Obézní dítě - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
„Regionální rozdíly jsou velké. Je to navázáno i na socioekonomický status rodin. Nejméně dětí s nadváhou a obezitou proto najdeme v Praze,“ řekl LN Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na studii mapující výskyt obezity u žáků pátých až devátých tříd.
Ačkoli roste počet dětí, které pravidelně sportují, epidemie obezity už dvacet let neustupuje. „Máme větší energetický příjem než výdej. Děti dnes málo chodí. Vytrácí se přirozený pohyb. Do školy je vezou rodiče autem, ani na ten sport si dítě nedojde pěšky, všude se veze,“ pozoruje Kalman.
O svém diabetu třeba nevíte. Pozor na kombinaci málo pohybu, hodně jídla |
Zastavení růstu obezity je přitom podle něj klíčové. Netrpí jí totiž jen samotné děti, ale celý sociální a zdravotní systém. Pomocnou ruku by nyní měli podat dětští praktičtí lékaři, jimž od ledna zdravotní pojišťovny proplácejí čas, který věnují dětem a jejich rodičům při osvětě a objasňování pravidel zdravé výživy.
„Prevence musí začít již v raném věku, aby byla přínosná po celý život,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Pokud dítě trpí ve 13 letech obezitou, už se z toho podle lékařů nikdy nedostane.
„Obezita přináší mnoho komplikací, nejen metabolického charakteru, ale i psychického. Náklady pro stát nelze dost dobře vyčíslit. Je potřeba do nich zahrnout i léčbu obezity dospělých, protože více než 50 procent obézních adolescentů je obézních i dál v dospělosti, kde nemocí ještě více přibývá,“ řekl LN Petr Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN Motol a předseda Společnosti pro výživu.
Obézní děti sužují bolesti svalů, kostní zlomeniny, astma, žlučové kamínky či tukové poškození jaterní tkáně, ale i metabolické změny.
Ke zdravotním komplikacím, které s sebou obezita v dětství přináší, přibývá později rozvoj cukrovky a dalších onemocnění. „Obezitu často provází i psychologické obtíže v rámci reakcí z okolí,“ zdůraznil šéf motolského oddělení léčebné výživy Petr Tláskal.
Důsledky nedostatečného pohybu stojí Česko podle odhadů ministerstva zdravotnictví asi 30 miliard korun ročně. S obdobným problémem bojuje ale celá Evropa. Odhaduje se, že roční náklady na léčbu obezity a přidružených nemocí jsou v EU asi 70 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun).
Třetina dětí do pěti let je podvyživená nebo má nadváhu |
Podle dat Evropské komise má každé třetí dítě v Evropě ve věku šesti až devíti let nadváhu nebo je obézní. Nejohroženější jsou země jižní Evropy. „Česko je v mezinárodním srovnání někde uprostřed. Nejsme nejobéznější národ, jak se někdy uvádí. Dívky jsou v lepší polovině, chlapci v té horší,“ řekl LN Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci s tím, že nejnovější data budou zveřejněna počátkem jara.
Výskyt obezity roste v důsledku sedavého způsobu života, nesprávným složením stravy a její nadměrnou kalorickou hodnotou. „Rozvoj dětské obezity může být aktivován ještě před narozením. Je známo, že při nedostatku výživy plodu, tedy v době těhotenství, je organismus jedince hůře přizpůsoben vlivům zevního prostředí, a snadněji se tak v pozdějším věku rozvíjí obezita či jiná onemocnění,“ vysvětlil Tláskal.
Roli hraje podle lékařů i počáteční výživa narozeného dítěte. Mateřské mléko navodí svým složením metabolické procesy, které při dostatečné době kojení chrání organismus před rozvojem obezity.
Důležité jsou i faktory genetické – uvádí se, že genetika ovlivňuje tělesnou hmotnost ze 40 až 70 procent. „Významnou úlohu má rodina. Výchova dítěte ke správným stravovacím návykům v časném věku je stejně významná jako výchova dítěte ke správným společenským návykům,“ doplnil předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal.
V boji proti obezitě podle Tláskala pomáhá i takzvaná pamlsková vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách. Omezuje například prodej sortimentu potravin s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Ve školních bufetech tak děti nenajdou sladké limonády nebo energetické nápoje, stopku mají i smažené brambůrky.
Lékem na obezitu je podle odborníků dodržování správné životosprávy. Od dětství. Staré dobré pravidlo hlásající, že snídaně je základ, by mělo být mantrou všech dětí. Bohužel se tak ale neděje. Podle Kalmana téměř polovina českých dětí během školního týdne nesnídá.
Pohyb, lehká strava a méně alkoholu. Životospráva pro zdravější mozek |
A opět se to liší kraj od kraje. Chudší regiony jsou bity. V libereckém regionu si čas na snídani vyčlení jen 48,5 procenta školáků, v Karlovarském a Ústeckém kraji pouze lehce nad 49 procent. Naopak v Praze si na snídani pochutnává bezmála 60 procent dětí a ve středních Čechách 55,4 procenta, vyplývá ze studie olomoucké univerzity.
Do správných stravovacích návyků patří i společné stolování s rodinou. V tomto bodě Česko oproti světu výrazně propadlo. „Celých 62 procent dětí nemá společné stolování s rodiči každodenně. U sociálně slabších rodin je to dokonce 71 procent. Tady jsme z padesátky zemí, které jsme zkoumali, téměř poslední,“ řekl Kalman s tím, že společným stolováním je myšlena snídaně, oběd či večeře všech členů rodiny.
Na přibývání na váze se v neposlední řadě podepisuje i nedostatek spánku. „Nejhorší je, pokud je velký rozdíl mezi tím, kolik dítě naspí o víkendu a kolik během školního týdne,“ upozornil Kalman. U českých dětí tento propad představuje prý půl druhé hodiny. Pomoci by podle Kalmana mohlo posunutí začátku vyučování třeba na devátou hodinu.
