LN: Jak se stalo, že jste začala pracovat ve firmách Tomáše Horáčka?
Známe se z doby, kdy byl blízkým spolupracovníkem Petra Bendy (někdejší šéf krajské organizace ČSSD v Ústeckém kraji – pozn. red.) a mého manžela. To bylo před narozením dcery, v době poslední velké kampaně sociální demokracie kolem let 2010 až 2011.
LN: Kdy jste spolupráci obnovili?
V době, kdy jsem odešla od manžela a byla půl roku bez práce. Odešla jsem bez ničeho. Učila jsem angličtinu, prodala veškeré svoje kabelky, abychom měly z čeho žít. Usilovně jsem hledala práci. Pan Horáček byl jediný, kdo byl ochotný mě zaměstnat.
Paroubek podal trestní oznámení na svou manželku, lhala prý o jeho penězích |
LN: To se vám stalo?
Ano, měla jsem problémy, vlastně je mám doteď. Chápu, že se zaměstnavatelé obávají, jestli kvůli mému jménu nenastane nějaký problém. Manžel onehdy za panem Horáčkem dokonce byl a zjišťoval, jestli pro něho pracuji.
LN: Kdy jste pro pana Horáčka pracovala?
Od září 2017 do doby, než ho loni zadrželi. Starala jsem se o marketing a PR, především jsem měla na starost zahraniční akvizice. Pomáhala jsem se zajímavými projekty, například to byl projekt roubenky Na Zvonařce, byla jsem u všech počátečních jednání s projektanty. Snažila jsem se jen držet zpátky a nebýt vidět. Myslím, že jsem měla dobré pracovní výsledky. Pomáhala jsem například s krizovou komunikací, když se o Horáčkovo podnikání začala zajímat organizace Transparency International.
LN: Přišla jste do kontaktu s právničkou a tehdejší Horáčkovou advokátkou Ninou Rydlovou?
Ano.
Obviněný Horáček: Já jsem korespondenci nevynesl |
LN: Rydlová vystupuje jako majitelka firem, za kterými měl ve skutečnosti stát Horáček. Jak na to nahlížíte vy coby tehdejší jejich blízká spolupracovnice?
Nevlastnila vůbec žádné firmy. Právnička, která přijela do Prahy z Třebíče bez valnějších zkušeností a finančního zázemí, nemohla takové firmy vlastnit. Nebyla žádným finančním či investičním žralokem. Dělala obchodní právo, připravovala smlouvy a další administrativu. Firmy, které se dnes prezentují jako její – to zkrátka není pravda. Byla jsem u několika zásadních jednání, kde paní Rydlová ani nebyla přítomna, protože na nich byl majitel pan Horáček – to byl přesně případ roubenky. Paní Rydlová pracovala jako firemní právník, připravovala smlouvy a jiné dokumenty. Nevlastnila nic, to opakovaně zaznívalo na všech jednáních. Ve firmě i mimo ni jsme to věděli všichni. Nikdy o ničem nerozhodovala, neměla ani poradní hlas (Rydlová dlouhodobě tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustila – pozn. red.).
LN: Jak hodnotíte situaci kolem Horáčka – jeho zadržení i současnou obchodní válku?
Nechci moc hodnotit, sama jsem si prošla určitým životním příběhem. Jsem ta první, kdo by takové soudy neměla vynášet. Mám zkušenosti s vysokou politikou, vím, bohužel, jak věci v těchto patrech fungují. Nepletu-li se, pan Horáček je obviněný v souvislosti s veřejnými zakázkami, o ty jsme se já ani paní Rydlová nezajímaly.
Horáčkovy firmy
|
LN: Jak jste vnímala, když Rydlová začala vystupovat jako majitelka firem?
Nevěděla jsem o tom v danou dobu. Víte, pan Horáček mi pomohl v období, kdy jsem byla v největší bryndě. Po jeho zadržení jsem za něj dala společenskou záruku a začala komunikovat s jinou advokátkou, která mu pomáhala s trestním právem. Paní Rydlová se naopak odmlčela, dnes už tuším proč. Já jsem po zadržení pana Horáčka v jeho firmách skončila. Najednou zmizel šéf, který vše vlastní a řídí. Velké projekty se zastavily, pro mě nebyla práce.
