Spolek, jehož poslední demostrace se na stejném místě zúčastnilo skoro 300 000 lidí, také poukázal na prezidentovo pohrdání ústavou či premiérovu slabost. O den později se budou konat akce v regionech.
„Čeho jsme byli svědky od Letné? Prezidentova pohrdání Ústavou. Premiérovy slabosti. Překvapivého zastavení kauzy Čapí hnízdo. Pochybnosti vzbuzujícího odůvodnění. Neschválení ústavní žaloby na prezidenta. A konečně prezidentova příslibu, že v případě potřeby udělí Andreji Babišovi abolici,“ napsal spolek na stránce.
Na Letné bylo čtvrt milionu lidí, odhaduje operátor i organizátoři. Demonstranti se na ni mají vrátit 16. listopadu |
„Důvodů zaplnit největší veřejné prostranství v zemi máme dnes ještě více než v létě. Je čas opět se postavit za demokracii. Je čas ukázat mocným, že jsme tady a že jsou pod drobnohledem,“ doplnila platforma. Dosavadní protesty, které Milion chvilek pořádal proti Babišovi a za nezávislost justice, vyvrcholily červnovou demonstrací taktéž na Letné, která byla největší od roku 1989. Podle organizátorů na ni dorazilo čtvrt milionu lidí, podle operátora T-Mobile 283 000 lidí, policie operovala s číslem kolem 200 000 lidí.
Policie navrhla zastavit stíhání premiérova syna v kauze Čapí hnízdo |
Městské státní zastupitelství (MSZ) v Praze zastavilo trestní stíhání Babiše i ostatních obviněných v kauze dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo v září. Šéf MSZ Martin Erazím tehdy sdělil, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Právě pro ně přitom byla určena padesátimilionová evropská dotace, kterou farma v létě 2008 získala. Server Seznam zprávy na konci října informoval o tom, že policie v případu navrhla zastavit stíhání také premiérova syna Andreje Babiše mladšího.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman může rozhodnutí MSZ potvrdit i zrušit. V návaznosti na to prezident Miloš Zeman uvedl, že by o takzvané abolici pro Babiše rozhodl, pokud by bylo pravomocně zastavené stíhání obnoveno. Babiš opakovaně tvrdil, že by abolici nepřijal.
Senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana pro hrubé porušení ústavy odmítla v září Poslanecká sněmovna. Návrh nepodpořili poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD. Souhlas s žalobou vyslovilo jen 58 ze 130 poslanců, potřeba bylo 120 hlasů.
