Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa bylo zavření vepřína v Letech vážným zásahem do produkce vepřového v České republice. Vláda Bohuslava Sobotky vepřín odkoupila za 450 milionů od firmy AGPI, v těsné blízkosti budovy se totiž dříve nacházel romský koncentrační tábor. Na demolici vepřína následně vláda uvolnila dalších 111 milionů. Dle Filipových slov tím ale poslala produkci českého vepřového pod 30 procent celkové tuzemské poptávky.
„Připomínám všem, kteří se rozčilují nad stále zvyšující se cenou vepřového masa, že vláda ČR vedená B. Sobotkou vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 % naší spotřeby, to byl zločin,“ zní celý příspěvek Vojtěcha Filipa.
Připomínám všem, kteří se rozčilují nad stále zvyšující se cenou vepřového masa, že vláda ČR vedená B. Sobotkou vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30% naší spotřeby, to byl zločin.
— Vojtěch Filip (@vojtafilip) August 7, 2019
Statistiky hovoří odlišně
Vepřín v Letech choval ke konci svého provozu okolo 13 tisíc zvířat. Poslední prasata z něj zmizela v březnu 2018. V posledním celém roce jeho provozu, tedy v roce 2017, chovali čeští zemědělci 1,49 milionu prasat. Vepřín v Letech se na tomto čísle tedy podepsal necelým procentem.
  |
I přes postupné tlumení provozu v Letech ale počet prasat následující rok, kdy se brány vepřína definitivně uzavřely, dokonce vzrostl na více než 1,55 milionu. Takové výkyvy navíc nebyly v posledních deseti letech ničím výjimečným. Skoky a pády v řádech statisíců jsou běžným jevem. Je nicméně zřetelné, že co do chovu kusů prasat česká produkce rozhodně klesá dlouhodobě. Od roku 2010 se snížil celkový počet chovaných prasat o více než 360 tisíc.
Ani se soběstačností v komoditě vepřové na tom Česko není tak špatně, jak naznačil ve svém tweetu Filip. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek ještě v květnu letošního roku uváděl, že podle zvolených parametrů se soběstačnost Česka, pokud jde o vepřové, pohybuje mezi 35 až 50 %. Pod Filipem zmiňovaných třicet procent tedy v dohledné době pravděpodobně nezamíří.
Vláda uvolnila 111 milionů na demolici vepřína v Letech. Muzeum romské kultury dostane peníze na průzkum |
Potvrzují to také čísla spotřeby vepřového na jednoho Čecha. Ten si v roce 2015 pochutnal průměrně na 42,9 kilogramech tohoto masa.
Což lze porovnat s faktem, že aktuální výtěžnost váhy prasete, která činí zhruba 110 - 120 kilogramů, je cca 79 %, což odpovídá takřka 90 kilogramům váhy zvířete.
Chov prasat v ČR
Chov prasat mezi lety 2010-2019 v kusech
ZDROJ: ČSÚ
Česko „spolkne“ ročně 275 tisíc tun vepřového, přičemž na svém území vyrobí okolo 159 tisíc tun. „Domácí soběstačnost lze určit u vepřového masa v posledních letech mírně nad 50 %, v roce 2018 jmenovitě na 51,5 %, pro rok 2019 se odhaduje mírný pokles na 50,7 %,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
To ještě upřesňuje Tomáš Maier z České zemědělské univerzity. „Soběstačnost u masa se nejčastěji měří jako hmotnost produkce živých prasat lomeno hmotnost spotřeby živých prasat. Soběstačnost nikdy pod 50 % neklesla,“ podotýká.
„Je zapotřebí opět zvýšit soběstačnost České republiky ve vepřovém masu, a to alespoň na úroveň 80 %,“ řekl v květnu k výhledům v Česku předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.
Do České republiky se dováží nejvíce vepřového z Německa, konkrétně 33 %. „Hlavním problémem je, že hodně vyvážíme živá zvířata, tedy produkt s nízkou přidanou hodnotou. A pak dovážíme často z toho samého masa finální výrobky, tedy produkty s vyšší přidanou hodnotou. To pak může opticky vést k tomu, že díky velkým dovozům ona soběstačnost padá někam ke 30 %,“ dodává Maier z ČZU.
Po Německu následuje Španělsko s 25 procenty a Polsko s 10 procenty.
Server Lidovky.cz oslovil kvůli komentáři Vojtěcha Filipa, do vydání tohoto textu ale nereagoval.
