Pavel Šámal, předseda Nejvyššího soudu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA
Předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal si oblíbil cestování v doprovodu své manželky. Spolu se soudkyní NS Miladou Šámalovou navštívil během služebních cest exotické destinace Thajsko, Mexiko či Izrael.
Jak zjistily nyní LN na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím, Šámal byl v tomto ohledu unikát. Ostatní předsedové nejvyšších soudů i Ústavního soudu tuto možnost v minulosti nevyužili. Drželi se také zásady cestovat vesměs po Evropě.
Redakce získala přehled cest předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten od roku 2015, kdy nastoupil do funkce šéfa NS Šámal, nikdy necestoval v doprovodu své ženy. „S manželkou jezdím do zahraničí soukromě. Při bilaterálních i multilaterálních akcích v cizině bych se jí nemohl věnovat pro absolutní časové zaneprázdnění,“ napsal LN Rychetský.
Cesty soudce Šámala do ciziny: s manželkou a za státní peníze |
Za poslední čtyři roky zvládl navštívit 27 míst. Celkové náklady na ubytování a dopravu činily 397 tisíc korun. Jde o obdobnou sumu, jakou za cesty platil Nejvyšší soud manželům Šámalovým. Šéf NS měl výlohy ve výši 207 tisíc korun, jeho choť 186 tisíc. Dohromady tedy cestovali jen o čtyři tisíce levněji než šéf nejdůležitější justiční instituce v zemi.
S výjimkou Maroka a bývalých sovětských republik Arménie a Gruzie Rychetský nelétal do vzdálenějších míst. Nabídl vysvětlení. „Pracovní cesty mají význam do zemí se stejnou právní kulturou a tradicí. Do vzdálenějších destinací místo sebe posílám pana místopředsedu Jaroslava Fenyka,“ dodal Rychetský, který je v čele Ústavního soudu od roku 2003.
Na pomyslné stejné justiční výši, jako je předseda NS, se drží předseda Nejvyššího správního soudu (NSS). I on má ze zákona stejné výhody jako šéf NS. Mezi ně patří měsíční plat ve výši 229 tisíc, diplomatický pas či auto s řidičem. Ale bývalý předseda NSS Josef Baxa, který skončil v úřadě loni v říjnu, jezdil na služební cesty bez doprovodu manželky.
Z jeho cestovních přehledů LN zjistily, že Baxa, který byl v čele NSS od roku 2003, nepatřil mezi velké cestovatele. Rozpočet soudu stál „jen“ 42 tisíc korun. Pokud přišla pozvánka pro dvě osoby, dal přednost odborně způsobilému kolegovi. „Manželku jsem nebral nikdy. Šlo především o odborné akce, takže jsem dával přednost, aby se mnou jel druhý soudce a mohl načerpat poznatky,“ řekl LN Baxa, který cestoval výhradně do evropských zemí. A to přestože mu chodily nabídky z celého světa – Thajska, Austrálie nebo Kolumbie. „Zdálo se mi, že přínos by ve srovnání s náklady nebyl dost velký. Mimo Evropu jsem služebně nebyl,“ vysvětlil
Bez manžela a po Evropě cestovala také bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, jak LN v úterý informovaly.
Na rozdíl od Baxy předsedovi Nejvyššího soudu Šámalovi vyšla analýza nákladů a přínosů cesty do Thajského království pozitivně. Nejvyšší soud v devítistránkovém vysvětlení důvodů, proč Šámalovi společně v lednu zemi navštívili, vyzdvihl odborné zaměření. Zatímco předseda Šámal se setkal se svým thajským protějškem, Šámalová jednala se soudkyněmi, které se stejně jako ona věnují problematice trestné činnosti mládeže. V tomto ohledu se program jednání přizpůsobil i požadavkům NS.
