Kosovo se ‚oduznávat‘ nebude, tvrdí premiér Babiš. Prezidenta se jen zeptal na jeho názory
Premiér Andrej Babiš v projevu na Valném shromáždění OSN
| foto: Reuters
Premium
Rozhovor
Praha -
Česko a země Visegrádu by měly hrát aktivnější roli v globální politice. Premiér Andrej Babiš hájil tuto tezi na půdě OSN. V rozhovoru pro LN mluvil také o Kosovu a svém vztahu k prezidentovi a rezolutně odmítl bankovní daň.
LN: Pane premiére, mluvíme na konci vaší cesty do USA. Jedno z jejích hlavních témat byla ochrana klimatu. Zúčastnil jste se Summitu pro klimatickou akci, pak jste mluvil na Summitu OSN o udržitelném rozvoji a také před Valným shromážděním OSN. Myslíte si, že všechna tato fóra a projevy světových státníků ochraně klimatu reálně pomohly?
Chápu, že mediálně bylo klima prezentováno jako nejdůležitější téma jednání v OSN. Ale ve svém projevu jsem mluvil i o jiných věcech. Hlavně jsem řekl, jak je Česká republika skvělá a jak jsme jako stát úspěšní. Musíme to světu opakovat, i když si to sami často neuvědomujeme.
V New Yorku jsem se mimo jiné zúčastnil panelu o důchodech v rámci fóra pořádaného agenturou Bloomberg. Když jsem poslouchal ostatní příspěvky, říkal jsem si, jak je náš systém dobrý pro lidi: málokde důchodci neplatí daně nebo, že náš stát platí důchodcům zdravotní pojištění. V USA 50 milionů lidí nemá vůbec zdravotní pojištění. Česko má navíc před sebou skvělou budoucnost. Budeme v rámci Evropy stále bohatší a vyspělejší, zatímco některé země budou spíše ztrácet.
Proč premiér Babiš nevystoupil s projevem na klimatickém summitu.
O vztazích Babiše s prezidentem Zemanem.LN: Vrátím se ke své otázce. Pomohl klimatický summit a všechny navazující akce v New Yorku ochraně klimatu?
Myslím, že ne. Hlavně tomu nepomohlo vystoupení švédské aktivistky Grety Thunbergové, které ještě víc rozdělilo lidi. Neříkám, že nesouhlasím se vším, co řekla. Musí se o tom mluvit. Je to hrozně důležité téma. Ale uvítal bych, aby to bylo bez hysterie a agrese. Zároveň odmítám, abychom byli nálepkováni, že se o klima nestaráme. Jestli chtěli udělat užitečnou konferenci, měli nejdříve ukázat, jak která země plní své závazky z Pařížské konference o klimatu v roce 2015. My je plníme.
Slavnostní recepce prezidenta USA. Zleva Andrej Babiš, Donald Trump, Melania Trumpová, Monika Babišová.
LN: Proč jste na klimatickém summitu nevystoupil s projevem?
Odmítl jsem to, protože nám řekli, že podmínkou je, abychom slíbili něco bombastického, mediálně třaskavého, například, že dosáhneme uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Kdybych byl neseriózní, mohl jsem tam slíbit, že jí dosáhneme klidně už v roce 2040. Těch, kdo vystoupili na konferenci se závazky, se nikdo neptal, jak jich chtějí dosáhnout. Protože se nepřijímala žádná závazná deklarace, nikdo ani nic nebude kontrolovat.
Navíc si myslím, že planeta nebojuje jenom s klimatem, přes 800 milionů lidí hladoví, skoro stejný počet lidí nemá základní přístup k pitné vodě, miliony dětí umírají a nemohou chodit do školy. Proto jsem raději vystoupil na Summitu OSN o udržitelném rozvoji, o kterém se tolik nepsalo. Česko se podle kritérií udržitelnosti rozvoje umístilo na skvělém sedmém místě na celém světě. V nedávném žebříčku zemí, kde se nejlépe žije, jsme se umístili na dvacátém čtvrtém místě. Dokonce jsme před USA, máme se čím chlubit.
LN: Česko sice plní své závazky z Pařížské konference, ale v rámci EU má spíše image země, která není v čele boje za ochranu klimatu. Například spolu s Polskem a Estonskem je proti urychlenému odstavování uhelných elektráren. Tlak ostatních zemí EU a nové Komise ale nejspíš zesílí. Jaký bude postoj české vlády? Zavážeme se k uhelné neutralitě do roku 2050 a co za to budeme chtít?
