Most Legií v Praze s Pražským hradem. | foto: MAFRA
Neplatí jen známá pravda, že ženy žijí obecně déle než muži, podstatný vliv mají také regionální rozdíly. Nejvyšší očekávaná střední délka života náleží v Česku obyvatelům Prahy, zatímco v Ústeckém kraji je nejnižší z celé země. Rozdíl činí u mužů čtyři roky (78 let v Praze a 74 v Ústí), u žen pak tři roky (83 v Praze a 80 v Ústí).
To, kde žijeme, má značný vliv na naše zdraví. „Ačkoli zůstává příjmová nerovnost v Česku celkově na nízké úrovni, ve zdravotním stavu obyvatel existují značné nerovnosti,“ upozornil vládní materiál Zdraví 2030, který zdravotní stav obyvatel Česka detailně analyzoval. Jeho cílem je určit směr rozvoje zdravotní péče na dalších deset let.
Střední delka života při narození 2016-2017 podle krajů
Příčina nerovnosti podle autorů neleží v dostupnosti zdravotní péče, která je napříč regiony poměrně vysoká. Významně negativní je především souvislost s mírou nezaměstnanosti a podílem lidí jen se základním vzděláním.
„Zdraví je podmíněno celou řadou determinantů a zdravotní péče tam zmůže strašně málo. Z mezinárodních srovnání například vyplývá, že má pouze patnáctiprocentní vliv,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová. Stejný – tedy zhruba patnáctiprocentní vliv na délku života – pak mají podle vládního materiálu Zdraví 2030 faktory životního prostředí, zhruba dvacet procent tvoří genetické faktory a z celých 50 procent ovlivňuje lidské zdraví životní styl.
Kromě Prahy je na tom dobře ještě Vysočina a Královéhradecký kraj, zatímco na chvostu žebříčku je trojlístek nejchudších regionů České republiky, tedy kromě Ústeckého kraje ještě kraje Karlovarský a Moravskoslezský.
V průměru by se Češi s datem narození 2016 měli dožít 76,1 roku, zatímco Češky 82 let.
Faktem je, že navzdory regionálním rozdílům očekávaná průměrná délka života roste. Za posledních deset let to bylo u mužů o 2,3 roku, v případě žen pak o 1,8 roku. Problém je však v tom, že obyvatelé Česka žijí déle, ale roky navíc promarodí. Takzvaná délka dožití ve zdraví se za posledních 50 let příliš nezměnila. U mužů se za posledních 50 let dokonce zkrátila.
Muž, ročník 1962, měl při svém narození naději na 62,8 roku zdravého života, chlapeček narozený v roce 2015 se však může těšit jenom na 62,4 roku života ve zdraví. U holčiček je pak délka roků prožitých bez zdravotního omezení i po 50 letech stejná: 63,7 roku.
„Jestliže tedy žijeme déle, není to zásluha naší lepší životosprávy, ale pouze kvalitní tuzemské medicíny, která nás dokáže udržet déle při životě,“ konstatovala pro LN před časem Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu.
Zvlášť varovně pak působí například srovnání se Švédskem. Obyvatelé skandinávské země měli před 50 lety očekávaný počet let života ve zdraví statisticky nižší než Češi. Švédi a Švédky s rokem narození 2015 už však mají naději na to, že prožijí o 12 let delší život bez zdravotních postižení než jejich stejně staří čeští vrstevníci. U děvčat pak tento rozdíl činí deset let.
A je tu ještě další významný rozdíl. Tito švédští chlapci mohou očekávat, že prožijí přes 92 procent svého života ve zdraví, zatímco dnešní čtyřletí Češi mají vyhlídku pouze na 82 procent života stráveného ve zdraví a bez větších zdravotních omezení. U stejně starých holčiček je to podobné. Zatímco malé Švédky mají naději prožít ve zdraví 88 procent svého života, oproti tomu Češky o deset procent méně.
Příčiny těchto rozdílů jsou nasnadě. Češi se poměrně málo hýbou, kouří, pijí alkohol, přehnaně solí a chybí jim pravidelnější kontrola krevního tlaku. Jejich zdraví tak hodně pustoší civilizační choroby. Nezájem o zdravý styl života má přitom i ekonomické důsledky. Na léčení civilizačních nemocí se ročně vydává okolo 185 miliard korun.
Některé odhady přitom naznačují, že omezení rizikového chování (konzumace tabáku a alkoholu, nevhodná strava a z toho pramenící obezita) na zdravou úroveň by v Česku mohlo vést k prodloužení průměrné délky života o téměř 3,5 roku. Dopad na délku dožití ve zdraví by mohl být ještě vyšší.
