Již měsíc stály před kiny fronty lidí na nový film Vlasty Buriana U pokladny stál, ale dnes mnozí zvažovali odříci si jeho návštěvu, protože je vyděsily zprávy ze Slovenska, které se v poledne odtrhlo od republiky! Co teď čeká její zbytek?
Churchill toho dne svým voličům mimo jiného řekne ve svém typickém řízném projevu muže, který dnes opět Evropě tak zoufale chybí, že „vidíme, že se užívá týchž metod jako v září. Na Slovensku byly rozdmychány nepokoje a nepochybuji, že vznikly z popudu německé nacistické strany.
A teď se německý tisk dal opět do špinění Čechů a obžaloval je, že se dopouštějí násilí na Němcích. Další věc bude, že jim nařídí, aby snížili svou armádu a vzali do své vlády ministry, které si Němci vyberou.“ A v souvislosti s Evropou řekne: „Veliká a rostoucí německá armáda se může nyní volně obrátiti kamkoliv; nevíme, kam se obrátí…“
V Praze to už v té době dobře věděli – především přesně Berlínem úkolovaní výtržníci z řad nacistických studentů, ale také třeba prozatímní přednosta vojenské zpravodajské služby plukovník generálního štábu František Moravec.
S HLAVOU VZTYČENOU: Bůh vám pomoz a nám taky...Prachatický rodák Antonín Hron (* 17. 9. 1891) nosil vojenskou uniformu od svých sedmnácti let, když v roce 1908 nastoupil studium na pražské kadetní škole. V závěru 1. světové války, v níž byl třikrát zraněn, se v Praze přihlásil do české vojenské Maffie a složil tajnou přísahu. Po vzniku republiky se zúčastnil války s Poláky o Těšínsko i bojů s maďarskými bolševiky na Slovensku. Vystudoval válečnou školu, prošel řadou funkcí a v říjnu 1937 v hodnosti plukovníka gen. štábu nastoupil do funkce čs. vojenského atašé v Berlíně. V noci z 13. na 14. března 1939 varoval úřadujícího šéfa 2. oddělení hlavního štábu plk. gšt. Moravce, že další den začne německá armáda obsazovat zbytek českých zemí, a zprávu zakončil slovy: „Bůh vám pomoz a nám taky…“ Po návratu do Prahy se okamžitě zapojil do vojenského odboje. Již 14. prosince 1939 byl zatčen gestapem. Prošel řadou věznic a až v říjnu 1943 jej Volksgericht v Drážďanech odsoudil pro nedostatek důkazů k pěti letům káznice. Po odpykání trestu (počítala se do něj i vyšetřovací vazba) však byl převezen do tábora Langenzen u Norimberka. Válka končila, Hron musel s dalšími vězni ještě absolvovat pochod smrti do koncentračního tábora Flossenbürg, kde 12. dubna 1945 na vyčerpání zemřel. Do osvobození tábora Američany chybělo 11 dní.  Prachatický rodák Antonín Hron. |
Na Moravce a jeho spolupracovníky se již několik dní valila záplava zpráv o německých přípravách k obsazení zbytku republiky. Přicházely z pohraničí, od kolegů z britské a francouzské služby a řady dalších zdrojů. V sobotu 11. března došlo v turnovské nádražní restauraci ke kontaktní schůzce mezi štábním kapitánem Františkem Fryčem a agentem A-54 Paulem Thümmelem, významným pracovníkem drážďanského abwehru. Oba potom odjeli do Prahy, kde agent sdělil přesné datum začátku německé okupace. O Thümmelovi se dnes vedou debaty, zda nehrál příliš často s pražskými zpravodajci dvojí hru, ale tehdy byly jeho zprávy přesné. Dělal to ve vlastním zájmu. Heydrichova RSHA by mu jeho hrátky, ať byly jakékoliv, netrpěla.
Za dané situace se 12. března vydal zastupující náčelník hlavního štábu generál Bohuslav Fiala s plukovníkem Moravcem do Kolovratského paláce informovat předsedu vlády Rudolfa Berana a vybrané ministry. Ministr zahraničních věcí František Chvalkovský však zprávy vojáků ironicky bagatelizoval s tím, že „v Berlíně je naprostý klid“.
Moravcovi a jeho mužům za takové situace nezbylo než začít jednat na vlastní pěst. Již den předtím se Moravec s přednostou své pátrací sekce majorem Emilem Strankmülleren sešli se styčným důstojníkem britské Intelligence Service v Praze majorem Haroldem Gibsonem, který jim dal nabídku, již se teď rozhodli využít.
Major Alois Frank vstoupil 14. března 1939 po půl druhé odpoledne v civilu do letištní haly ruzyňského letiště. Téměř dvě hodiny zde tento zpravodajský důstojník čekal, než se k němu někdo přihlásí. Poté k němu přistoupil neznámý muž a anglicky se ho zeptal, zda je major Frank, aby mu pak suše sdělil, že letoun přistál a tankuje.
