Nová pravidla pobuřují myslivce. Měli by lovit zvěř podle toho, jaké škody napáchá
Premium
PRAHA -
Kůrovec za sebou v Česku zanechává rozsáhlé plochy s pustým nic. Je potřeba je zalesnit, divočáci, jeleni nebo srnci jsou však překážkou. Malé sazenice listnáčů, které mají do tuzemska navrátit smíšený a také silnější les, zvěř ožírá.
Ministerstvo zemědělství chce proto upravit zákon, aby se střílelo v honitbě zvěře tolik, aby krajině neškodila. „Na základě stavu životního prostředí se budou stanovovat plány lovu a hospodaření v honitbě. To znamená, že budeme v pravidelných intervalech monitorovat stav lesního ekosystému a zároveň budeme evidovat škody způsobené zvěří, ať už na polních honitbách, nebo v lese,“ přiblížil LN náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář, jenž má na starosti lesní hospodářství.
Zvěř v lesích je dlouhodobě přemnožená. Normovaný stav, tedy maximální povolený, je například u divočáků jedenáct tisíc kusů. Ve skutečnosti jich po republice pobíhá podle odhadů mezi půl až jedním milionem.
Ministerstvo zemědělství chce proto mít pohromadě konkrétní informace o jednotlivých honitbách i o tom, jak velké spárkatá zvěř působí škody. „Musí to být základní dokument, podle kterého se stanoví plán lovu,“ líčí Mlynář.
Ministerstvo chce zároveň zavést kontrolu. Nově by měli úředníci dohlížet na to, zda bylo odloveno přesně tolik zvěře, kolik bylo určeno. Pokud v honitbě plán nedodrží, přijde sankce.
Myslivci s novinkou nesouhlasí a záměr označují jako vyvlastňovací přílepek k zákonu. „Je to významný zásah nejen do způsobu hospodaření se zvěří, ale rovněž do soukromého vlastnictví. Povinnost plánovat hospodaření se zvěří totiž přenáší z uživatelů honiteb na stát,“ reagovala na dotaz LN mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová.
Podklady pro novelu chce mít ministerstvo do konce roku. „Chceme, aby sazenice přežily a mohl vzniknout nový les. Spárkatá zvěř v tom nesmí být významnou překážkou,“ zdůrazňuje Mlynář.
Konkrétně by nový stav měl vypadat tak, že myslivec upraví plán lovu podle škod v lese. Návrh pak předloží držiteli honitby, tedy zástupci vlastníka. To, jak bude realizován, bude záviset na jejich dohodě. Státní správa však plán dostane na vědomí. „Stát tedy bude mít podklady o škodách a o tom, jestli jsou reflektovány v plánu. Bude mít i svoje nástroje, jak do plánu v průběhu roku vstoupit a nařídit, že se lov musí zvýšit,“ vysvětluje Mlynář.
Ministerstvo zemědělství chce, aby myslivci mohli celoročně lovit daňky a srnce, kteří ožírají sazenice zejména listnatých stromů vysazovaných po kůrovcové kalamitě.
Podle myslivců jde o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti, protože držitelé honiteb ztratí právo rozhodovat o nakládání se zvěří na svých pozemcích a myslivci přijdou o možnost se zvěří hospodařit s ohledem na místní podmínky. „Plány hospodaření se zvěří budou nově od stolu určovat státní úředníci,“ míní Güttlerová.
Ministerstvo každopádně s Českomoravskou mysliveckou jednotou novelu projednávalo.
Škody až sedm miliard ročně
Škody způsobené zvěří se dnes neevidují. Vlastníci honebních pozemků mohou vzniklou újmu nahlásit, není to ale jejich povinnost. Nárokované a proplacené škody eviduje Český statistický úřad.
Odhady celkových škod sice existují, nejsou ale úplně objektivní. Podle těch nejčernějších má zvěř na svědomí škody ve výši sedmi miliard korun ročně. S číslem přišlo lesnické sdružení Pro Silva Bohemica. Podobně mluví ale i ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. „Expertní odhady říkají, že spárkatá nadělá škody 3 až 3,5 miliardy korun v lese a 3 až 3,5 miliardy korun mimo les,“ vypočítává.
Podobné je to i se stavy zvěře v lesích. Spočítat nejde, proto stát v úvahách o přemnožení vychází z toho, kolik toho myslivci během roku ulovili. Jednoduše vychází z toho, že čím víc odlovené zvěře, tím víc jejího celkového počtu.
Určité údaje, aspoň pro představu ale existují. „Například v Libereckém kraji je normovaný stav jelena čtyři sta až pět set kusů. Je jich tam 4200, tedy skoro desetkrát víc. Stejné je to u daňka a muflona, přičemž oba jsou nepůvodní druh. Daňků by mělo být na severu dvě stě, je jich kolem tisícovky, muflonů by mělo být tři sta, je jich třináct set,“ přiblížil již dříve pro LN ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny Pelc.
Ministerstvo zemědělství chce také zrušit takzvané normované stavy. Ty v zásadě říkají, jaký je maximální počet kusů jednotlivých druhů zvířat. V zákoně by měl zůstat jen minimální stav, což je takový počet zvířat, která jsou nutná pro zachování druhu. Vychází se přitom z poměru dospělé samčí a samičí populace a mladé populace, která na konkrétním území zaručí, že na něm druh bude přežívat i nadále. „U každého zvířete to může být trochu jiné. Kdyby v dané honitbě stav klesl pod minimální hodnotu, měla by přijít sankce. Ta je v zákoně už dnes a zůstane. Zvěř je přírodní bohatství,“ říká Mlynář.
Minimální stav nově resort přesně definuje, a to ve vyhlášce, která naváže na novelu zákona o myslivosti. Kolik by to mělo být, diskutuje ministerstvo s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti nebo s pražskou lesnickou fakultou.
Lovit co nejdéle
V legislativním kolečku už je i jiná vyhláška, která rozšiřuje doby lovu. Jednotlivé druhy zvěře se mohou ze zákona střílet v konkrétním období. Toto období bude nyní delší. „Lov spárkaté zvěře do dvou let jejího věku jsme se snažili rozšířit absolutně, u dospělé jsme zúžili dobu hájení,“ dodává Mlynář.
V Česku je celkem 6,9 milionu hektarů honebních pozemků, tedy těch, na nichž je povolena myslivecká činnost. Více než padesát procent je na zemědělské půdě, 38 procent v lese, 1,4 procenta na vodní ploše a 4,3 procenta na ostatních místech. Na obory připadá 48,5 tisíce hektarů, 95,9 tisíce na bažantnice. Průměrná výměra honitby je 1190 hektarů.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