Není to jenom úkol pro vládu. Je to celospolečenská otázka a musíme o ní mluvit ve sněmovně, protože tato vláda skončí nejpozději v roce 2021, ale rozhodnutí, o kterých mluvíme, budou mít dlouhodobé dopady. My mezitím pracujeme. Vytvořili jsme národní koalici boje proti suchu, bojujeme systematicky s kůrovcem, což naši předchůdci zanedbávali, realizujeme tisíce projektů na zadržení vody v krajině. Také jsme založili Uhelnou komisi, která posoudí všechny dopady postupného odchodu od uhlí.
Nově jsem v New Yorku oznámil, že zasadíme 10 milionů stromů do roku 2025 mimo les, následně vysadíme miliardy sazenic stromů v lesích, které budeme v příštích desítkách let kompletně obnovovat. Vytvoříme novou komunikační platformu pro každého, kdo chce udělat něco pro přírodu. Greta Thunbergová nás vyzývá, abychom mluvili s odborníky. A právě to my děláme i bez ní: scházíme se s experty, máme je v našich odborných týmech, nasloucháme jim, pořádáme konference, realizujeme konkrétní opatření.
LN: Německá vláda přijala předminulý týden obří balík investic a opatření v objemu 54 miliard eur (zhruba 1,4 bilionu korun), který má zajistit, že do roku 2030 bude země klimaticky neutrální. To bude mít dopad i na českou ekonomiku například skrz podporu elektromobility. Bude na to vláda nějak reagovat?
Sleduji v přímém přenosu, jak se názory německé vlády mění. Ještě v březnu byla paní kancléřka Merkelová v otázce uhlíkové neutrality podobného názoru jako my nebo Polsko. Říkala v nadsázce, že v roce 2050 už nebudeme mít skot (chov skotu je jedním z velkých zdrojů skleníkových plynů – pozn. red.). Mezitím vzrostly volební preference německých Zelených a tamní vláda se rozhodla přijít se zeleným balíkem.
Našimi Zelenými jsou Piráti, jsou to anarchističtí promigrační fanatici, kteří vstoupili do frakce zelených v Evropském parlamentu. To je ta frakce, která prosadila šíleně přísné ekologické cíle pro automobilový průmysl. To všechno má dopad na ekonomiku a v konečném důsledku to zaplatí spotřebitel a daňový poplatník. Také výroba tzv. zelené energie je velmi nákladná.
Myslím si, že pro průmyslovou zemi, jako je Německo, které navíc chce odejít jak od jádra, tak od uhlí, toto nejsou dobré zprávy a poškodí to jejich ekonomiku. Z tohoto hlediska to nejsou dobré zprávy ani pro Česko, protože 33 procent našeho exportu směřuje do Německa. Anebo jsou Němci tak bohatí, že si to mohou dovolit. Budeme jenom doufat, že to ekonomicky ustojí.
LN: Další opakující se téma vaší cesty do USA byla aktivnější zahraniční role Česka. Ve svém projevu na Valném shromáždění jste podpořil plán tureckého prezidenta Erdogana na vytvoření bezpečné zóny v severní Sýrii, kam by se mohly vrátit až dva miliony uprchlíků. Jak přesně chcete tomuto plánu pomoct?
Nejdříve chci říct, že vidím dva směry, kde bychom mohli být aktivnější společně s dalšími zeměmi Visegrádu: jednak při vyjednávání obchodní dohody s USA a pak při jednání s Tureckem. Mrzelo mě, že prezident Trump nezmínil Evropu ve svém projevu v OSN. Kdo je dnes největším spojencem USA v Evropě po odchodu Velké Británie?
Především Polsko a také ostatní země V4. Měli bychom toto svoje postavení využít při vyjednávání obchodní dohody s USA. Neměla by to dělat jenom Evropská komise, jak to bylo za předsedy Junckera, kdy jsme ani neměli informace o jednání. A pak je tady ten druhý směr, kde bychom mohli být aktivnější, a to je jednání s Tureckem.
LN: Jak to má vypadat?
Evropa musí mít dva migrační plány. Jeden pro země Afriky, kde se původ migrace má řešit v jednotlivých zemích dohodami s nimi s tím, že je třeba začít u severní Afriky. Nikoli přerozdělováním migrantů, protože je to jenom pozvánka pro pašeráky. Proto kategoricky odmítám nově se objevující nápady přerozdělovat uprchlíky, kteří se dostanou do Itálie. Je to cesta do pekel.
Premiér Andrej Babiš se setkal s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem.
Druhý plán se má zabývat Sýrií. Je dobře, že se povedou jednání v Ženevě o příští podobě syrské ústavy za účasti opozice a vládní strany. Nejdůležitější je, co se stane v provincii Idlib (poslední provincie na severu Sýrie, kterou z větší části ovládají vzbouřenci proti vládě v Damašku – pozn. red.). Pokud tam dojde k dalšímu vojenskému konfliktu, hrozí, že uprchnou další dva miliony lidí. Kam půjdou? No přece do Turecka.
