Národní park Šumava byl podle Zemana v minulosti hospodářským lesem. Prezident šíří mystifikace, tvrdí vědec |
„Ministerstvo životního prostředí navíc dosud nevytvořilo koncepci, která má do budoucna řešit problematiku národních parků v ČR včetně jejich financování,“ konstatoval úřad. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
V České republice se nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladším je České Švýcarsko a nejmenším Podyjí.
Správy parků získávají peníze na svoji činnost od ministerstva životního prostředí, z dotací a z vlastních zdrojů. Hospodaří s majetkem za více než sedm miliard korun. NKÚ prověřil hospodaření všech čtyř.
Nehospodárný postup Správy KRNAPu
Zjistil například, že Správa Krkonošského národního parku postupovala nehospodárně, když pronajala pozemek pro lanovku a sjezdovku za cenu o více než 861 000 korun nižší, než kolik byly roční sazby nájemného uvedené ve smlouvě. Správa Národního parku České Švýcarsko podle NKÚ nepostupovala podle zákona při zadávání dvou nadlimitních veřejných zakázek celkem za víc než 20 milionů korun. Správa Národního parku Podyjí zase u dvou veřejných zakázek celkem za více než jeden milion korun nevypsala soutěž a napřímo je zadala jednomu dodavateli.
„Důležité je ale také to, že správy národních parků musí pokrývat své náklady z velké části výnosy z prodeje dřeva. Ty ale budou v dalších letech klesat a stát dosud nemá jasno, jak bude nejen financování, ale i další rozvoj národních parků řešit,“ zdůraznil člen NKÚ Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.
Útok na mízu. Kůrovec provrtáváním chodbiček ve smrku přeruší tok mízy – de facto přetne „krevní oběh“. Strom nejdřív ztratí schopnost obrany a pak umře.
V národních parcích i dalších lesích kvůli přírodním vlivům a přemnožení kůrovce vzrostla jeho těžba. Klesá proto prodejní cena dřeva na českém i evropském trhu. „V dalších letech nebudou výnosy z prodeje dřeva tak výrazné, což znamená riziko pro financování správ národních parků. To by měla řešit koncepce vícezdrojového financování péče o přírodu a krajinu,“ uvedl NKÚ. Ministerstvo ji mělo vytvořit do roku 2017, dosud ale nevznikla a další termín ministerstvo stanovilo na rok 2020, dodali kontroloři.
Upozornili i na to, že kvůli nejednoznačnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny se převádějí přírodně cenné pozemky, které jsou na území národních parků, aniž nabídku na tyto pozemky dostal přednostně stát. Například v Krkonoších eviduje ministerstvo životního prostředí 600 takových případů.