Šlo o dakotu nizozemské společnosti KLM, která na pravidelné lince Bukurešť–Rotterdam–Londýn toho dne nečekaně přistála i v Praze. Ačkoli měl tento letoun 22 míst pro cestující, byl prázdný. Britská zpravodajská služba, která zařídila toto zvláštní pražské „mezipřistání“, se předem postarala i o rezervaci všech míst, aby s tímto letounem mohla zmizet i s cennými dokumenty skupina zpravodajských důstojníků v čele s plukovníkem Moravcem. Deset minut po setkání s neznámým mužem přišel k Frankovi pilot v letecké uniformě společnosti KLM a německy ho informoval, že je vše připraveno, „ať pánové přijedou“.
Slovensko se trhá, kruh se uzavírá. „Homolův puč“ situaci na Slovensku nepomohl |
Frank z nejbližší telefonní budky zavolal Moravce. V 15.45 opustilo dvůr hlavního štábu v Dejvicích složitými oklikami deset mužů. Ve třech automobilech, aby zmizeli z očí nacistickým špiclům, dojeli na letiště. Zde jim do pasů službu konající četník vtiskl razítko Četnická stanice Ruzyně-letiště – 14. III. 1939 – Odlet. V 17.40 letoun odstartoval do krajně nepříznivého, deštivého a pochmurného počasí směrem Krušné hory – Erfurt. Pohled na zářící ohně kladenských pecí se pro jedenáct cestujících stal posledním rozloučením s vlastí. Potom vše pohltila neproniknutelná mračna.
Dodejme, že již za tři čtvrtě hodiny dorazí na pražské Policejní prezidium z Ostravy dálnopis, že německé vojsko překročilo u Hrušova hranice a cestou odzbrojuje československé bezpečnostní orgány.
Po mezipřistání v Rotterdamu letoun se zpravodajci přiletěl v deset hodin večer do Londýna na croydonské centrální letiště. Zde však Moravcovu „jedenáctku“ čekala pro zpravodajce ta nejhorší alternativa. Vítal je dav čumilů a novinářů, protože se nějak rozkřiklo, že prý přiletěla československá vláda.
To však už nezměnilo nic na faktu, že první skupina budoucího československého zahraničního protinacistického odboje se ocitla v bezpečí a může pomalu zahájit svou práci.
ŽIVOT NA PRAHU PROTEKTORÁTU: VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI, INSTITUCE A POJMYPosledních 31 hodin na cestě do pekla Úterý 14. března 1939 12.15 Slovenský sněm během svého jednání po zprávě Jozefa Tisa vyhlásil nezávislý slovenský štát a izoloval tak česko-slovenské jednotky bojující s Maďary na Podkarpatské Rusi. 16.00 Česko-slovenský prezident Emil Hácha spolu s ministrem zahraničních věcí Františkem Chvalkovským odjeli zvláštním vlakem do Berlína. 17.40 Z Prahy odletělo na poslední chvíli do Londýna jedenáct zpravodajských důstojníků, aby unikli okupaci, o které měli důvěryhodné informace, a mohli pokračovat v zahraničí v odporu proti německému nacismu. 18.00 V Místku v Czajankových kasárnách se postavili pod velením kpt. Karla Pavlíka prvním německým jednotkám na odpor vojáci III. praporu pěšího pluku 8 „Slezského“. Kapitulovali, až když jim začalo docházet střelivo. 22.00 Česko-slovenský prezident Emil Hácha přijel na Anhaltské nádraží v Berlíně. Středa 15. března 1939 1.15 Říšský kancléř Adolf Hitler konečně přijal v berlínském hotelu Adlon Emila Háchu, aby mu oznámil své pevné rozhodnutí vojensky obsadit zbytek českých zemí. 2.00 Při jednání Hitlera s Háchou byla učiněna přestávka, během níž bylo česko-slovenskému prezidentovi umožněno se telefonicky spojit s Prahou a předsedou vlády Rudolfem Beranem. 3.15 Na základě Háchova telefonátu z Berlína bylo v Praze svoláno zasedání česko-slovenské vlády, která přijala informaci o začínající německé okupaci. 3.35 Ministr národní obrany generál Jan Syrový odeslal všem armádním sborům rozkaz se zákazem klást jakýkoliv odpor německým jednotkám. 3.55 Prezident Hácha po dlouhém brutálním německém nátlaku (včetně hrozeb bombardování Prahy) konečně podepsal dokument, ve kterém zbytek Česko-Slovenska „svěřil pod ochranu Velkoněmecké říše“. 4.30 Pražský rozhlas začal vysílat zprávu o chystaném vstupu německých vojsk na území Čech a Moravy. 8.35 Německé jednotky dorazily na okraj Prahy. 15.00 V tělocvičně chustského reálného gymnázia se schází zemský sněm, aby vyhlásil samostatnost Karpatské Ukrajiny. Ta bude trvat jediný den, poté maďarské jednotky obsadí Chust a začnou masakrovat příznivce a obránce tohoto jednodenního státu. 16.45 Kolona aut s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem se vydala z České Lípy, kam přijel svým salonním vlakem, přes Mělník do Prahy. 19.15 Adolf Hitler dorazil na Pražský hrad. Svým triumfem opojený vegetarián a abstinent si v Praze dal plzeňské pivo a pražskou šunku…  První den okupace obsadila německá vojska i česká letiště |
