Můžeme nad tím lamentovat, můžeme to řešit tak, že do kanálu nelezem a alternáty otevíráme jen z klinického zájmu. Příčina je očividná. Internet umožňuje komukoli cokoli napsat a poslat do světa, a čím větší je to blbost, tím větší šanci to má, protože lidi milují blbosti. Změní to svět? Už ho to změnilo. Nemohlo nezměnit.
Je dobré si uvědomit, že to není poprvé, kdy se skokově otevřel prostor k vyjádření.
Revoluci srovnatelnou s internetem přinesl knihtisk. Vynález se přisuzuje Gutenbergovi, prsty v čertově díle měl Johann Fust – ano, to je ten zlopověstný doktor Faust. Místo aby se solidním způsobem solidní texty opisovaly ručně, knihtiskařské lisy chrlily stránky ozlomkrk. Za první českou tištěnou knihu byla donedávna pokládána Kronika trojánská.
To byl na svou dobu bestseller, něco jako krvák, rytířský román. Jinými slovy škvár, který zblbnul i důmyslného rytíře Dona Quijota de la Mancha. Zblbávání lidí akcelerovalo vynálezem denních novin, a když pak přišel rotační tisk, zrodila se masová ideová masírka, která trvá dodnes. My jsme si už zvykli a nepřijde nám to divné. Noviny čteme a někteří lidé, jako já, do nich i píší. Jenom mimořádně osvícení duchové pochopili, že noviny jsou zlo a na novináře se sluší vzít samopal.
Poslední slovo Ondřeje Neffa: Bitva v budoucnosti |
A co internet? Zvykneme si, že převážná většina jeho politicky laděného obsahu je zlovolná blbost, předkládaná veřejnosti za účelem zlomení mysli? Když jdeme kolem prasečáku, krčíme nos. Ale kdybychom tam byli zaměstnaní a žili v tom prostředí, přestali bychom smrad cítit. Bude to tak i s internetem?
To nevím a nemohu doložit ani to, co tuším. Vynález knihtisku, myslím si, nebyl první technologický převrat s dopadem na úroveň společnosti. Představuji si písařskou dílnu někde v Ninive. Financoval ji moudrý král Aššurbanipal, tato hvězda jasná sedmého století před Kristem. V dílně jsou písaři, kteří dřívky vtiskávají klínové zápisy do hliněných tabulek. Někde vzadu je vypalovací pec. K vedoucímu přichází mladistvý vynálezce. Oko mu plane nadšením: „Pohlédni, ó pane! Zahrocené dřívko namočené do barvy zanechává stopu na podložce zhotovené z rostlinných vláken!“
Moudrý byl vedoucí písařské dílny. Nechal vynálezci utnout hlavu. To by tak bylo, aby každý blbec mohl napsat, cokoli ho napadne, kdykoli a na cokoli.
Ale nezůstalo při tom. Jiný vynálezce ušel katovi, a čert byl z pytle venku – a teď to tu máme. Fake news.
