
- V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců, aspoň jeden z nich ale musí být advokátem.
- Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
- Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