Turecko to neustojí a pošle je nám do Evropy. Proto říkám, že Evropa musí s Tureckem mluvit a hledat řešení. Pokud prezident Macron s kancléřkou Merkelovou řeší Ukrajinu a vztahy s Ruskem, je to jenom dobře. Ale někdo musí také jednat s Tureckem. Zde vidím potenciálně roli pro nás a pro země Visegrádu. I proto jsem v New Yorku mluvil se zvláštním zmocněncem USA pro Sýrii i se syrským ministrem zahraničí. Také řecký premiér mi říkal, že musíme s Tureckem mluvit.
LN: Neobáváte se, že prezidentu Erdoganovi jde i o kontrolu nad strategicky důležitým územím, odkud vyžene Kurdy?
Tyto kritické hlasy vnímám, ale to nemění nic na tom, že s Tureckem musíme mluvit a hledat společné řešení migrace.
LN: Co říkali na turecký plán ministr zahraničí Sýrie Valíd Mualim a zvláštní zmocněnec USA pro Sýrii James Jeffrey?
Jestli chceme sehrát nějakou roli prostředníka ve vztahu k Evropě, musím zachovat určitou diskrétnost. Podle mě země V4 mají potenciál sehrát pozitivní roli. Prezident Erdogan se chystá do Budapešti do konce roku, V4 má dobré kontakty na USA a na Izrael.
LN: Když jsme u Turecka, zeptám se na problémovou elektrárnu Adularya. V Ankaře jste nedávno dostal nabídku, aby ji český stát odkoupil a dostavěl. Už jste se rozhodli, jestli do toho Česko půjde?
Ještě ne. Připravujeme tým, hledáme člověka, který ho povede. Musíme pak poslat odborníky, kteří prozkoumají tamní lignity a také to, v jakém stavu je elektrárna a kolik by stálo ji dostavět. Je to dědictví pravicových vlád, které tady byly před námi. Řešíme to, ale vyžádá si to delší čas.
Manželé Babišovi v New Yorku
Premiér Andrej Babiš uctil oběti teroristického útoku z 11. září 2001
LN: Budete chtít, abyste předem dostali od Turků záruku nových tarifů výkupu elektřiny?
Nejdřív musíme vědět, kolik by stálo elektrárnu dostavět, až potom můžeme jednat o tarifech.
LN: Zůstanu u zahraniční politiky. Nedávno jste překvapil mnoho diplomatů, když jste po setkání s prezidentem Zemanem řekl, že se otázce „oduznání“ Kosova budete ještě věnovat. Myslíte si, že je vůbec reálné zrušit uznání Kosova?
Prosím vás, já už snad nebudu nic říkat, protože novináři to vždycky překroutí. Na prezidentovo vyjádření o zrušení uznání Kosova jsem reagoval – stejně tak jako ministr zahraničí Petříček –, že to naše vláda neudělá. Když jsem byl u prezidenta, zeptal jsem se na důvody jeho vyjádření, protože tehdy byl premiérem on. Co je na tom špatného? Šlo jenom o to si vyměnit názory. Nic se ve věci uznání Kosova nebude měnit.
LN: Jaký máte vztah s panem prezidentem? Poslední dobou to vypadá, že ho skoro ve všem poslechnete. Nemáte pocit, že jeho vliv na vaši vládu je čím dál větší?
V čem jsem ho poslechl? V případě vydání hackera Nikulina? Nebo v případě jeho kritiky šéfa BIS? Nebo v otázce české ambasády v Jeruzalémě? Řekněte mi konkrétně, v čem jsem ho poslechl.
LN: Například během letní krize s výměnou ministra kultury…
Neříkejte to. Celou krizi způsobil pan předseda Hamáček, protože to prezidentovi jasně neřekl. Dokonce expremiér Sobotka, který neměl dobré vztahy s prezidentem, ho dopředu informoval o svých kandidátech. A když s nimi nepochodil, oficiálně je nenavrhl. Celé prázdniny se pak pan Šmarda vyprofiloval jako člověk, který by vládu rozvrátil, a proto s ním ve vládě sedět nebudu. Řekl jsem to a krizi jsem vyřešil.
Pana prezidenta si vážím jako hlavy státu, která byla zvolena přímou volbou, a chovám se podle toho. Není ale pravda, že by nepřípustně ovlivňoval vládu. Máme velice dobrý vztah a jsem tomu rád. V minulosti premiér a prezident bojovali, teď to tak není a zřejmě to štve plno lidí. Včera jsme mu s mou paní volali a popřáli k narozeninám. Říkal nám, že má pít víc minerálky. Manželka mu doporučila našeho léčitele, který nám předepisuje skvělé čaje.
LN: Prezident nedělá nic impulzivně nebo náhodně. Proč podle vás otevřel otázku abolice v kauze Čapí hnízdo v situaci, kdy se tato kauza vyvíjí ve váš prospěch?
