Debata o žalobě začala po písemných interpelacích, které ale trvaly jen několik minut. Jednání o čtyřech dotazech na členy vlády bylo kvůli jejich omluvených absencích přerušeno.
  |
Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) pak jednání Sněmovny přerušil na dalších deset minut a posléze opět na deset minut, protože v sále nebyl přítomen nikdo z ministrů nebo ministryň. Jde o podmínku, bez jejíhož splnění Sněmovna jednat nemůže.
Spojovacím prvkem bodů senátní ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana je podle senátora Václava Lásky (SEN 21) jeho snaha dosáhnout změny parlamentního systému na poloprezidentský nebo prezidentský. Láska při dnešním projednávání žaloby ve Sněmovně poslancům řekl, že v žalobě jde o práva dolní komory. Zeman podle něho chce, aby kabinet nebyl odpovědný Sněmovně, ale byl závislý na jeho vůli.
„Uzurpuje si pravomoci, které mu nenáleží,“ uvedl Láska, když poslance podrobně seznamoval s jednotlivými body žaloby. V úvodu podotkl, že jeho vystoupení bude poměrně obsáhlé, protože kluby ANO, SPD a KSČM nereagovaly na nabídku senátorů, že přijdou probrat žalobu do jejich frakcí.
Podání ústavní žaloby na prezidenta Zemana nepodpoří vládní strany, SPD ani KSČM. Nemá tak šanci na úspěch |
„Ambicí je prokázat, že prezident kontinuálně porušuje ústavu a ústavní pořádek,“ řekl Láska. Nejedná se podle něho o excesy, ale o systematické porušování ústavy s cílem realizovat osobní zájmy.
Okamura nazval Lásku „obskurním raketýrem“, jenž obhajoval „právní nesmysl, který je politickou a marketingovou exhibicí“. Žalobu označil za předvolební divadlo těch, kteří nemají jiný program než boj se Zemanem. Ten prý nedělá nic jiného než jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus. Havel byl podle šéfa SPD největším bojovníkem s demokracií, neboť dle něho prosazoval zákulisní dohody a mařil možnost přímé volby hlavy státu.
Podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka je senátní žaloba na prezidenta republiky neprůkazná a nemá požadované náležitosti. „Prezident se pohybuje konstantně v tradičních mantinelech nevybočujících z rámce ústavy,“ řekl Faltýnek. Podle něho není splněna časová podmínka žaloby, neboť Zemana za vytýkané skutky z jeho prvního volebního období již nelze žalovat.
Většina skutků ze senátní žaloby na prezidenta Miloše Zemana není podle poslanců ČSSD porušením ústavy natož hrubým porušení ústavy, řekla poslancům při dnešním projednávání žaloby Kateřina Valachová (ČSSD). Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že rozumí pochybám o znění žaloby na Zemana, argumenty horní komory a její legitimitu ale zpochybňovat nebude.
PETRÁČEK: Odvolat, či opět zvolit. Ústavní žaloba proti Trumpovi je spíše jen gestem |
K podání žaloby potřebuje Senát souhlas třípětinové většiny poslanců. Už dopředu je zřejmé, že jej horní komora nezíská a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane. Koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují, a opoziční SPD žalobu nepodpoří. Zbývající sněmovní strany dohromady dost hlasů nemají.
Láska naléhal na odpůrce žaloby z řad poslanců, aby sdělili své důvody, proč ji odmítají. „Neschovávejte se za frázi, že žaloba je právní paskvil,“ nabádal je. V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Láska řekl, že pokud poslanci souhlas se žalobou nedají, nebude poražen Senát, ale bude poražena parlamentní demokracie.
Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
