KAUZA LN: Brněnskou chobotnici dostihla chamtivost. Funkční řetězec lidí přeťala ‚daň z úplatku‘
Policejní vůz poblíž domu v Údolní ulici v Brně, kde policisté 7. března 2019 navštívili byt brněnského radního a také člena dozorčí rady státního podniku ČD Cargo Jiřího Švachuly (ANO).
| foto: ČTK
Premium
Kauza LN
PRAHA -
Fungovali jako dobře promazaná mašina. Někdejší místostarosta Brna-střed Jiří Švachula vytvořil – alespoň podle policie – řetězec lidí, kteří mu pomáhali s ovlivňováním veřejných zakázek a vybíráním úplatků. Vše fungovalo do doby, než se mezi „kumpány“ vetřela chamtivost.
Z dokumentů souvisejících s vyšetřováním údajně cinknutých zakázek vyplývá, že klíčový rozpor nastal v půli roku 2016 mezi Švachulou a jeho tehdejším spojencem Samanem El-Talabanim. Rozhádali se, protože každý z nich si chtěl z úplatků uloupnout více. „Na základě těchto sporů požadoval obviněný Saman El-Talabani od obviněného Jiřího Švachuly vrácení částky tří milionů korun (coby výnosu z ovlivněných zakázek), kterou mu sám Talabani po částech předával dopředu,“ píše se v materiálech, s nimiž se LN seznámily.
Vyšetřovatelé v tu dobu podezřelou skupinu sledovali. Spory mezi protagonisty brněnské chobotnice neušly jejich pozornosti a rozhodli se jich využít. Švachulovi v roce 2016 došla s Talabanim trpělivost a podnikatele iráckého původu nahradil novou spojkou. Policie nelenila a na Talabaniho si v roce 2017 vyšlápla. Podnikatel s detektivy začal s vidinou nižšího trestu spolupracovat. Ke smůle Švachuly a spol.
Dlouho budovaná pyramida
HLAVOU ORGANIZOVANÉ SKUPINY PODEZŘELÉ Z MANIPULACÍ TENDRY MÁ BÝT JIŘÍ ŠVACHULA:- 7. března 2019 – Policie spustila pod vedením olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) razii na několika místech republiky. Středobodem jejich zájmu byla radnice městské části Brno-střed a cílem podezření z manipulace s veřejnými zakázkami. Vedle brněnských tendrů prověřovali vyšetřovatelé i ty, kterými se zabýval antimonopolní úřad (ÚOHS), a to včetně výběru dodavatele mýtného systému.
- Kvůli tomu policie od srpna 2017 sledovala také místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka. Od jarní domovní prohlídky jej dle jeho slov policie v tomto případu nekontaktovala. Šéfa české pobočky společnosti Kapsch Karla Feixe a předsedu ÚOHS Petra Rafaje kriminalisté podezírají z manipulace s mýtným tendrem. Nikoho z této trojice (zatím) neobvinili.
- 9. března – Soud poslal do vazby pět z devíti vyšetřovaných. Čelné místo zaujímá Jiří Švachula (dříve za ANO), který byl radním pro investice v městské části Brno-střed. Seděl také v dozorčí radě ČD Carga. Dalšími z vyšetřovaných byli Petr Liškutin (dříve za ANO) a trojice podnikatelů Lubomír Smolka, Pavel Ovčarčin a Petr Kalášek. Policie pak obvinila a na svobodě stíhá brněnského podnikatele iráckého původu Samana El-Talabaniho, úředníka Petra Kosmáka a podnikatele Ivana Trunečku a Michala Unzeitiga. Společně měli tvořit organizovanou skupinu, jejíž hlavou byl Švachula. Všichni jakékoli provinění popírají
- Červen – Soud propustil z vazby bývalého místostarostu Brna-Ivanovic Liškutina. Již předtím se na svobodu dostal podnikatel Smolka. Ve vazbě zůstávají už jen politik Švachula a podnikatel Kalášek. Oba před časem požádali o propuštění, soudy (včetně Ústavního) jim však nevyhověly zejména kvůli obavě z útěku do zahraničí. Podle vyšetřovatelů Švachula tajně převážel značnou část peněz do Turecka.
|
To, na co vyšetřovatelé narazili v brněnské kauze údajně cinknutých zakázek, byla léta budovaná pyramida, na jejímž vrcholu čekala provize za zmanipulované zakázky moravské metropole. Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) při pátrání s krycím názvem Stoka zjistili, že i hierarchicky propracovaná skupina podezřelých se pod poryvem osobní zášti a chamtivosti může začít hroutit.
