Tričko (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Módní průmysl nejspíš čeká další revoluce. Zatímco pravé kožešiny už z předváděcích mol zmizely a jejich nošení je často terčem kritiky, do centra pozornosti se teď dostanou i ty umělé. Oblečení, obuv a další textilie používané v domácnostech a vyrobené ze syntetických látek jsou novou výzvou vedení Evropské unie. Zamořují totiž životní prostředí. A nemálo.
Nejvíce plastů pochází především z obalů používaných na potraviny, obrovské množství jich dodává automobilový průmysl, třetí největší objem plastů pochází z domácností. A čtvrtou pozici žebříčku „plast valících“ odvětví obsadily právě textilie.
„Co se týče spotřeby vody, tak oblečení a textil představují v tomto ohledu druhý největší problém. A z hlediska produkce skleníkových plynů jsou v rámci spotřeby EU na pátém místě,“ řekl Lars Fogh Mortensen z Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), jež sídlí v Kodani. K textiliím a jejich dopadům na životní prostředí agentura připravuje studii, část závěrů zveřejní do konce měsíce.
Greta by měla sedět ve škole, a ne dávat světu rady, tvrdí španělský expremiér |
Už nyní se ví, že z každé tuny vyrobeného textilu vzejde 15 až 35 tun ekvivalentního CO2, což je míra, která se používá pro srovnání emisí různých skleníkových plynů, jež mají vliv na globální oteplování planety.
Textilie jsou problematické i z dalšího důvodu: oblečení se vyrábí z různých směsí, a proto je těžko recyklovatelné. Při výrobě se navíc používají chemikálie, jež v látce zůstanou i po recyklaci.
Přírodní materiály přitom při výrobě oblečení rozhodně netvoří většinu; z plastu se vytvoří až šedesát procent oděvů. Spousta triček, kalhot, kabátů či utěrek pak skončí v odpadu, obyvatelé Evropské unie v roce 2013 vyhodili 5,6 milionu tun oblečení, obuvi a textilií. A pouze pětinu tohoto množství se podařilo zrecyklovat a znovu použít. Dalších 1,5 milionu tun textilního odpadu se vyvezlo mimo území EU.
Umělé textilie zatěžují životní prostředí i skrze mikroplasty, které uvolňují do ovzduší. „Vyperete li mikinu, uvolní se z ní tisíce mikrovláken. To je horší než klasická PET lahev; tu vyrobíte, zrecyklujete, nebo dobře zlikvidujete,“ řekl LN Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Mikroplast je přitom další vážný problém pro ekosystém, na Zemi už pravděpodobně není místo, kde by nebyl. Už nyní ovlivňuje mořské živočichy – a rozhodně ne pozitivně. „Ryby a vodní organismy v důsledku požírání plastů nedorůstají, jsou nemocné. U ryb se zjistilo, že jim mikroplast zalézá například do jater, následkem čehož mohou být i záněty,“ vysvětlil Cajthaml.
Chybí opatření proti suchu, kromě Děšťovky ministerstva nezavedla žádné dotační programy, tvrdí NKÚ |
Nevýhody umělých textilií a jejich neblahý dopad na životní prostředí si podle Larse Fogha Mortensena z EEA již uvědomují i velké módní značky, jež se hlásí k organizaci Global Fashion Agenda. Ta se věnuje udržitelné módě. „Módní průmysl se o to zajímá a jeví ochotu věci měnit. Uvědomuje si totiž, že zákazníci na tato témata slyší, tak chtějí li přežít, musejí jít stejným směrem,“ uvedl odborník. Poukázal však také na skutečnost, že se vyrábí mnoho levného oblečení a v jeho případě nebude provedení změn tak jednoduché. „Rychlá móda (fast fashion podobně jako fast food, pozn. red.) znamená nízkou kvalitu, a v tom jen ten problém,“ řekl také.
Mortensen zároveň upozornil na fakt, že náhrada není v případě oděvů tak jednoduchá. „Bavlna zabírá velké plochy půdy a na její pěstování je potřeba spousta vody,“ upozornil expert na spotřebu, výrobu a plasty. Nelze tak jednoznačně říct, co je z hlediska životního prostředí lepší.
Podle Světového fondu na ochranu přírody se na vypěstování bavlny potřebné pro vyrobení jednoho trička spotřebuje až 2700 litrů vody. Fond také uvádí, že se při jejím pěstování používá i množství pesticidů, jež mají neblahý vliv na lidské zdraví.