LN: Ztratila jste přehled, co se děje v Horáčkově firemním impériu?
Dá se říci. Vývoj jsem sledovala především v médiích. Když se dostal z vazby ven, začalo se ukazovat, co se děje v pozadí. Bohužel to znám z vysoké politiky. Ten, komu jednou pomůžete, vás po čase zařízne – namísto aby vám byl vděčný.
LN: Stojí podle vás někdo za Rydlovou?
Podle mě ano, tohle by sama nevymyslela. Nemá tak ostré lokty ani takové zázemí. Není možné, aby člověk dojížděl z Třebíče do Prahy jako podnikový právník a najednou předstíral, že vlastní společnosti, pro něž pouze pracoval. Jí samozřejmě pomohlo, že jí zůstala síť spolupracovníků z Horáčkových firem. Ti lidé se dobře znali. Znala jsem je taky a pořád se divím. Dnes jsou prý někteří pánové vyšetřováni, nebo dokonce stíháni. Šli do toho ve stylu společně chyceni, společně popraveni. Až na to, že si nikdo nikdy nemyslí, že ho opravdu chytí.
LN: Máte vhled do reálné politiky. Koho tedy za tímto „komplotem“ vidíte?
Tuším, kdo by to mohl být. Ve zdravotnictví nepřichází do úvahy mnoho hráčů. Vyloučit navíc můžete silné skupiny, které nemají zapotřebí zabírat cizí firmy takovým způsobem. Velcí kluci by s prominutím nekradli firmy takto pokoutně. Pokud vím, celá věc je navíc předmětem vyšetřování celé skupiny kolem paní Rydlové, nerada bych svými slovy něco pokazila.
LN: Horáček má za to, že v pozadí útoků na jeho firmy stojí exposlanec a šedá eminence českého zdravotnictví Marek Šnajdr. Máte podobné smýšlení?
Jejda, ještě z éry působení mého manžela v politice si vybavuji, jaký to byl člověk. (smích) Pamatuji si na tu zdravotnickou partu s Tomášem Julínkem (někdejší ministr zdravotnictví), Tomášem Cikrtem (někdejší mluvčí resortu zdravotnictví) a později Davidem Rathem (exministr zdravotnictví a středočeský hejtman – pozn. red.). Je zajímavé, že tento obor přitahuje politicky zvláštní charakterové rysy. Myslím, že jediný pan Šnajdr pořád podniká ve zdravotnictví. On může klidně být ten hráč, kterému pan Horáček možná provedl něco ve smyslu, že s ním odmítl dál spolupracovat nebo ty věci nahlas pojmenoval. Nebyla jsem u toho.
Paroubkovy nelegální miliony? Policie kauzu odložila, expremiér přechází do protiútoku |
LN: Hovořili jsme se slovenským bílým koněm, který se na chvíli stal majitelem několika Horáčkových firem. Překvapil vás ten až amatérský mechanismus?
Působí to na mě amatérsky, jako kdyby z 90. let. Bílý kůň a jedem, nízká úroveň, žádní přeborníci.
LN: Část Horáčkových firem byla převedena pod italské vlastníky. Měla právnička Rydlová vazby na Itálii?
Pamatuji si, že historicky měla dobré vazby na Itálii. Nehledala bych v tom nic složitého. Hledat bílé koně v Itálii je jistě snadnější než někde v Třebíči.
LN: Jak tedy hodnotíte tu současnou obchodní válku?
Nevnímám to jako válku. Někdo si prostě vzal něco, co mu nikdy nepatřilo. To není válka. Pana Horáčka jsem se v minulosti několikrát ptala, zda paní Rydlové opravdu tak věří. Říkal mi: stoprocentně jo. Ptala jsem se, jestli si je tím fakt jistý. Já po zkušenostech v politice lidem tak bezmezně nevěřím. Nechci teď být jako ježibaba, jež říká, že jsem měla pravdu.
