Každý čtvrtý Čech umírá zbytečně brzy. Nejhorší situace je v krajích, kde je největší chudoba
Premium
Praha -
Karlovi umřel otec ve věku 65 let na rakovinu močového měchýře. Jako u kuřáka u něj bylo několikanásobně větší riziko, že se takový nádor u něj objeví. Jeho nedávnou smrt tak statistici vyhodnotí jako takzvaně předčasnou.
Předčasná úmrtí souvisejí především se špatnou životosprávou. Lze jim do značné míry předcházet zdravým životním stylem nebo preventivními programy na včasný záchyt nemocí.
Statistici nově spočítali, že v letech 2007 až 2016 bylo možné přes 26 procent všech úmrtí v Česku považovat za předčasná, tedy každé čtvrté. Upozorňuje na to vládní materiál s názvem Zdraví 2030, který zdravotní stav obyvatel Česka detailně analyzuje.
V porovnání s Evropou je na tom Česká republika špatně. Zatímco v osmadvacítce bylo v roce 2015 celkem 216 předčasných úmrtí na 100 tisíc obyvatel, v Česku jich bylo 285.
„Míra předčasné úmrtnosti není u nás sice tak vysoká jako například v Litvě, Maďarsku nebo Lotyšsku, ale stále se nachází výrazně nad průměrem EU a nemůže se srovnávat se státy západní Evropy,“ konstatují autoři vládního materiálu, jehož cílem je určit směr rozvoje zdravotní péče do budoucna.
„Pokud lidé umírají před 75. rokem života, tak se to pokládá za předčasné úmrtí,“ vysvětlila LN Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu.
Mezi hlavní příčiny předčasných úmrtí v Česku patří zejména ischemická choroba srdeční, což je vlastně nedokrvení části srdečního svalu, respektive snížený průtok krve srdcem, a dále některé typy zhoubných nádorů, jako jsou třeba tumory plic a tlustého střeva, jimž lze předcházet omezením kouření a tučné stravy. Relativně vysoký podíl tvoří rovněž nehody, úrazy a úmrtí v důsledku přemíry vypitého alkoholu.
Nejvíce předčasných úmrtí je v krajích na severu a západě Čech a na severní Moravě, kde je největší chudoba.
Ze statistik je vidět, že problém se životosprávou se týká hlavně mužů. Předčasně totiž umírá skoro třetina z nich a jen zhruba každá pátá žena. Vliv má i to, kde lidé žijí. V Karlovarském a Ústeckém kraji přesahuje podíl předčasných úmrtí 30 procent, nejnižší je naopak zaznamenán v Praze a Hradeckém kraji (pod 24 procent).
Nejvíce předčasných úmrtí je v krajích na severu a západě Čech a na severní Moravě, kde je největší chudoba. Ta zásadně určuje životní styl tamního obyvatelstva.
„Nejsilnější vliv mají socioekonomické determinanty, jako je nízký příjem, vysoká nezaměstnanost, nejnižší vzdělání, nejhorší bydlení, nejvíc sociálně vyloučených lidí a lidí ohrožených chudobou. Protože životní styl je vždycky vázaný na vzdělání, na příjem, na bydlení a zkrátka na životní podmínky,“ uvedla Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu.
Pokud by se přitom podařilo rozdíly mezi regiony zmenšit, mělo by to příznivý ekonomický dopad i na stát. „Zdravotní nerovnosti jsou odstranitelný problém, přesto způsobují mnoho lidského strádání a ekonomické ztráty v Česku okolo 78 miliard korun ročně,“ dodala Nejedlá. Stát se nyní chystá zasáhnout.
Ústav jde radit do ghett
V jednotlivých krajích Státní zdravotní ústav buduje Regionální centra podpory zdraví zaměřená na primární prevenci a zvyšování zdravotní gramotnosti. Jejich cílem bude zaměřit se na lidi, u nichž je v důsledku špatných životních podmínek ohroženo zdraví. Především se tedy budou věnovat obyvatelům vyloučených lokalit.
Odborníci pro ně připravují preventivní programy postavené na bázi zážitkové pedagogiky. Věnovat se v nich budou tématům, jako je osobní hygiena, zdravé bydlení, výživa, duševní zdraví či prevence infekčních a nádorových onemocnění.
„Cílem projektu je podporovat formou terénních intervencí u lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením rozhodování ve prospěch zdraví. Očekávaným dlouhodobým dopadem projektu je snižování nerovností ve zdraví, zlepšení zdraví a zvýšení zaměstnanosti s následným snižováním národohospodářských ztrát z nemocí,“ dodala Nejedlá.
Celkově vyjde pětiletý projekt podporovaný evropskou dotací, který se spustí naplno v příštím roce, na 250 milionů korun. Regionální rozdíly se netýkají jenom předčasných úmrtí, ale přímo ovlivňují vyhlídky na to, kolika let se člověk v průměru má šanci dožít. Jak již LN upozornily, nejvyšší očekávaná střední délka života náleží v Česku obyvatelům Prahy, zatímco v Ústeckém kraji je nejnižší z celé země. Rozdíl činí u mužů čtyři roky (78 let v Praze a 74 v Ústí), u žen pak tři roky (83 v Praze a 80 v Ústí).
Životospráva je klíč
Stejný – tedy zhruba patnáctiprocentní vliv na délku života – pak mají podle vládního materiálu Zdraví 2030 faktory životního prostředí, zhruba dvacet procent tvoří genetické faktory a z celých 50 procent ovlivňuje lidské zdraví životní styl.Příčina nerovnosti podle odborníků neleží v dostupnosti zdravotní péče, která je napříč regiony poměrně vysoká. „Zdravotní péče tam zmůže strašně málo. Z mezinárodních srovnání například vyplývá, že má pouze patnáctiprocentní vliv,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.
Odhady přitom naznačují, že omezení rizikového chování (konzumace tabáku a alkoholu, nevhodná strava a z toho pramenící obezita) by mohlo prodloužit průměrnou délky života o téměř 3,5 roku.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
