Hlavním kladrubským unikem je již přes čtyři staletí zcela výjimečná symbióza krajiny a chovu císařských koní – plemene starokladrubáků. Právě díky tradiční kulturní krajině, která je koním „ušita na míru“ a slouží jejich chovu, se hřebčín podle jeho ředitele Jiřího Machka na seznam UNESCO dostal. „Je to potvrzení výjimečnosti kladrubského hřebčína. Řekli jsme si, že musíme jít absolutně svojí cestou,“ usmívá se spokojeně ředitel. Podle něj Česko často hledá vzory v zahraničí, teď to ale může být naopak. Jedinečnost Kladrub dle Machka tkví ve třech bodech: unikátní krajině francouzského a anglického typu, plemeni starokladrubského koně a nehmotném dědictví – tedy uchování tradičního způsobu fungování hřebčína.
Česko má nové památky v UNESCO. Na seznam se dostaly hornický region Krušnohoří a Kladrubský hřebčín |
V něm je ustájeno 250 běloušů, 250 vraníků stejného plemene je pak v hřebčíně ve Slatiňanech - dohromady tedy čtvrtina z celkového počtu starokladrubských koní po celém světě. Plemeno, jehož původ dosahuje stáří více než 400 let, je asi jediným na světě, které bylo vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Na královských dvorech slouží i dnes – zejména dánském a švédském.
Trénink i louky
„Nebýt kladrubské krajiny, nebylo by těchto koní, a kdyby nebylo starokladrubských koní, nebyla by kladrubská krajina. Jedině každodenní pohyb ji takto uchovává. Udržování travních porostů pastvou nebo například trénink koní na zdejších cestách, které jsou jak mezi loukami a pastvinami, tak v hřebčínském lese. S nadsázkou říkáme, že je to obraz, který namalovala kladrubská krajina,“ popisuje ředitel, co porota ocenila. Zapsání na seznam UNESCO bylo ale podmíněno i splněním dvou podmínek do roku 2020: rozšířením nárazníkového ochranného pásma kolem památky a prohlášením Kladrubského náhonu za kulturní památku.
  |
Na nádvoří hřebčína se s dobovým kočárem včera proháněl kočí Jiří Nesvačil. Pod otěžemi se ladně pohybovalo osm hřbetů vesměs bílých starokladrubských koní. „Musím umět úplně všechno. Od obsednutí, zapřáhnutí a výcviku mladých koní – po zkouškách základního devítiměsíčního výcviku následuje další výcvik, aby se dali zapřáhnout – až po sportovní spřežení, kdy trénuji na závody,“ vyjmenovává. V hřebčíně pracuje už 15 let a platí za jednoho z nejlepších jezdců čtyřspřeží, ve světovém žebříčku se pohybuje v top dvacítce.
Podkovy do Cách
Zatímco areálem hřebčína proudí organizované skupiny návštěvníků, před jednou ze stájí postává mobilní kovárna a kovář Josef se synem Michalem připravují podkovy na závody v Cáchách. „Tito koně chodí maratony, takže se musí kovat jinak, dávají se jim do podkov ocelové hroty,“ vysvětlují.
Kladrubskému hřebčínu přinese značka UNESCO až o 25 procent vyšší návštěvnost |
Hřebčín nyní očekává nárůst zájmu turistů, na který se však ještě musí připravit. Doposud areál denně navštívilo zhruba na 500 lidí, za rok pak kolem 65 tisíc. Nyní se předpokládá, že by zájem mohl stoupnout na sto tisíc.
Z toho má jisté obavy zooložka Jitka Raichová. „Je potřeba vymyslet, jakým způsobem budeme řídit návštěvnost za běžného provozu. Musíme na to být připraveni hlavně proto, že klisny s hříbaty tráví co nejvíce času venku a návštěvníci je krmí, což jim škodí. Řešíme koliky a onemocnění. Byli bychom nejradši, kdyby návštěvník neměl potřebu koně hladit a krmit,“ říká Raichová. Naráží tím i na fakt, že výběhy koní protíná silnice, na níž denně zastaví u zvířat mnoho turistů.
Největším finančním přispěvatelem hřebčína je jeho zřizovatel ministerstvo zemědělství, které zde v posledních letech investovalo téměř 400 milionů korun, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. „Rozhodně se do budoucna peníze nebudou nijak snižovat. Nyní je však nutno připravit návštěvnické trasy, tak, aby nebyl narušen chov koní, musí se připravit zázemí pro turisty a regulace,“ míní.
