S myšlenkou uskutečnění státního pohřbu pro mnohonásobného zlatého slavíka, který v polovině září oznámil, že trpí leukemií a ambulantě se léčí, přišel premiér Andrej Babiš (ANO). K němu se záhy přidal i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle nich by si Karel Gott zasloužil, aby se s ním lidé mohli rozloučit tímto způsobem. Kvůli celé záležitosti se tak o několik hodin později mimořádně sešla vláda.
ONLINE: Karel Gott bude mít státní pohřeb, rozhodla na mimořádném jednání vláda |
„Vláda schvaluje uspořádání státního pohřbu k uctění památky Karla Gotta v případě souhlasu jeho rodiny,“ oznámil premiér Andrej Babiš po jednání ministerského kabinetu. Kdy by se případné poslední rozloučení se zpěvákem mohlo uskutečnit a jak by mohlo probíhat, nechtěl více komentovat. „Nechci spekulovat. Čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to vůbec bude přát,“ dodal Babiš.
Vláda se zároveň usnesla, že v den umělcova pohřbu bude v zemi vyhlášen státní smutek. Státní vlajky na veřejných budovách tak budou vyvěšeny na půl žerdi.
  |
Státní pohřeb Česká republika naposledy uspořádala po úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla v roce 2011. Do katedrály svatého Víta tehdy přišla tisícovka pozvaných hostů včetně několika světových státníků.
VIDEO: Fanoušci Gotta se přišli poklonit památce zpěváka k jeho vile, na místě zapalují svíčky |
Vyjma Havla byl historicky posledním panovníkem, jenž měl pohřeb v dominantě Pražského hradu, rakouský císař a poslední korunovaný český král František I. Dobrotivý v roce 1875. Pohřby protestanta a velmi ostře protikatolicky zaměřeného Tomáše Garrigue Masaryka a prezidentů komunistického Československa se odehrály mimo katedrálu.
„V minulosti se uvažovalo i o (prvorepublikovém předsedovi vlády) Antonínu Švehlovi, jeho rodina to ale tehdy odmítla,“ přiblížil pro Lidovky.cz někdejší ministr a diplomat Cyril Svoboda. „Pohřební mši tam měl před lety i Eduard Janota. Dokonce měl nastoupenou hradní stráž, což pro člověka, který byl jen krátce ministrem financí, bylo nezvyklé,“ vzpomněl.
V nadcházejících dnech se tak dost možná stane poprvé, že ve svatovítském kostele bude uspořádán pohřeb zcela nepolitickému člověku. „Jestli existuje nepolitik, který na to má právo, tak je to Karel Gott, o tom nemám sebemenší pochybnost,“ řekl Svoboda. „My všichni jsme lidé, kteří stoupali a padali v éře Karla Gotta. Je to výjimečný fenomén, který si zaslouží mimořádný pohřeb.“
A teď tu od Gotta! Která zpěvákova píseň je nejoblíbenější? |
Na rozdíl například od Velké Británie, kde průběžně aktualizují nekrolog královny Alžběty II., aby se v případě jejího úmrtí přesně – minutu po minutě - vědělo, co bude následovat, u nás nemá státní pohřeb jasně stanovenou strukturu. Jeho podoba je tak výsledkem dohody a citu úřadů, které ho organizují.
„Míra oficiality je dána protokolem, a to konkrétně přítomností státu, tedy třeba hradní stráže či lafety. To dělá onu státnost. Jestli tam budou přítomny tyto náležitosti, bude to oficiálně státní pohřeb,“ uvedl Svoboda.
Podle Ladislava Špačka, někdejšího mluvčího prezidenta Václava Havla, který takový typ posledního rozloučení zažil před osmi lety, kdy zemřel právě Havel, bude v tuto chvíli záležet zejména na přání Gottovy rodiny.
„Je možné, že zesnulý po sobě zanechal poslední vůli, v níž vyjádřil přání, jak by mělo vypadat poslední rozloučení s ním. Vše ostatní mi připadá předčasné,“ poznamenal pro Lidovky.cz.
Lady Carneval nebo Včelka Mája. Připomeňte si 10 největších hitů Karla Gotta |
Další (podle všeho jedinou) osobností z nepolitického prostředí, které uspořádal poslední rozloučení takového typu stát, byl v roce 1986 spisovatel Jaroslav Seifert. A to i navzdory skutečnosti, že držitel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984 byl kvůli podpisu Charty 77 trnem v oku komunistické garnitury. Státní orgány se však od muže s titulem národního umělce nemohly zcela distancovat.
Státní smutek, který se s Gottovým pohřbem též pojí, Česko dosud drželo 14. září 2001 k uctění obětí teroristických útoků z 11. září 2001, 17. a 18. dubna 2010 po havárii letounu Tu-154 u ruského Smolenska, při níž zahynul i polský prezident Lech Kaczyński, a ve dnech 21. až 23. prosince 2011 k uctění památky Václava Havla.
