Pavel Telička
S trochou nadsázky by se Pavel Telička dal pojmenovat jako „pan Brusel“, jelikož s děním v Evropské unii má mezi Čechy jednu z nejbohatších zkušeností. Vedl vyjednávací tým České republiky při jejích přístupových rozhovorech, později šéfoval i její stálé misi při EU. V roce 2004 založil bruselskou lobbingovou společnost, kterou později kvůli vstupu do politiky poslal do likvidace. Krátce zastával také post eurokomisaře v Evropské komisi Romana Prodiho.
Europoslanci Telička a Ježek zakládají nové politické hnutí Hlas |
Posledních pět let strávil v Evropském parlamentu, kam byl zvolen za hnutí ANO, se kterým se ale později rozkmotřil a před letošními volbami si společně se svým kolegou Petrem Ježkem založil hnutí HLAS. To hodlá Telička budovat i po neúspěchu ve volbách.
„Chystáme v nejbližší době ustavení všech struktur, na které nebyl čas. Nabíráme nové lidi a připravujeme strategii na dalších 11 měsíců,“ uvedl Telička na dotaz serveru Lidovky.cz. Spolu s ním propadl volebním sítem jeho kolega taktéž zvolený za ANO Petr Ježek.
Jakékoliv další působení v Bruselu mu prý připadá nepředstavitelné, HLAS mu prý zabere velkou část času. Působit prý může v soukromé i nevládní sféře, stejně jako na akademické půdě. „Mojí velkou výhodou je, že záběr mám za ta léta velký. Od digitálu přes nanotechnologie a mohl bych pokračovat. Zatím o tom ale nepřemýšlím,“ řekl serveru Lidovky.cz Telička.
Jaromír Štětina
V Evropském parlamentu zasedl v roce 2014 v barvách koalice TOP 09 a STAN, předtím zastupoval deset let v senátu Prahu 10. Nejčastěji byl jeho hlas slyšet v záležitostech zahraniční politiky, především v těch spojených s Ruskou agresí na Krymu, jejímž byl hlasitým kritikem.
Během pěti let pendlování mezi Bruselem a Štrasburkem se ale rozešel s TOP 09 i STAN a rozhodl se proto pro založení vlastního hnutí, které pojmenoval Evropa společně (ESO). V jeho barvách kandidoval letos v květnových volbách. ESO obdrželo jen něco málo přes půl procenta hlasů, Štětina ale svůj projekt za hlavu hodit nehodlá, nejdříve se však hodlá věnovat literární dráze.
„Mám rozepsanou knihu povídek, tu potřebuji dopsat. Pak se hodlám věnovat hnutí ESO, které není jednorázovým projektem. Na obzoru jsou tedy krajské volby,“ řekl serveru Lidovky.cz končící europoslanec s tím, že bližší detaily nechce z taktických důvodů prozrazovat. Vyloučil však, že by se objevil v soukromém sektoru.
Pavel Svoboda
K největším smolařům evropských voleb se řadí Pavel Svoboda, který vedl kandidátku KDU-ČSL. Preferenční hlasy voličů však způsobily, že ho přeskočila dvojka i trojka lidovecké kandidátky. O svém dalším působení vystudovaný právník zatím rozhodnutý není.
„Čekám, jaké nabídky se objeví. Poohlížím se zatím hlavně v akademické sféře,“ řekl Svoboda serveru Lidovky.cz. Dveře do politiky si však rozhodně nezavírá. „Viděl bych to na senátní volby nebo za pět let znovu ty evropské. Zatím však nevím,“ přiznal dosluhující šéf právního výboru EP.
Na české politické scéně se na tři měsíce mihnul jako ministr bez portfeje ve vládě Mirka Topolánka, čtyři roky pak působil jako místopředsedy KDU-ČSL. V Evropském parlamentu strávil jedno období.
Miroslav Poche
Zatímco u většiny odcházejících zástupců Česka v Evropském parlamentu lze říct, že končí nedobrovolně po neúspěchu ve volbách, v případě sociálního demokrata Miroslava Pocheho to tak neplatí. Dlouholetý pražský zastupitel si v Bruselu a Štrasburku jedno funkční období vyzkoušel, o druhé už však nestál a na kandidátce sociálních demokratů se v květnových volbách neobjevil.
Poche vymění Brusel za Gambii a Malawi. Šéfka evropské diplomacie ho poslala dozorovat volby v Africe |
Paradoxně však jako jediný z uvedené jedenáctky v unijních službách zůstane. Šéfka evropské diplomacie Federika Mogheriniová jmenovala Pocheho do čela dvou zahraničních misí EU v Africe. „Budu působit jako chief observer (vedoucí pozorovatel – pozn. red.) pozorovatelské mise v Malawi, odkud jsem se vrátil první červnový týden. Ještě se tam v září a v říjnu budu muset vydat, to samé platí i pro moje angažmá v Gambii,“ řekl Poche pro LN.
Africké mise mu podle jeho slov zaberou hodně času, co bude dělat dál, se proto začne rozhodovat až v příštím roce. Své angažmá v tuzemské politice však neodepisuje. Obdržel prý také nabídky ze soukromého sektoru. „Není to však něco, co by mě naplňovalo,“ uvedl Poche.
Jméno vlivného pražského sociálního demokrata se začalo často skloňovat před rokem - v době, kdy Andrej Babiš skládat vládu s ČSSD. Tehdy čtyřicetiletý Poche se totiž stal kandidátem sociální demokracie na post ministra zahraničí. Tuto ambici mu ale překazil prezident Miloš Zeman, když ho odmítl jmenovat, například kvůli jeho názorům na migrační krizi.
