Ministr školství Robert Plaga (ANO) prohlásil, že stávka nebude tak masová, jak uváděly odbory. Místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová v pondělí řekla, že se ke stávce hlásí více než polovina škol. Zástupci školských organizací označily vyhlášení stávky za nepovedené či nesmyslné.
„Paradoxem je, že když včera (v pondělí) odbory řekly, že stávkujících škol bude přes 6000, v úterý, když byly dotazovány, nejsou schopny říci, jaká to budou čísla,“ uvedl Plaga. Podle statistik ministerstva školství bylo v minulém školním roce v Česku 9748 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol zřizovaných obcemi či kraji.
  |
„Považuji za paradox, že ministr chce přesně dopředu znát, kolik škol bude stávkovat. Účast na stávce je naprosto dobrovolná, naši lidé z regionů dostávají postupně informace. Hlásí se i školy, kde odbory nepůsobí, a je na jejich úvaze, zda to odborům oznámí,“ sdělil šéf školských odborů Dobšík. Ministr by měl být podle něj znepokojen, i kdyby byly stávkujících škol v Česku jen desítky.
V některých krajích se zatím podle informací ke stávce přihlásila jen méně než desetina škol. Třeba v Libereckém kraji se ke stávce připojí nějakou formou jen 32 ze zhruba 500 škol v regionu a zcela uzavřených bude jen 11. řekla Helena Svobodová za krajský školský odborový svaz. V Pardubickém kraji se zapojí do stávky podle předsedkyně krajských odborářů Hany Štusákové asi pět desítek krajských a obecních škol z celkových asi šesti stovek. Na Vysočině se ke stávce hlásí podle předsedy krajských školských odborů Rudolfa Kočího asi desetina pedagogů. Zcela zavřených bude 14 škol. Kočí uvedl, že je to pro něj zklamání.
Do stávky za učitelské platy se zapojí přes 6000 škol. Vláda ale reagovat nebude, tvrdí Babiš |
Ze škol, které zřizuje Praha, jich bude zavřeno sedm procent a 16 procent bude fungovat v omezeném provozu, uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Větší podíl stávkujících bude podle dosavadních informací například v Ústeckém kraji, kde se podle odhadu Boženy Seifertové z krajského školského odboru ke stávce přidá asi 100 ze zhruba 340 škol. Třeba odboráři v Moravskoslezském či Karlovarském kraji tvrdí, že by se do stávky mohlo zapojit dokonce až 60 procent pedagogů, ale přesné počty škol neuvedli. „Bohužel na některých školách učitelé narazili na vedení, které jim nedovolilo uzavřít celou školu. Někteří učitelé se tak ke stávce přihlásí sami,“ řekl odborář František Balák z Karlovarského kraje.
Frustrace učitelů z nedostatku peněz ve školství je podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové pochopitelná, ale rozhodnutí o stávce padlo ve špatnou chvíli. Podle ní měly odbory vyhlásit stávku, když vláda snížila příslib navýšení rozpočtu na platy v příštím roce z 15 procent na růst o deset procent. Odbory ale vyhlásily stávku až kvůli neshodě s Plagou na rozdělení desetiprocentního navýšení do tarifů a nadtarifů.
Piráti chtějí nastavit automatické zvyšování platů učitelů, návrh zákona představí do konce roku |
Podobně se vyjádřili předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová či Bob Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin. „Pokud by odbory neustoupily bez boje z navýšení o 15 procent na deset procent, tak by nyní stávka za patnáctiprocentní navýšení byla namístě,“ uvedla Schejbalová v tiskové zprávě. Odbory podpořil spolek Pedagogická komora, podle jehož prezidenta Radka Sárköziho je stávka zcela namístě. I Sárközi si však myslí, že stávka mohla být dříve.
Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 Kč. Ve skutečnosti ve stejném období brali učitelé v průměru 36 224 korun, tedy zhruba 112 procent průměrné mzdy. Odboráři poukazují na to, že platy rostou i v jiných částech veřejné správy a příjmy učitelů se od průměru vzdalují jen pomalu.
