Tedy jaké dovednosti a znalosti mají žáci a studenti daných oborů do 19 let věku ovládat. Jak toho učitel konkrétně docílí, už záleží na strategii každé školy.
Co chybí a čeho je moc
Unie proto ladí poslední detaily dotazníku, který rozešle mezi středoškoláky. „Bude tam několik otázek, co podle studentů v učivu chybí a čeho je tam zbytečně moc,“ popisuje Schilke. Spolek podle něho zastupuje přes 30 tisíc středoškoláků z více než 150 škol.
Vlastní přijímačky na střední? Školy se obávají odvolání rodičů |
Výsledky plynoucí z dotazníku chtějí zástupci středoškoláků předat ministerstvu školství, potažmo Národnímu ústavu pro vzdělávání, jenž revizi vzdělávacích programů zaštiťuje. Úřad jim posílá dobrou zprávu. „Česká středoškolská unie se bude moci do procesu revize zapojit. MŠMT partnerské organizace k přípravě revizí přizve,“ napsala LN mluvčí resortu Aneta Lednová.
Otázka ale je, jaký reálný dopad budou středoškolské připomínky mít. Aktuální přípravu nových osnov řada odborníků totiž kritizuje. Někteří hovoří o tajném armádním cvičení.
Řadě expertů na školství rovněž vadí, že se na revizi osnov vyučování podílí více než čtyřicet pracovních skupin. Některým odborníkům to připadá přespříliš i s ohledem na fakt, že mnohé skupiny spolu navzájem nekomunikují.
Podle dosud známých informací nemá jít v případě chystaných změn jen o kosmetické úpravy. „Komplexně se dotknou života škol, jejich učitelů, žáků i rodičů,“ popsala nedávno pro LN Markéta Růžičková, mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který spadá pod ministerstvo školství a je
Na otázku, v jaké fázi příprava nových rámcových vzdělávacích programů nyní je, odpověděla mluvčí resortu školství Lednová takto: „Národní ústav pro vzdělávání připravuje podkladové studie ke vzdělávacím oborům a oblastem rámcových vzdělávacích programů.“ Termín provedení změn není pevně stanovený, nikdo nikam nespěchá.pověřený vedením revizí nových učebních plánů.
Změna po 15 letech?
Debata o tom, co a jak mají kantoři své žáky naučit, se v Česku vede již 15 let. Co se obsahu učiva týče, naposledy se školství zásadně měnilo v roce 2004. Do té doby to bylo tak, že když učitelé připravovali plán výuky na školní rok, museli se držet takzvaných osnov – tedy jasně daného programu toho, co a jak přesně v daném období školního roku dětem vkládat do hlav. Od září 2004 však vzdělávací instituce připravily program výuky na celý školní rok podle zcela jiných parametrů – ruce jim totiž rozvázaly tzv. rámcové vzdělávací programy, byť ne všude se to odehrálo ke všeobecné spokojenosti.
Advokáti do škol. Právníci vyráží na střední předávat studentům své znalosti |
Česká unie středoškoláků si na celorepublikovém sněmu, který se uskutečnil na konci dubna a nesl název Jak ministerstvo určuje, co se učíme?!, nechala od různých hostů – včetně Národního ústavu pro vzdělávání – vysvětlit, k čemu rámcové a právě také školní vzdělávací programy nyní slouží.
Ať přechodníky zmizí
,,Středoškoláci až příliš často nerozumějí tomu, jaký význam má pro ně podrobná výuka období pravěku či učení se znění všech fyzikálních zákonů nazpaměť. Podoba výuky na středních školách je přitom ovlivnitelná, většina středoškoláků však netuší, kdo kurikula – tedy obsah vzdělávání – ovlivňuje a jak by je mohli ovlivnit třeba i oni sami,“ popsala Veronika Elznicová, nově zvolená 1. místopředsedkyně středoškolské unie.
Do médií už pronikly některé návrhy, jaké kapitoly by měly z učebnic zmizet. Nejskloňovanější mezi středoškoláky, učiteli i jazykovědci jsou přechodníky – tedy třeba věta: „Usednuvši u stolu, začala číst knihu.“ Žáci mají také značnou šanci, že se už nebudou muset biflovat skloňování zájmena jenž a tentýž. Resort školství tento záměr dosud nepotvrdil.
Středoškoláci se na svém celorepublikovém sněmu dohodli i na dalších krocích; celkově svou kampaň nazvali Revoluce na střední. „Za prioritní téma si středoškoláci určili zastavení povinné maturity z matematiky a zakládání krajských buněk,“ uvedl nově zvolený předseda České středoškolské unie Viktor René Schilke. Podle něj je cílem dokázat vedení ministerstva školství, že studenti chtějí ovlivňovat podobu středoškolského vzdělávání a že studentské samosprávy by měly získat větší vliv. „Chceme mluvit se zřizovateli škol, ne se pouze vyjadřovat k tomu, co se bude vařit ve školní jídelně,“ řekl nový předseda středoškolské unie.
REVOLUCE NA STŘEDNÍ
Středoškoláci chtějí zlepšit střední školství těmito kroky:
- Posílení studentských samospráv
- Důraz na kvalitu učitele
- Důraz na metodickou pestrost ve výuce
- Snížení maximálního počtu žáků ve třídě na 24
- Zvýšení odměn za praxe a jejich kvalita
- Větší volitelnost vyučovaných předmětů
- Uznání jazykového certifikátu ve státní části maturity
- Možnost odvolat se proti kázeňskému opatření
- Apolitické jmenování ředitelů škol
