V celé Praze zemřely na začátku května 1945 při střetech s německými vojáky tisíce lidí, z toho asi 170 při bránění budovy tehdejšího Československého rozhlasu na Vinohradské třídě, před níž se sešlo několik desítek lidí včetně pamětníků.
„Nesmírně bych si přál, abychom stále poměřovali jejich odvahu, obětavost a vlastenectví s jevy, které nás dnes stále obklopují - chytračení, sobectví, demagogie a populismus,“ řekl v projevu Kubera.
Připomněl, že rozhlas sehrával v boji proti totalitě opakovaně významnou roli. „Dovolte mi vyjádřit naději, že se už nebude nikdy za svobodu slova před vinohradskou budovou rozhlasu prolévat krev,“ dodal.
Palachovu památku přijede uctít šéf kanadské sněmovny. Kubera vystoupí na ‚Václaváku‘ |
Primátor hlavního města Zdeněk Hřib v projevu řekl, že lidé, kteří v povstání bojovali, si museli uvědomovat, že jsou proti vyzbrojeným Němcům v nevýhodě. „Západní Evropa už slavila konec války, ale v Praze se stále ještě bojovalo. Desetitisíce lidí se rozhodly vzít osud svůj i osud města do vlastních rukou a přispět k porážce toho zrůdného režimu. Museli si uvědomovat, že je to může stát život, přesto nečekali na svobodu z rukou jiného, chtěli si jí vzít sami a vrátit národu čest a hrdost,“ řekl ve svém projevu.
O nebezpečích současného světa hovořil v prvním projevu po pokládání věnců ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Společnost podle něj v době relativizace ideálů potřebuje reálné vzory chování. Pietního aktu se také zúčastnili za sněmovnu poslankyně Andrea Brzobohatá (ANO), za Prahu předseda výboru zastupitelstva pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) a zástupci prezidenta republiky, úřadu vlády, ministerstev obrany, kultury a Českého svazu bojovníků za svobodu.
V Praze od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo povstání, které je považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula.
