Na rozhodnutí ministerstva kultury, které by případnou nominaci na seznam světového dědictví podávalo, v úterý upozornila Česká televize. Účelem národního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území ČR. Zaměřen je především na jevy tradiční kultury venkovských komunit. Aby mohl statek na seznamu figurovat, musí být dosud živý, autentický a mít svou sociální a kulturní funkci.
UNESCO vyřadilo ze seznamu karneval v belgickém Aalstu. Pořadatelé čelili obvinění z antisemitismu |
O zápis hodů s právem na seznam UNESCO dlouhodobě usiluje Uherské Hradiště spolu se Slováckým muzeem. Hody se každoročně konají v částech města Míkovice, Vésky, Sady, Mařatice a Jarošov. Slaví se jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. Tradice nemá stanovený jednotný termín konání, nejčastěji se ale hoduje na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel.
O zapsání vamberecké krajky na seznam světového kulturního dědictví usiluje několik let Královéhradecký kraj. Podle dřívějších informací by chtělo ministerstvo připravit nominaci krajkářské výroby na seznam UNESCO v rámci nadnárodního projektu.
Nominace na seznam UNESCO, na kterých se podílí více států, mají v poslední době při zápisech větší šanci, a to jak v případě nemovitých památek, tak nehmotného dědictví. Na známějším seznamu stavebních památek má Česko od počátku 90. let 14 zápisů, trvalo však dlouhých 16 let, než byly po Třebíči loni zapsány Hornická krajina v Krušnohoří a Národní hřebčín v Kladrubech. Více úspěchů má ČR v poslední době s nehmotným dědictvím, tedy se zápisy tradic, zvyků či lidové výroby.
Zloději vykradli katedrálu ve Francii pomocí beranidla. Z památky UNESCO odnesli kalichy i betlém |
Těchto zápisů má od roku 2005 do úterka šest, a to slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě země, loutkářství a modrotisk. Loni Česko neuspělo se zápisem tradičních skleněných vánočních ozdob.
Tradice krajkářství na Vamberecku je nepřerušenou součástí místní lidové tradice od poloviny 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Uchování tradice podpořil v roce 1889 vznik První české odborné školy krajkářské ve Vamberku.