Psal se rok 2015 a tehdejší vlivný brněnský komunální politik z hnutí ANO Jiří Švachula dumal nad tím, kdo by se tak měl stát vysoce postaveným manažerem Správy nemovitostí městské části Brno-střed (dále SNMČ). Otázku řešil se svým komplicem Samanem El-Talabanim, brněnským podnikatelem iráckého původu s rozsáhlými kontakty.
„Jiří Švachula požadoval po Samanu El-Talabanim dosazení spřízněné osoby na post vedoucího techniků SNMČ, a to za účelem spolehlivého vybírání těchto neoprávněných finančních prostředků od předem vytipovaných firem za zadání prací v souvislosti s údržbou, servisními či jinými drobnými opravami domů a bytů spravovaných SNMČ,“ zapsali policisté do obvinění devíti osob. Vyvoleným technickým šéfem se stal úředník Petr Kosmák.
Dej mi víc
Skupinka pod vedením Švachuly si podle policie dopředu vytipovala firmy, které od městské části či jejích podniků získávaly zakázky. Výměnou za to dnes již stíhaní politici a úředníci fasovali provize, které přes několik zastávek dle policie putovaly do cílové kapsy – Švachulovy. „Petr Kosmák si z těchto finančních prostředků ponechal úplatek ve výši nejméně dvou procent. Zbývající část úplatku předal Pavlu Ovčarčinovi (další z obviněných podnikatelů – pozn. red.), který si taktéž ponechal část z tohoto jemu předaného úplatku pro svoji vlastní potřebu. Zbylou část následně předal Samanu El-Talabanimu, který si taktéž ponechal část pro svoji potřebu. Zbylou část, v požadované výši šesti procent úplatku, následně předal Jiřímu Švachulovi, převážně v prostorách Galerie Aspekt,“ popsali policisté fungování skupiny. Dohromady si skupinka měla od února 2015 do července 2016 podle policie přijít na neoprávněné čtyři miliony korun.
V průběhu času ale podle detektivů pojal Švachula pocit, že by se k němu mělo dostávat více peněz. Obrátil se na své „panoše“, aby zjednali nápravu. „V některých případech došlo k tomu, že Saman El-Talabani doplácel sám ze svých úplatků Jiřímu Švachulovi po neshodách vztahujících se k vybírání úplatků,“ dodali vyšetřovatelé NCOZ. Talabani tedy ze svého krajíce musel odříznout ještě kousek pro Švachulu, zjednodušeně řečeno šlo o jakousi dodatečnou daň z úplatku.
Zhruba v polovině roku 2016 spory mezi Švachulou a Talabanim zesílily. Brněnský podnikatel iráckého původu podle policie nelibě snášel, že ze svého lupu musí ještě Švachulovi odvádět „desátek“. A tak si Talabani dupnul.
„Na základě těchto sporů mezi oběma obviněnými požadoval Talabani od Švachuly vrácení částky tří milionů korun coby výnosu z ovlivněných zakázek,“ uvedli policisté v textu zahájení trestního stíhání.
Švachulovi ale podle policie s Talabanim došla trpělivost a v září 2016 se rozhodl, že trakční systém chobotnice obmění.
Nový prostředník a lapený předchůdce
Novou spojkou se stal výše zmiňovaný úředník z vedení městské společnosti správy nemovitostí. „Z rozhodnutí Jiřího Švachuly byl Saman El-Talabani odstaven od popsané činnosti vybírání provizí. Jeho funkci v organizované skupině převzal Petr Kosmák... Ten pokračuje v zaběhlé činnosti spočívající v přijímání úplatků za zadané zakázky pro předem dohodnuté dodavatele,“ stojí v policejním obvinění.
Zásah policie na Úřadu městské části Brno-střed.
Talabani se sice ocitl mimo hru, následně však celé skupině zavařil. Policisté totiž jeho činnost monitorovali a v květnu 2017 u něj v rámci ještě jiného případu udělali razii. Při zásahu mu policie zabavila v jeho mercedesu telefon, z něhož se expertům z Kriminalistického ústavu Praha podařilo vydolovat pro policii důležité informace týkající se brněnských veřejných tendrů.
Šlo o takzvané snímky datové komunikace, které popisují výměnu informací mezi Švachulou a Talabanim. Dané snímky dle policie ukazují, jak Švachula Talabanimu sděluje a předává neveřejné informace o vypisovaných veřejných zakázkách – to vše ještě před oficiálním vypsáním inkriminovaných tendrů. Současně měl Švachula dle policie svému komplicovi předat seznam preferovaných firem a informace o ceně zakázky.
Vedle toho Talabani detektivům dobrovolně vydal i důležité dokumenty, které policii rovněž pomohly s rozmotáváním chapadel brněnské zakázkové hydry.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
