Lidovky.cz

Babiš: Ministerstvo kultury dočasně povede náměstek René Schreier, Staněk ve funkci končí

Česko

  8:10aktualizováno  12:21
Praha - Končící ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) pověřil vedením ministerstva od 1. srpna ekonomického náměstka Reného Schreiera. Bude s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) vyjednávat o rozpočtu, úřad požaduje miliardu korun navíc. Po jednání se Staňkem to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Staněk se chce problematice kultury dál věnovat jako poslanec. Ve Sněmovně bude v řadách sociální demokracie vyjednávat o předlohách, u jejichž začátku stál.

Ministr kultury Antonín Staněk. foto:  Dan Materna, MAFRA

Schillerovou chce Babiš o nárocích ministerstva informovat, peníze podle něj scházejí na dofinancování evropských projektů, provoz příspěvkových organizací a na zvýšení platů. Předseda vlády zopakoval, že během vládních prázdnin nebude problematické nechat úřad bez ministra. Za nejdůležitější úkol v této době považuje jednání o rozpočtu, které zastane Schreier. Odborný náměstek Schreier (1978) přišel na ministerstvo s bývalým šéfem úřadu Danielem Hermanem (KDU-ČSL), s nímž dříve spolupracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Staněk odchází z ministerstva po ročním působení, je přesvědčen, že zanechává resort stabilizovaný. O Schreierovi řekl, že je obeznámen s chodem úřadu. „Zná priority, zná, kde nás tlačí bota,“ konstatoval. Dodal, že zastupující náměstek nebude loutkovým ministrem. Pověřen bude zastupováním ministra při jednání vlády, v Poslanecké sněmovně, ale nebude mít žádné kompetence člena vlády, protože je mít nemůže, řekl Staněk.

Během svého přibližně ročního angažmá na ministerstvu kultury Staněk nejprve sklízel kritiku za to, že on, respektive jeho práce není příliš viditelná. Poté, co před Velikonocemi odvolal dva ředitele příspěvkových organizací, mu odborníci i spolustraníci vytýkali zejména formu tohoto kroku. Sociální demokracie zprvu za Staňkem stála, část kulturní obce spjatá zejména s galerijní a muzejní scénou ale začala volat po jeho odvolání. Přidali se k ní i další kritici, třeba z řad nezávislých divadelníků, kterým vadil údajně nevyhovující systém podpory kultury v neziskovém sektoru.

Schreier není zástupcem ČSSD

René Schreier není podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka zástupcem sociální demokracie. Pověření řízením úřadu je podle něj rozhodnutím končícího ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). „Je to rozhodnutí pana ministra, věřím, že ho má opřené o služební zákon a další zákonné předpisy,“ řekl Hamáček.

René Schreier

  • Náměstkem ministra kultury se stal v únoru 2014 - měl na starosti ekonomický odbor, odbor investic a odbor veřejných zakázek, informatiky a vnitřní správy.
  • V letech 2008 až 2013 působil jako náměstek ředitele pro ekonomiku, provoz a informatiku V Ústavu pro studium totalitních režimů.
  • Na přelomu let 2013 a 2014 byl krátce finančním ředitelem společnosti CZE, s.r.o.
  • Loni získal ocenění od Výboru pro odškodnění romského holokaustu-

Zároveň řekl, že Schreier není zástupcem sociální demokracie. „Nominace našeho ministra leží na Pražském hradě,“ podotkl. Je přesvědčen, že on i premiér udělali vše pro to, aby byla dodržena ústava. „Jsme v unikátní situaci, nepamatuji si, že by někdy v historii ležel na Pražském hradě návrh na jmenování ministra a pan prezident ho odmítal jmenovat,“ zdůraznil. „Toto je snad poprvé, kdy je podle ústavy navržen člen vlády a prezident ho odmítá jmenovat,“ dodal Hamáček.

Pokud prezident Miloš Zeman odmítne ministrem kultury jmenovat kandidáta sociální demokracie Michala Šmardu, řešení problému bude podle Hamáčka na premiérovi Andreji Babišovi.

Výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Poslední den ve své funkci vzpsal Staněk výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Nový ředitel by měl být jmenován do konce února příštího roku. Bývalého ředitele Národní galerie Jiřího Fajta Staněk odvolal v polovině dubna a tento krok byl počátkem úvah o jeho odchodu z funkce. Staněk odvolání Fajta zdůvodňoval jeho velkými hospodářskými pochybeními, Fajt to odmítá a podal kvůli tomu několik žalob.

Spolu s Fajtem Staněk odvolal i ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa, na oba navíc kvůli hospodaření obou institucí podal trestní oznámení. Na šéfa MUO vypsal konkurz již počátkem července, zástupci Muzea umění Olomouc ale uvedli, že vypsání konkurzu považují za předčasné, Soukupovo odvolání podle nich není platné.

Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie Fajta, podal dvě trestní oznámení. Končí i šéf olomouckého muzea

Odvolání obou ředitelů vyvolalo kritiku, část umělecké obce požadovala ministrův odchod z funkce. Staněk nakonec podal demisi, prezident Miloš Zeman ji ale nepřijal. ČSSD na jeho odchodu trvala, premiér Andrej Babiš (ANO) proto na konci května poslal na Hrad návrh na Staňkovo odvolání. Prezident o něm rozhodl až počátkem tohoto týdne. Uváděl, že Staněk by neměl být trestán za to, že odhalil pochybení v institucích zřizovaných ministerstvem a že by se mělo počkat na prošetření podaných trestních oznámení.

Staněk jako důvod, proč v poslední den svého úřadování na ministerstvu vypsal výběrové řízení, uvedl, že se cítí být zavázán daňovým poplatníkům - tedy, že ve své funkci pracoval i po oznámení své demise. „Budu předávat resort, sice pomyslně, nový ministr zatím jmenován nebyl, v kondici, která, myslím, že je dobrá a já se nemám za co stydět,“ řekl dnes. Podle něj se během jeho působení na ministerstvu nic „nezametalo pod koberec“. Věří, že i nové vedení bude pokračovat v odhalování „černých děr, penězovodů a kohoutků“.

Premiér Andrej Babiš (vlevo) a ministr kultury Antonín Staněk.

Staněk během uplynulých dvou měsíců mimořádně rozdělil částky v řádech desítek milionů korun. Počátkem června dostala Národní knihovna šest milionů korun na záchranu knih ohrožených kyselým papírem, v tomtéž měsíci Národní knihovna vydražila díky příspěvku ministerstva za více než 18 milionů korun středověký dokument, jehož vyvolávací cena byla tři miliony - přestože před několika měsíci ministerstvo neposkytlo částku třikrát menší na středověkou listinu, která by ve státních sbírkách podle odborníků měla být spíše. V červenci ministerstvo oznámilo, že bude přispívat na zpřístupnění dokumentů chráněných autorským právem ve veřejných knihovnách. První investice je 10,5 milionu korun a ročně by stát na tento projekt měl dávat 20 až 30 milionů.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.