Personální situace v tuzemském školství není růžová. Učitelé musejí suplovat hodiny za tisíce kolegů, kteří školám scházejí k ideálnímu početnímu stavu. Také proto podle průzkumů zhruba každý pátý učitel trpí příznaky vyhoření. Přímý dopad tohoto jevu pociťují žáci. „Vztahy učitelů s dětmi nejsou pozitivní, protože vůči nim nedokážou být citliví a vstřícní. K dětem mají často cynický přístup, výuka po obsahové i didaktické stránce není kvalitní,“ popsala nedávno LN psycholožka Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty UK, jak se „vyhořelí“ učitelé projevují ve třídách.
Pomoci by jim podle hnutí STAN mohlo roční studijní volno poskytnuté jednou za deset let praxe; menšinový kabinet se k návrhu na začátku července postavil neutrálně, rozhodne sněmovna. Proti bylo ministerstvo financí. „Navrhovat až roční volno pro učitele v době, kdy čelíme výraznému nedostatku pedagogických pracovníků a hledáme možnosti, jak nahradit stávající pedagogy v důchodovém věku, přináší riziko prohloubení personální krize ve školství,“ komentoval resort. Podle ministerstva školství by si roční studijní volno mohlo nárokovat až 80 procent učitelů.
Jak se vlastně čeští učitelé cítí a zda by vůbec zvolili tutéž profesi, kdyby měli možnost nové volby, ukázal aktuálně zveřejněné mezinárodní šetření TALIS (Teaching and Learning International Survey – pozn. red.) za rok 2018, kterou provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Učitelé, kteří se mezinárodního šetření zúčastnili, odpovídali na několik sad otázek, jež se týkaly předem popsané školní situace. „Třída, které se budou otázky týkat, má být třída žáků na 2. stupni ZŠ či v nižších ročnících víceletého gymnázia na této škole, ve které jste vyučoval/a po 11. hodině dopoledne minulé úterý,“ dočetli se učitelé v úvodu. Ukázalo se, že každý druhý z nich (58 procent) vidí ve své práci spíše výhody. Evropský průměr vzešlý z průzkumu je však vyšší – 71 procent.
Učitelé by však potřebovali zvednout své sebevědomí. „Pouze 16 procent pedagogů v Česku se domnívá, že si společnost váží profese učitele. V roce 2013 to bylo 12 procent,“ píše se ve zprávě vypracované speciálně pro Česko. Mezi začínajícími pedagogy se tento podíl dostal až na 21 procent.
Většina by práci neměnila
„Opakovaně se ukazuje, že učitelé smýšlejí o svém povolání méně pozitivně, než jak je společnost vnímá,“ uvádí zpráva OECD. Nejvyšší prestiž učitelé pociťují v souvislosti se svým povoláním ve Vietnamu, Singapuru, Spojených arabských emirátech a ve Finsku.
Plat učitelů by měl do roku 2025 stoupnout na 130 procent průměrné mzdy. Aspoň takový je plán |
Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala, který zprávu okomentoval, jsou na učitele kladeny čím dál větší požadavky; má být samozřejmě co nejlepším kantorem, zároveň by měl ovládat moderní formy výuky, umět řešit krizové jevy ve třídách. „Aby učitel mohl náročné požadavky naplnit, musí mít adekvátní podporu. Od ředitele školy, od státu i od veřejnosti,“ upozorňuje inspektor Zatloukal.
Z průzkumu také vyplynulo, že učitelskou profesi by si znovu zvolily tři čtvrtiny tuzemských pedagogů. „Volba učitelské profese je v Česku podmíněna především motivy společenského charakteru, jako je možnost ovlivnit rozvoj dětí a mládeže či být prospěšný pro společnost,“ uvádí zpráva. V podstatně nižší míře jsou učitelé motivováni aspekty učitelské profese, jako je jistota práce, spolehlivý příjem či stabilní kariéra.
V šanci ovlivnit rozvoj dítěte vidí smysl své práce i Tomáš Chrobák ze ZŠ Baška na Frýdecko-Místecku, kde vyučuje matematiku a tělocvik. Před nedávnem získal ocenění pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Míní, že podprůměrný vyučující si ani nedokáže zjednat pořádek ve třídě, průměrný svede učivo tak nějak předat. „A opravdu vynikající učitel vytvoří takové podmínky, aby žáci učivo pochopili, ale také dokázali vysvětlit, jak k pochopení přišli,“ líčí oceněný pedagog.
Personální situace v tuzemském školství není růžová. Učitelé musejí suplovat hodiny za tisíce kolegů, kteří školám scházejí k ideálnímu početnímu stavu. Také proto podle průzkumů zhruba každý pátý učitel trpí příznaky vyhoření. Přímý dopad tohoto jevu pociťují žáci. „Vztahy učitelů s dětmi nejsou pozitivní, protože vůči nim nedokážou být citliví a vstřícní. Mezinárodní šetření posuzovalo i udržování kázně ve třídách – a čeští učitelé získali pochvalu: „Výsledky mohou indikovat relativně dobrou situaci v oblasti kázeňského klimatu na základních školách a víceletých gymnáziích ve srovnání se situací v EU.“ Zatímco v Česku musí klidnit rušící žáky 39 procent tuzemských učitelů, evropský průměr je 67 procent.
Za co však čeští vyučující sklidili kritiku, byla nízká snaha vést děti ke skupinové práci či řešení problémů: „Jde například o zadávání úloh, které od žáků vyžadují kritické myšlení.“ Tento typ úloh zadává během hodin 40 procent českých učitelů – v rámci EU je to 60 procent. V tomto ohledu jim už dříve vyčinila i Česká školní inspekce. Například pouze ve čtvrtině vyučovacích hodin, jež inspektoři navštívili, žáci plnili různé týmové role, aby přispěli skupině. A jen v devíti procentech případů inspektoři konstatovali, že žáci rozpoznají manipulativní komunikaci a umějí jí čelit.
Šetření také ukázalo, že se českým učitelům příliš nedaří při výuce motivovat žáky, kteří nejeví o učivo zájem.