Představitelé thajské justice v minulosti celkem třikrát Česko navštívili. Jednalo se tak o reciproční návštěvu. Thajská mise proběhla i s ohledem na fakt, že exotickou zemi každoročně navštíví na 50 tisíc občanů Česka. Znalost právních řádů obou zemí je proto podstatná. Šámal se tak v rámci cesty sešel také s českým velvyslancem v Thajsku.
Obecně podle Petra Tomíčka, vedoucího oddělení pro styk s veřejností NS, soudkyně Šámalová platí za fundovanou odbornici. „V případě JUDr. Milady Šámalové, manželky předsedy Nejvyššího soudu, hovoříme o uznávané odbornici na trestní právo, předsedkyni senátu trestního kolegia, která je soudkyní Nejvyššího soudu již od roku 2003. I při výše zmíněných ,institucionálních‘ zahraničních cestách tedy netvoří jen ,společenský doprovod‘ předsedy Nejvyššího soudu, ale vždy se aktivně účastní odborného programu,“ uzavřel Tomíček. Avšak druhý nejvýše postavený muž NS a nejfundovanější odborník na dědické právo – místopředseda soudu Roman Fiala – měl cestovní výlohy za čtyři roky jen ve výši 14 633 korun.
Podklady k prostudování služebních cest předsedy Šámala si nicméně po upozornění LN vyžádala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Chce se s nimi seznámit.
Vyjádření Nejvyššího soudu:Nejvyšší soud necítí potřebu podrobně a do detailů rozebírat jednotlivé chyby, nesrovnalosti anebo účelová tvrzení, která jsou obsahem titulního článku v dnešních Lidových novinách, který vyšel pod názvem „ Cesty soudce Šámala: s chotí a na účet státu“. A to zvláště poté, co redakce nečekala na vyjádření předsedy Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., které jí slíbil dodat v písemné podobě právě v průběhu úterý, nejpozději ve středu ráno 18. prosince. Autor článku redaktor Martin Shabu přitom neobjevil nic nového. Svůj text sestavil převážně z odpovědí, které mu byly poskytnuty na jeho žádosti podané podle informačního zákona. Nejvyšší soud přitom, jak mu ukládá informační zákon, nejenže tyto informace sám zveřejnil na svých webových stránkách, ale o cestách, které autor v článku zmiňuje, dlouhodobě průběžně a opakovaně z vlastní iniciativy informoval například formou tiskových zpráv, v pravidelně vydávaných Ročenkách Nejvyššího soudu, ve výroční publikaci vydané u příležitosti 100. výročí zřízení Nejvyššího soudu anebo prostřednictvím zpráv ve svém elektronickém čtvrtletníku Aequitas. Nejvyšší soud hodnotí všechny takto uskutečněné pracovní cesty soudců jako přínosné nejen pro vlastní instituci anebo české soudnictví, ale i pro celou Českou republiku, kterou předseda Nejvyššího soudu jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů naší země reprezentuje. Nejvyšší soud nechává na laskavém uvážení veřejnosti, která má možnost se na jeho webových stránkách seznámit s tiskovými zprávami zpětně až do roku 2010, na tomtéž místě má k dispozici elektronické verze Ročenek a také všechna vydaná čísla čtvrtletníku AEQUITAS, aby si sama vytvořila úsudek o tom, nakolik je dnešní článek z Lidových novin tendenční. Nejvyšší soud si dovoluje upozornit především na zveřejňované odpovědi k žádostem o informace, které na mnoha stránkách textu a s desítkami stran doplňujících příloh, většinou autentických dokumentů, transparentně odpovídají na všechny otázky, které žadatelé v minulosti k zahraničním pracovním cestám soudců vznesli. Byli mezi nimi i další zástupci médií, kteří, na rozdíl od redakce Lidových novin, neměli potřebu poskytnuté výstupy zpochybňovat a zkreslovat. České soudnictví si ve světě získalo dobré jméno. I proto ve významných zahraničních institucích působí mnozí