Soud s Davidem Rathem. | foto: Michal Šula, MAFRA
Svůj postup obhajuje úřad šéfžalobce dvěma zásadními důvody. Tím prvním je údajně nesprávná právní kvalifikace, na základě které Ratha a další spoluobviněné poslal v červnu Vrchní soud v Praze za mříže.
Vrchní soudci zprostili Ratha a další spoluobžalované části obžaloby, která se týkala manipulací s tendry na vybavení středočeských nemocnic. Trojici podnikatelů pak soud viny zprostil zcela. To se ale žalobcům nelíbí. Pokud by je Nejvyšší soud vyslyšel, mohlo by to vést ke zpřísní trestů pro Ratha a spol.
Druhý důvod dovolání je však pro výkon spravedlnosti v Česku mnohem podstatnější. Žalobci se podle informací LN obávají toho, aby kvůli nepoužitelnosti odposlechů, které soud odmítl v případu vzít jako důkaz, neskončila řada dalších kauz, které závisí na policejních štěnicích. A těch není málo. Jako podstatný nástroj slouží například v kauze fotbalového bose Miroslava Pelty.
„Druhým okruhem námitek je nesprávnost rozhodnutí Vrchního soudu v tom rozsahu, v jakém obviněné zprostil podané obžaloby. Nejvyšší státní zástupce v tomto směru nesouhlasí s vyloučením podstatné části důkazů (zejména tzv. odposlechů),“ napsala LN Lenka Jirgalová ze sekretariátu šéfžalobce Pavla Zemana. Proto žádají Nejvyšší soud, aby se k případu vyjádřil.
„Domnívá se, že rozhodnutí Vrchního soudu je v tomto směru nejen nesprávné, ale zcela flagrantně vadné, takže zde je skutečně nezbytný zásah Nejvyššího soudu v neprospěch obviněných,“ dodala Jirgalová. Nejvyšší soud se přitom rozhodnutím ohledně neuznání policejních štěnic v kauze Davida Ratha už jednou zabýval. A to na základě stížnosti pro porušení zákona, který podal bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Nejvyšší soud tehdy dospěl k závěru, že zrušení odposlechů bylo nezákonné. Senát předsedy Pavla Zelenky přesto v červnu podstatnou část kauzy spojenou s odposlechy shodil.
Soudce Zelenka i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu na vyloučení odposlechů v případu trval. „My jsme stále přesvědčeni, že odposlechy a sledování nebyly použitelné. Skutečně by bylo zajímavé vidět, jak by o nich rozhodl Ústavní soud,“ řekl Zelenka webu iRozhlas.cz.
Kvůli svému rozhodnutí čelil Zelenka ostré kritice. Přidal se i prezident Miloš Zeman. „I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji,“ uvedl Zeman v roce 2017.
Podle znalců justice bude rozhodování ohledně podaného dovolání zajímavé i z procesního hlediska. Nejvyšší soud totiž v létě v jednom ze svých verdiktů fakticky znemožnil Nejvyššímu státnímu zastupitelství podávat dovolání v případech, v nichž se namítá špatné hodnocení důkazů. Jestli tedy vyslyší dovolání Pavla Zemana v kauze Davida Ratha není vůbec jisté.
„Bude to velmi zajímavý právní spor, procesně to v tuto chvíli není vůbec jednoduché,“ uvedla před časem k možnému sporu šéfka vrchních žalobců v Praze Lenka Bradáčová, která stála u startu exhejtmanova případu.
