Česko by podle předsedkyně výboru Dany Balcarové (Piráti) mělo využít všech prostředků, včetně žaloby k Evropské komisi, aby přiměla polskou stranu k náhradě již vzniklých škod. Týkat by se to mělo také „převzetí odpovědnosti za zásobování dotčených obyvatel pitnou vodou tak, jak jí to ukládají předpisy EU,“ uvedla Balcarová.
Zástupci obcí předali Brabcovi petici proti rozšíření dolu Turów. Ministerstvo hodlá s rozšířením nesouhlasit |
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ale pokládá možnost projednání záležitosti s Evropskou komisí za předčasnou. Pokud se Polsko rozhodne v přípravě i přes český nesouhlas pokračovat, chce stanovit další podmínky. Týkat se mají opatření proti poklesu spodní vody, proti prašnosti a proti hluku, uvedl ministr.
‚Polsko se chová, jako by negativní dopady končily na hranici.‘ Češi v příhraničí se bojí rozšíření dolu Turów |
Proti rozšíření těžby v dole, který je v polském výběžku mezi Českou republikou a Německem, se staví Liberecký kraj a dotčené příhraniční obce. Obávají se především toho, že významně klesne hladina spodní vody především v oblasti Uhelné, Václavic nebo Hrádku nad Nisou, kde se potýkají s nedostatkem podzemní vody již nyní. „O vodu by mohly přijít tisíce lidí,“ uvedl Brabec po úterním jednání vlády.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně.