čeští soudci a právníci. V souvislosti se začleňováním judikatury Soudního dvora EU do našeho právního systému, popř. v souvislosti s rozhodovací činností Evropského soudu pro lidská práva, je potřeba takřka denní komunikace s těmito soudy. A nejen s nimi. Nejvyšší soud České republiky je vedle toho například aktivním členem Sítě předsedů nejvyšších soudů Evropské unie anebo stálé Visegrádské konference předsedů nejvyšších soudů. Zástupci obou těchto institucí se pravidelně setkávají. Neúčastnit se takových setkání by s sebou přineslo mezinárodní izolaci. Stejně tak jako odmítání účasti na řadě mezinárodních konferencí, které se v Evropě a ve světě každoročně pořádají. Pokud je zpochybňována cesta delegace Nejvyššího soudu v roce 2017 do Mexika, potom snad postačí na úvod v bodech zmínit některá tehdy projednávaná témata. Byla mezi nimi například struktura a členění soudní soustavy, proces jmenování nových soudců, jejich vzdělávání, hodnocení a posuzování kvality jejich rozhodování, vybavení soudních síní, nahrávání soudních zasedání anebo možnost uskutečnit soudní zasedání přímo v budově věznice. Jednoho se česká delegace v Mexiku přímo zúčastnila. Předseda Nejvyššího soudu pak tyto poznatky konkrétně využil při jednáních na Ministerstvu spravedlnosti ČR, kde se v roce 2017 problematika jmenování soudců, jejich vzdělávání a hodnocení opakovaně řešila, a taktéž s nimi podrobně seznámil Radu Justiční akademie v Kroměříži, jejímž je členem. V reakci na alarmující statistiku počtu vražd novorozenců v Mexiku česká strana své hostitele informovala o síti babyboxů u nás a angažovala se také v konkrétním vyšetřování smrti dvouleté, tehdy neidentifikované, holčičky. Také pracovní cesta do Thajska, která se v úvodu letošního roku uskutečnila poté, co nejvyšší představitelé obecné justice Thajského království v letech 2013 a 2018 dvakrát po sobě navštívili Českou republiku, a vedení Nejvyššího soudu opakovaně zvali k reciproční návštěvě, měla řadu konkrétních pozitivních výstupů. Podrobnosti k nim jsou v ucelené formě popsány zejména v odpovědích Nejvyššího soudu na žádosti podané podle informačního zákona sp. zn. Zin 38/2019 a Zin 157/2019, které jsou k dispozici všem zájemcům na webových stránkách Nejvyššího soudu. (Tato řízení podrobně informují také o již zmiňované pracovní cestě do Mexika). Jen na okraj: Thajská delegace vedená předsedou Nejvyššího soudu Cheepem Jullamonem, doprovázeným manželkou a dalšími asi 10 soudci a úředníky thajského Nejvyššího soudu, přiletěla opět do České republiky i v květnu letošního roku. Opakovaně odmítat pozvání thajských hostů by bylo za dané situace nejen neslušné, ale mohlo by být chápáno i jako projev neochoty ke spolupráci. Jak Nejvyšší soud již několikrát uvedl, do České republiky přitom ročně zamíří na 50 tisíc thajských turistů, přibližně stejný počet českých občanů létá do Thajska. V případě, kdy se tito lidé dostanou do problémů, a tím může být například i nevědomé překročení zákonů, jsou dobré vzájemné vztahy obou zemí jedním z předpokladů rychlého a oboustranně seriózního hledání řešení. Nejvyšší soud uzavírá, že i nadále bude usilovat o zvyšování důvěryhodnosti justice otevřeným přístupem a transparentním informováním o všem, s čím by měla být veřejnost seznámena. Rozhodně mu v tom nezabrání ani ojedinělé případy, kdy takto zveřejňované informace někdo účelově vyselektuje, zkreslí a bez racionálního podkladu jim dodá negativní nálepku. Kromě zákonné povinnosti dané informačním zákonem nebude Lidovým novinám k danému tématu poskytovat žádné další dodatečné informace. |
