Školáci ze severu Čech zaostávají za svými vrstevníky o dva roky. Ministr slibuje podporu kritických regionů
ilustrační snímek
| foto: Ota Bartovský,
MAFRA
Premium
PRAHA -
Úroveň znalostí odráží plat i úspěch rodičů. Celkově se české děti lepší, ukázal mezinárodní průzkum. Vědomostní výbava českých školáků se významně liší kraj od kraje. Třeba patnáctiletý student z Ústeckého kraje je ve znalostech o dva školní roky pozadu za stejně starým Pražanem.
Zásadní podíl na gramotnosti má i ekonomický status jejich rodičů. Úspěch nabaluje úspěch, žáci z chudších rodin a slabších regionů to nemají jednoduché.
V tom je Česko světovým unikátem. „V Ústeckém kraji máme 36 procent žáků s nejnižší gramotnostní úrovní, v případě Jihomoravského a Moravskoslezského kraje je to 32 procent. To znamená, že ve třídách základních škol v těchto krajích patří téměř každý třetí žák do rizikové skupiny a hrozí mu budoucí školní neúspěch,“ zdůraznil v úterý ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal při zveřejnění výsledků mezinárodního šetření PISA, které u patnáctiletých testovalo úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti.
Ačkoli se čeští žáci oproti minulému srovnání z roku 2015 ve všech oblastech mírně zlepšili, přílišný optimismus není podle Miroslava Hřebeckého, programového šéfa společnosti EDUin, na místě. Opět se potvrdilo, že se významně prohlubují rozdíly mezi školami i dětmi. „Není jedno, do jaké školy dají rodiče dítě. A to i v rámci jednoho regionu či meziregionálně. V tomto směru se česká pozice zhoršuje, stát neumí toto rozevření nůžek podchytit a zmírnit. A to je obrovská výzva do budoucna,“ řekl LN Hřebecký.
Pozitivně naopak vidí to, že ministr školství v úterý slíbil cílenou podporu potřebných regionů. „Data jasně ukazují potřebu dalšího masivního investování do školství. A to nejenom do oblasti platové, ale také do podpory vzdělávání,“ komentoval Robert Plaga (ANO) vědomostní výsledky.
Největším problémem je porozumění textu
V mezinárodním srovnání skončili Češi jako průměrní až mírně nadprůměrní. Nejhůře dopadli ve čtenářské gramotnosti, na kterou se šetření soustředilo.
V testu čtenářství české děti obsadily 25. místo, v matematice 22. a v přírodovědné gramotnosti 21. příčku z osmi desítek testovaných zemí. Veřejné školy dosáhly lepších výsledků než soukromé nebo církevní.
Největší problémy dělá českým dětem porozumění textu. Naopak nadprůměrní jsou v mezinárodním srovnání při vyhledávání informací v textu a práci s ním.
Testování podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala rovněž ukázalo, že podíl patnáctiletých žáků s velmi špatnou úrovní čtenářských dovedností u nás tvoří asi pětinu všech. Tito školáci jsou kvůli tomu ohroženi rizikem budoucí neúspěšnosti i v profesním uplatnění.
Ve čtenářské gramotnosti se nejvíce projevuje genderová nerovnost výsledků. Výrazně lepší jsou dívky, a to jak v České republice, tak v zemích OECD. Podle šetření mají návyk číst krásnou literaturu a tím pádem delší texty, navíc jsou více zastoupeny na gymnáziích a dosahují lepších výsledků. Chlapci častěji než dívky uváděli, že je pro ně čtení ztrátou času. Jen pro čtvrtinu je koníčkem.
V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle Zatloukala nepodařilo přiblížit se nejlepším českým výsledkům, kterých žáci dosáhli v letech 2003 a 2006.
Učí se stejně, doba se mění
Úroveň gramotnosti je postavená na tom, jaké pedagogické přístupy uplatňují kantoři. „Práce učitelů a jejich vedení je zásadní pro to, jaká úroveň gramotnosti našich žáků bude dosažena,“ řekl Zatloukal a doplnil, že čím vyšší výdaje do vzdělávání, tím lepší vzdělávací výsledky žáků.
Vzdělávání musí podle něho reflektovat i moderní potřeby. „Systém učí stále stejně, byť prostředí se mění. Země, které na vývoj zareagovaly, jsou před námi. Je důležité investovat do podpory práce učitelů, aby se to promítlo do vzdělávacích výsledků žáků. Ve všech regionech,“ zdůraznil.
V podobném duchu se vyjádřil ministr školství, který slíbil změnu obsahu vzdělávání, podporu učitelům a ředitelům škol i zaostávajícím regionům. „K podpoře školství v regionech budeme nadále kombinovat národní zdroje a zdroje evropské. Chtěli bychom s regiony více pracovat,“ shrnul Plaga.
V Česku se šetření zúčastnilo 333 škol. Šlo o žáky základních škol, víceletých gymnáziích a prvních ročníků středních škol.
S vůbec nejlepšími výsledky v testování PISA skončily Čína, Tchaj wan či Korea. Z evropských států stojí na špici Estonsko, následované tradičním premiantem Finskem.
Úspěch asijských zemí je výsledkem odlišných pedagogických přístupů ve srovnání s Evropou. „Domnívám se, že jsou zcela nepřenositelné do našeho prostředí. Naopak zkušenosti evropských zemí určitě jistou inspirací jsou, ale v žádném případě nefunguje kopírování vzdělávacích systémů. Každý z nich je velmi specifický,“ komentoval Zatloukal výsledky světových premiantů.
Estonský pokrok
Za největšího skokana v žebříčku lze označit Estonsko. Podle Miroslava Hřebeckého ze společnosti EDUin je to příklad země, která má skvělé výsledky a přitom vyrovnané v rámci populace žáků. „Estonsko se nebálo provést reformy, mimo jiné změnu obsahu vzdělávání s redukcí znalostního obsahu, kdy se zřeklo tradičního biflování, na kterém jsou mnohé české školy stále ve velké míře postaveny,“ sdělil.
Podle ministra Plagy je dobré vzít si z Estonska příklad. „Inspirativní pro nás je změna obsahu. Bez jeho redukce a přizpůsobení nebudou školy schopny reagovat na měnící se svět,“ řekl.
Podle návrhu strategie vzdělávací politiky do roku 2030, kterou nedávno ministerstvo školství prezentovalo, by se měl v následujícím desetiletí proměnit i v Česku obsah a způsob výuky. Děti by se měly učit méně dat i faktů a lépe je chápat. Strategii bude v létě 2020 schvalovat vláda. Změny se dotknou dětí, které půjdou do škol v roce 2026.
Podle vedoucího expertního týmu Arnošta Veselého, který se na vypracování nové koncepce podílel, musí vzdělávání reagovat mimo jiné na změny na trhu práce, který dnes od zaměstnanců nevyžaduje tolik konkrétních dovedností, ale stále více spíše schopnost rozhodování, organizování či komunikace.
Žáci by se proto podle Veselého měli přestat přetěžovat daty a rozvrh by se neměl rozšiřovat o nové předměty.
Mezinárodní průzkum PISA je označován jako celosvětově největší a nejdůležitější měření výsledků vzdělávání. Pořádá ho Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Testování se koná jednou za tři roky.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
