Pod verzi žaloby na prezidenta, kterou v dubnu představil předseda senátorského Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 (SEN 21) Václav Láska, se podepsalo 34 senátorů. Novou verzi ale budou muset senátoři podepsat znovu. Senát by měl žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července, řekl Vystrčil.
„Je poměrně pravděpodobné, že pokud by pan prezident vyřešil situaci na blízkých jednáních, že by se spíše nabízela komplexnější a širší žaloba, která samozřejmě bude obsahovat i ten případ, který se týká neodvolání, případně pozdního odvolání ministra kultury,“ řekl Vystrčil.
„Kdyby došlo k tomu, že pan prezident bude nadále tvrdošíjně trvat na tom, že lhůta je teoreticky nekonečná, tak je pořád ve hře i varianta, že by případně jako žaloba byl podán ten skutek, který souvisí s neodvoláním ministra kultury. Z hlediska toho, jak jsme dneska debatu vedli, by to bylo spíše ve formě úpravy žaloby, jejímž základem by byla žaloba, kterou dneska už někteří podepsali a pochází z dílny, která je vedená panem senátorem Láskou,“ doplnil.
Předseda nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petr Holeček řekl, že se drtivá většina klubu k žalobě zcela jistě připojí. Stejně se vyjádřil šéf klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Podle Vystrčila podpoří žalobu i většina členové ODS, větší podporu podle něj v klubu dosud měla užší podoba. „Naprostá většina našeho klubu je znepokojena nekonáním prezidenta republiky, a proto pozměněný návrh žaloby u členů a členek našeho klubu získává podporu,“ řekl místopředseda klubu ČSSD Miroslav Nenutil. Pro podpis se ale senátoři ČSSD rozhodnou až podle výsledku schůzek. Babiš se sejde se Zemanem ve čtvrtek na Pražském hradě, o den později přijme prezident Hamáčka se Staňkem na zámku v Lánech.
„V tuto chvíli, kdy za dva dny pan premiér bude v záležitosti odvolání pana ministra Staňka vést další jednání, náš senátorský klub se nepřipojuje k podání žaloby,“ řekla předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. Podle ní je část žaloby ohledně nečinnosti Zemana při odvolání Staňka argumentačně nedostatečně doložená a důležitý je právě výsledek jednání Babiše s hlavou státu.
Zeman více než měsíc nevyhověl návrhu ČSSD na odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou strany Michalem Šmardou. Nepřijal Staňkovu demisi a ministra dosud neodvolal ani na žádost premiéra, které však podle ústavy hlava státu vyhovět musí. Sociální demokracie kvůli sporu zvažuje odchod z vlády.
Původní žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavena na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky ústavu porušuje. Popisuje Zemanovy skutky, které jsou podle tvůrců hrubým porušením ústavy. Prezident v polovině června na TV Barrandov řekl, že návrh žaloby je ústavní negramotnost a že jeho kroky nebyly v rozporu s ústavou.
Jeho mluvčí Jiří Ovčáček dnes ve vyjádření poskytnutém ČTK označil žalobu za pseudožalobu, která je projevem bolševického myšlení autorů. „Nestojí za zlámanou grešli. Je to divadlo nenávisti pro média,“ napsal.
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pro podání žaloby pak bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců.
K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.
Podrobnosti o procesu podání ústavní žaloby na hlavu státu- K ústavní žalobě na hlavu státu Senát dosud přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před svým odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud (ÚS) o ní ale nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
- Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu několikrát. Například v prosinci 2015 senátoři projednávali petici, podle které se Zeman svými výroky, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, mohl dopustit velezrady. Senátoři rozhodli, že výroky nejsou protiústavní, petice je proto nedůvodná.
- V květnu 2017, v době vládní krize, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) oznámil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO a tehdejšího ministra financí Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou ústavní žalobu. Žalobou pohrozila Zemanovi už předtím skupina 27 senátorů. Zeman, který se zdráhal vyhovět návrhu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Babišovo odvolání, ministra nakonec odvolal.
- Loni v květnu oznámili senátoři z klubu Starostů a nezávislých, že se rozhodli zahájit přípravu materiálů, které by měly vést k obvinění Zemana z velezrady kvůli jeho výrokům o výrobě jedu novičok v ČR, čímž Zeman podle klubu ohrozil bezpečnost českých občanů. V červnu senátoři oznámili, že žalobu nepředloží. Rozhodli se tak kvůli tomu, že podle ústavních právníků chování hlavy státu nebylo velezradou.
- Letos v lednu senátoři z Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 oznámili, že připraví text žaloby na Zemana za hrubé porušení ústavy, a to mimo jiné kvůli zásahům prezidenta a Hradu do justice. Koncem dubna byla žaloba hotová, senátoři v ní popsali sedm prezidentových skutků, které jsou podle nich porušením ústavy. Senátor Václav Láska (Senátor 21) pod návrh žaloby k získal 34 podpisů zákonodárců, což stačí k tomu, aby se předlohou zabýval Senát.
- Žaloba je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky porušuje ústavu. Popisuje sedm skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy, například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, zmiňuje Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice. Nyní bude ještě rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).
- Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
- Velezradu definuje Ústava ČR jako "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky jakož i proti jejímu demokratickému řádu".
- Návrh na podání žaloby se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
- K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120.
- Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
- Podle zákona o ÚS je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před Ústavním soudem stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
- V řízení před ÚS jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců, aspoň jeden z nich ale musí být advokátem.
- Pokud ÚS shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
- Odsouzený prezident má právo požádat ÚS, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.
|
