ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA
Jde o jedno ze zjištění badatelů Výzkumného ústavu vodohospodářského. Odebírat vzorky začali v Praze loni v dubnu, ještě musejí údaje přepočíst na spotřebu, předběžné výsledky však již mají a LN měly možnost se s nimi seznámit.
Logické, ale překvapivě výrazné jsou výkyvy mezi všedními dny a víkendy, případně svátky. Koncentrace rozpuštěné extáze zjištěná loni v neděli 13. května je pětinásobná oproti tomu, co putovalo z toalet o čtyři dny později.
Úvodem zmíněný „vánoční“ kokain je drahá záležitost a Praha se svou nejvyšší kupní silou vede žebříček v jeho tuzemské spotřebě.
Čísla nejsou samoúčelná. Od přelomu tisíciletí se ve vědě využívá hypotéza, že k odpadní vodě se dá přistupovat jako ke zředěnému vzorku moči. Čili z rozboru číst, co legálního i nelegálního obyvatelé spláchli. S tím pracuje třeba i policie.
Z analýzy vzorků plynou cenná data také pro drogovou prevenci, detekování výskytu chorob, zmapování stravovacích návyků obyvatelstva, dopady znečištění životního prostředí na zdraví. Badatelé zkoumají hlavní město, přičemž splašky pojímají coby nástroj rozličných diagnóz.
Loni nabírali tempem jednou za čtyři dny, letos ve dvojnásobném intervalu. Až naměřené hodnoty přepočtou na údaje, z nichž plyne spotřeba různých látek na den a obyvatele, bude hotovo. Úrovně koncentrací znají už teď.
Tak třeba: v žádném pražském vzorku není heroin ani většina látek ze skupiny takzvaných nových syntetických drog, dominuje marihuana a pervitin, jimž zdatně sekunduje kokain s extází. To, že se heroin ve splašcích nenašel, neznamená, že tu nemá své uživatele: tato droga má velmi nestabilní metabolity a rozloží se dřív, než se dají vzorky odebrat. U nových syntetických drog je zase svízel v tom, že je jich hodně a látky z nich se ve vodách vyskytují v koncentraci pod danou mezí rozlišitelnosti.
Oproti standardním měřením zahrnuli pražští výzkumníci i sledování legálních škodlivin a jedů, které lidé nevpravují primárně do sebe, nýbrž do okolní přírody. „Vedle nezákonných látek a některých léčiv jsou v rámci projektu sledované také metabolity alkoholu, nikotinu a pesticidů,“ sdělila LN Věra Očenášková, hlavní řešitelka projektu.
To znamená, že v odpadních vodách se sledují také škodliviny, jimž se člověk vystavuje nedobrovolně, a zrovna u pesticidů nebo plastových mikročástic se to v poslední době hodně řeší. Do lidského těla se dostávají se snědeným ovocem, vypitou vodou, dýchaným vzduchem. Ať už se do organismu vpraví jakkoli, všechny svorně o tom podají zprávu ve své cílové stanici, komunální odpadní vodě. U léčiv se rozbory dívají po zneužívaných prášcích, třeba tramadolu, jenž tiší bolest.
V posledním kroku projektu se zjištěné koncentrace spojí se socioekonomickými souřadnicemi, z čehož vznikne plastický obraz Prahy, co se týče užívání drog, tabáku či alkoholu. Čili studie odpoví třeba na otázky: jak roste kriminalita tam, kde se podle odpadních vod hojně užívají drogy? Které městské obvody jsou rizikové? Mohou za to cizinci, kteří přijíždějí pro lacinou kocovinu?
„Ve studii sledujeme například kriminalitu v Praze a jejích jednotlivých částech, věkové složení a pohyb obyvatel, tedy trvale žijících a pracujících v Praze, těch, kdo dojíždějí za prací či studiem, turismus, místa koncentrace obyvatel například ve sportovních a kulturních střediscích,“ vypočítává Očenášková.
Spojení se společenským a událostním kontextem se bude hodit, protože měření metabolitů etanolu čili alkoholu společně s nikotinem ukázala jeden pozoruhodný výkmit koncentrace ve druhé půlce loňského září. Křivka obojího najednou vyletěla na maximum celkově naměřeného.
Etylsulfát, chemický pozůstatek nemírného pití, přesáhl 40 mikrogramů na litr, přičemž nejčastěji se pohyboval okolo dvacítky. Zní to jako zanedbatelná kapka v úhrnu pražských kanalizací, jenomže jen 0,1 procenta vypitého etanolu se v moči prozradí prostřednictvím uvedeného stabilního metabolitu. Z toho lze tušit, že to tehdy byl v hlavním městě mimořádně bujarý víkend.
Nynější projekt navazuje na starší počin, kdy se monitorovala celá republika, respektive pětadvacet měst ze všech hejtmanství, a přepočtená data o spotřebě se porovnala s dalšími evropskými zeměmi. Vedle víkendových akcí křivky prokazatelně demonstrovaly i rapidně vyšší konzumaci drog na hudebních festivalech. Třeba na Colours of Ostrava nebo Summer City Fest v Plzni.
„Podle tehdejších výsledků dominantními drogami v České republice jsou marihuana a metamfetamin. Naměřené hodnoty několikrát překračují hodnoty zaznamenané v podobných evropských studiích,“ dodává Očenášková. Extrémní průměrné hodnoty pervitinu (metamfetaminu) se ukázaly v Havířově, Karviné, Frýdku-Místku a Ústí nad Labem. Čísla byla i několikanásobně vyšší než maxima hlášená ze zbytku Evropy, a to přesto, že zdejší protidrogová centrála poměrně zdatně kilogramy metamfetaminu zabavuje. Do jeho výroby se tu pustily organizované skupiny Vietnamců, dříve zacílené spíš na tajné pěstírny marihuany.
„Loni činily z celkového objemu odhalených laboratoří metamfetaminu ty vietnamské pouze pět procent. Pokud se na to podívám optikou objemu zajištěného metamfetaminu z těchto laboratoří, je to 70 procent veškerého množství, které bylo v České republice zajištěno,“ ozřejmil před časem ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
V extázi vede Praha, se svými hodnotami se řadí k evropskému průměru, v kokainu rovněž vévodí hlavní město, s odstupem následují Plzeň, Ústí nad Labem, Havířov a Ostrava. Všechno je to ale několikanásobně pod tím, co si dopřávají lidé v cizích metropolích. Česká republika se do mezinárodní srovnávací studie zapojila i letos, výsledky budou v příštím roce.