Asi si myslel, že mi tím pomůže. Ale vůbec mi nepomohl, právě naopak. V životě jsem ho o nic takového nežádal. A ani to není zapotřebí, protože už dva státní zástupci dospěli k závěru, že se nic nezákonného nestalo.
LN: Nezeptáte se ho na to, proč to řekl?
Ne. Pan prezident má svoje názory, které jdou často proti proudu. Já to vím a respektuju, i když tentokrát to podle mě nebylo šťastné a zbytečně to opět vyvolalo hysterii.
Andrej Babiš během projevu v OSN.
LN: Přejdu k domácí politice. Paní ministryně Maláčová oznámila, že chce navrhnout nový systém důchodů, ve kterém stát zaručí všem stejný základ vyplacený z rozpočtu a sociální odvody půjdou na zásluhovou složku. Bude na to ovšem potřebovat víc peněz, které chce získat vyšší korporátní daní a bankovní daní. Jak se stavíte k těmto plánům?
Paní ministryně má problém, že funguje podle systému Vladimíra Špidly „zdroje jsou“ a své plány konkrétně nepropočítává s dopadem na rozpočet. Ten její nový návrh sice neznám, ale vycházím z toho, že máme koaliční vládu a ta má své programové prohlášení. Toho se držíme. Dohodli jsme se, že napravíme některé křivdy: například že chceme zvýšit penze ženám a naopak snížit věk odchodu do důchodů u některých profesí. Paní ministryně toto zatím nevyřešila. Sestavila sice komisi, ale konkrétní výsledek není. Zatím vlastně nepředstavila ani žádná čísla a bez nich o tom uvažovat nejde.
Pokud navrhuje minimální důchod, musí říct kolik. Až si řekneme, kolik to bude, musíme si seriózně říct, kde na to vezmeme. V dlouhodobém horizontu se bavíme až o stovkách miliard korun ročně a tady si nevystačíme s obecnými proklamacemi, že tím zdrojem bude například digitální daň, zvlášť pokud ta už je připravena a její výnos je asi 5 miliard korun. Faktem je, že máme přebytkový důchodový účet a naší důchodci ve srovnání s jinými zeměmi mají značné výhody, jak jsem si to sám ověřil na fóru Bloombergu v New Yorku. Například naši důchodci neodvádějí z důchodu daně, stát za ně platí zdravotní pojištění, refunduje zdravotnické poplatky a poskytuje jim také slevu na jízdném.
LN: Demografie ale dlouhodobě jde proti stávajícímu systému.
Samozřejmě. Ale doplnění zdrojů do systému je možné i jinak. Teď je unikátní situace, kdy by zaměstnavatelé měli přispívat na důchodové připojištění víc, aby si je udrželi. Bude to muset být kombinací příspěvků státu, zaměstnavatele a zaměstnance. V jaké přesně formě, o tom budeme teprve diskutovat. Ministerstvo financí také pracuje na tom, aby tolik peněz nekončilo v poplatcích pro společnosti, které v penzijním připojištění fungují, díky čemuž zůstane v důchodovém systému více peněz. Na panelu Bloombergu někdo kritizoval záporné úroky na mezibankovním trhu. Já jsem ale říkal, že to je naopak příležitost financovat státní připojišťovací fond, který by garantoval určitý výnos. Ale nesmí to narušit hospodářskou soutěž.
LN: V tom se s paní ministryní shodujete, protože ta taky mluví o státním fondu. Zároveň by ale chtěla zdanit banky a zvýšit firemní daň…
My daně zvyšovat nebudeme. Máme stabilní daňový systém, který chceme zjednodušit a digitalizovat jeho správu. Pokud paní Maláčová má nějaké převratné nápady, ať si je dá do příštího volebního programu ČSSD. Tato vláda to dělat nebude. Měla by pochopit, že pokud navýšíme firmám a živnostníkům daně, tak samozřejmě na to doplatí zaměstnanci, protože buď přijdou o možnost navýšení platů, nebo se jim dokonce může stát, že jim platy sníží. Stejné je to u zdanění bank, kde to postihne všechny občany ČR ztíženým přístupem k půjčkám a hypotékám a samozřejmě zdražením půjček. Zkušenosti z okolních států to potvrzují.
LN: Co uděláte, pokud – jak říká paní ministryně – ČSSD dá do sněmovny návrh na bankovní daň, i když nebude hnutí ANO souhlasit?
Pokud to udělá, je to porušení koaliční smlouvy a nebylo by to z jejich strany poprvé. Musíme pak zvážit, jestli v takové koalici chceme pokračovat. Bylo by dobré, aby si kolegové z ČSSD smlouvu přečetli, než něco podniknou
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
