Lidovky.cz

Na venkově končí desítky ordinací. ‚Zkoušel jsem někoho sehnat, ale je to špatný,‘ říká starosta malé obce

Česko

  5:00
PRAHA - V Dlouhé Loučce na Olomoucku zavře posledního května ordinaci dětská lékařka. „Jezdila i do Šumvaldu, takže obě obce jsou teď bez pediatra. Zkoušel jsem někoho sehnat, ale je to špatný. V nedalekých Bohuňovicích se o to marně snaží už od ledna,“ řekl LN tamní starosta Ladislav Koláček.

Ilustrační snímek ordinace. foto: ARCHIV RADNICE

Mizející praktici z vesnic - data.

Na vině je nepříznivý trend stárnutí dětských i praktických lékařů, který trápí Česko už dlouho. Do důchodu jich nyní odchází víc, než kolik přijde nových absolventů. A jako první to pociťuje venkov, protože není pro mladé doktory dost atraktivní. Ordinace tak z vesnic mizí. Podle údajů z nově spuštěného Národního zdravotnického informačního systému se v roce 2017 bez náhrady uzavřelo v obcích do 2000 obyvatel celkem 48 ordinací, loni 42. Pokud jde o pediatry, předloni natrvalo zmizelo z venkova 44 jejich ordinací, loni pak 29. Celkem přitom bylo loni v celé zemi na 6000 ordinací praktického lékaře a 2600 ordinací pro děti a dospívající.

Ministerstvo proto připravilo řadu opatření, která mají trend zvrátit. Asi nejvýznamnějším počinem je jedenáctiletý plán na 15procentní navýšení počtu mediků na lékařských fakultách.

Ani čtyři zubní ordinace nestačí

„Začíná se objevovat trend nenávratného zavírání ordinací. Je to tikající bomba, která se, jestli někdo nezačne něco dělat, do pěti deseti let projeví katastrofou,“ uvedl na nedávné konferenci zdravotnických odborů ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Může za to především stárnutí lékařské populace.

Polovině všech praktických lékařů je dnes přes 56 let, polovině všech pediatrů dokonce přes 57 let.

Graf změn počtu samostatných ordinací.

Ministerstvo chce proto navýšit počty mediků. „V letech 2019 až 2029 budou české lékařské fakulty podpořeny částkou téměř sedm miliard korun, což jim umožní zvýšit kapacity o 15 procent a zároveň zvýšit platy učitelům,“ sdělila LN mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

V oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb mohou praktici také žádat o dotaci ve výši 500 tisíc korun na mzdu sestry nebo zdravotnického asistenta a na zařízení ordinace. Podobná podpora je určena i zubařům. „O dotace pro zubaře a praktické lékaře v odlehlých oblastech je čím dál větší zájem. Do různých krajů republiky tak jen od začátku roku 2019 putují schválené dotace pro pět zubařských ordinací a dvanáct ordinací praktického lékaře,“ dodala. Spousta obcí navíc nabízí lékařům byt nebo volnou parcelu.

Vesnice praktiky neláká

„Jde o čistý úbytek. Praxí se třeba zavře tři sta a dvě stě se otevře. A dochází k úbytku lékařské péče zejména na venkově,“ potvrdil předseda České lékařské komory Milan Kubek. Zdůraznil, že mnohem efektivnější než finanční pobídky je oslovování mediků s nabídkou stipendia za předpokladu, že se vrátí zpět do svého rodiště.

Každý rok přijde do systému primární péče asi 150 praktických lékařů. „Díky tomu v absolutním počtu praktických lékařů neubývá. Ale mladí se příliš nehrnou do málo atraktivních oblastí, jako je venkov,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Dalším faktorem je však podle něj i to, že se venkov jako takový vylidňuje a mladí odcházejí do větších měst.

Ordinace je připraveno zavřít přes 60 procent praktických lékařů, říká organizátor protestu

Zásadní problém navíc je, že v řadě obcí byla detašovaná pracoviště lékařů, kteří mají ordinaci ještě někde jinde. A detašovaná pracoviště postupně zanikají. Každá ordinace totiž vyžaduje připojení k internetu kvůli e-receptu, počítač atd. A udržovat jich při životě několik bývá většinou pro lékaře zbytečně nákladné.

Dalším důvodem může být i to, že když má lékař ordinaci v odlehlé vesnici a chce si vzít dovolenou, tak je povinen si zajistit záskok. „A otázka není jen, jak zástup zaplatit, ale kde ho vůbec sehnat při takovém nedostatku praktických lékařů,“ uvedl Šonka. Zároveň ale zdůraznil, že když vypadne praktický lékař v obci, kde je kolem 2000 obyvatel, tak už je to problém, protože tam by se měl teoreticky uživit.

Ordinace na venkově mají spasit studenti

Nedostatek praktiků na venkově je závažný problém, protože tamní obyvatelstvo stárne a potřebuje lékaře, kteří se o ně postarají. V případě pediatrů ale může být za některými odchody i to, že už tam nemají dost malých pacientů.

„I lékař se musí do určité míry uživit, a pokud je v obci 2000 obyvatel, tak tam rozhodně není takový počet dětí,“ tvrdí předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková. Optimum z hlediska kvality péče i z hlediska toho, aby si lékař mohl vydělat peníze, je kolem tisíce registrovaných dětí.

VIDEO: Přátelský doktor na předměstí Manchesteru? Ne, ordinace hrůzy nejhoršího britského sériového vraha

Navíc u pediatrů je problém v tom, že nechybějí jenom v malých obcích, ale už i ve větších městech. Za posledních pět let v Česku vymizelo přes 300 samostatných ordinací dětského lékaře, takže jejich počet klesl z 2900 v roce 2014 na loňských 2575. Situaci v současné době podle Šebkové ještě zhoršila i změna vzdělávání. „V roce 2017 přestal existovat obor Praktický lékař pro děti a dorost. Přestože byl o něj v předchozích letech dramaticky stoupající zájem, už dva roky máme propad vstupu nových lékařů,“ uvedla. Nově je obor součástí pediatrie, dětští lékaři to chtějí vrátit zpět.

Stárnutí pediatrů přitom není problém jen venkova a menších měst. V Praze je 45 procent praktických lékařů pro děti a dorost starších 60 let, což je víc než republikový průměr. A téměř každému pátému už je přes 65 let.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.