Stěžejním tématem, jímž chce Jurečka voliče zaujmout, je bydlení. V interním průzkumu lidovcům vyšlo jako to, co lidi trápí nejvíc. Recepty navrhuje dva: u nájemního bydlení možnost odečíst si ho částečně z daňového základu a u hypoték snížení jistiny za každé dítě. „Sám jsem byl případ člověka, který od svých rodičů dostal do života nikoli finanční obnos, ale možnost získat vzdělání, abych měl šanci získat dobrou práci. Bral jsem si stoprocentní hypotéku, bez takové možnosti bych jako kluk z pěti dětí nebydlel s rodinou ve vlastním,“ říká Jurečka v rozhovoru pro LN.
Novým předsedou Lidovců je Jurečka, první místopředsedkyní zůstává senátorka Jelínková |
LN: Řekl jste, že jste se poučil z chyb, které jste dělal a v důsledku nichž vás posledně Marek Výborný porazil. Co to bylo za chyby?
Třeba způsob komunikace. Ne všechno, co jsme v rámci předsednictva domluvili, jsme dali dostatečně vědět poslancům, senátorům a členské základně. Pak jsme o tom začali hovořit, psala o tom média, a lidem, co návrhy museli obhajovat v terénu, chyběly pádné argumenty. Také jsme byli málo efektivní a nevyužívali potenciál, co máme v členské základně a mezi sympatizanty.
LN: Sympatizanty byste chtěl víc aktivovat, aby pomáhali vytvářet odborná řešení. Chcete vybudovat oficiální expertní platformu?
Ano, chtěl bych, abychom měli i registrované sympatizanty. Aby lidi, kteří z různých důvodů nechtějí vstupovat do politické strany, ale není jim jedno, co se děje, a mají schopnost odborně přispět, měli u KDU-ČSL vytvořený prostor. Nejenom že stojíme o jejich informace a pomoc, měli by mít možnost i nominovat lidi do primárek.
LN: Mohli by i sami na kandidátky, případně že by to byl rezervoár náměstků, kdybyste byli ve vládě?
Třeba i to si umím představit. Myslím, že KDU-ČSL už nedlí ve stavu před patnácti dvaceti lety, kdy se o nás tradovalo, že máme ambice hlavně umístit naše lidi na ministerstvech. Už s Pavlem Bělobrádkem jsme dokázali, že pro to, kým se v úřadech obklopujeme, není důležitá jejich stranická příslušnost.
LN: Berete svoje zvolení jako přikývnutí ochotě, aby strana byla ve sněmovních volbách odvážnější a zkusila do nich jít za sebe, nebo ta otázka zůstává otevřená?
Beru to tak, že delegáti pochopili moji nabídku. Chci se primárně soustředit na budování důvěry v KDU-ČSL u lidí, jako primární vidím tu náročnější a složitější cestu, šlapat vlastní brázdu. Zároveň jsem nevyloučil, že jsem ochoten jednat s dalšími partnery o možné předvolební koalici. Ale také jsem naprosto jasně pojmenoval, že jsou tu legislativně-technické překážky, na které jsme narazili už v roce 2017. Nechci opakovat stejné chyby podruhé.
LN: Tou překážkou je obava, že při spojení dvou stran je nutné získat aspoň deset procent namísto pěti, což bere chuť zapojit se. Vedle té obavy z vyššího kvóra jde vám i o to, aby lidovci neztráceli tvárnost v rámci toho, že budou přílepkem ODS?
Mně prostě přijde nejférovější říci: pojďme dělat všechno pro to, abychom měli maximální důvěru a neměli zapotřebí jít do sněmovny na zádech někoho jiného, jako kováříčci na zádech kováře. Myslím, že to delegáti pochopili – neřekl jsem, že o předvolebních koalicích nebudeme diskutovat, ta možnost tady je. Ale poslední dobou mi přišlo, že se na cokoli jiného rezignovalo a víceméně se začalo počítat s tím, že budeme hledat předvolebního koaličního partnera. Pokud se nepodaří změnit volební zákon nebo do toho nevstoupí Ústavní soud, u kterého leží podání, mám velké obavy, že tahle cesta nebude možná.
LN: Zákon se do voleb nejspíš změnit nepodaří, ne? Času je málo a velké strany to nikdy dělat nechtějí.
Když si to vezmeme pragmaticky, kromě hnutí ANO si všechny strany prošly fází pod deset procent, některé v ní jsou. Zaznamenal jsem, že i předseda ČSSD Jan Hamáček by se chtěl bavit o mechanismu, který by napravil obrovskou nerovnost v síle hlasů jednotlivých voličů podle toho, komu hlas dávají. Připomenu: na mandát poslance hnutí ANO stačí 18,5 tisíce voličů, na lidovecký mandát 28,5 tisíce a na mandát hnutí STAN 42 tisíc. To je obrovská nerovnost před zákonem, a čím menší kraj, tím větší nerovnost. Předseda Hamáček hovořil o celé republice jako o jednom obvodu, jako je to v evropských volbách, kde je síla hlasů prakticky vyrovnaná.
LN: ČSSD je připravená, protože pod těmi deseti procenty aktuálně je. Ale co třeba ODS?
To dnes neumím říci, v poslední době jsem s předsedou ODS Petrem Fialou na toto téma nemluvil. Budu o tom chtít mluvit s předsedy všech politických stran. Není to otázka kondice ČSSD nebo KDU, ale otázka rovného postavení voličů. Nevyloučil bych úplně, že se to stihne ještě v tomto volebním období, když vyjednáme kompromis, alespoň třeba na načítacím kvóru. Naše předloha už je ve sněmovně a začneme jednat s ostatními, co je pro ně přijatelné.
LN: Jak vnímáte iniciativu Jana Čižinského, poslance v klubu lidovců, který do prostředí rozdrobené a mnohačetné opozice založil vlastní projekt do sněmovních voleb?
Na jednu stranu ho chápu a oceňuji v tom, že burcuje k aktivitě a angažovanosti v době, kdy mnoha lidem není jedno, co se děje, a jsou proto i ochotní přijet na Letnou. Ale na druhou stranu vnímám s určitou obavou, aby to nevedlo k tomu, že to bude síly ještě více štěpit. Je důležité, aby byl Jan Čižinský brzy říci, co tím vlastně sleduje.
LN: Máte analýzu, že pro mnoho lidí jsou křesťanští demokraté druhá až třetí volba. Jak to chcete udělat, aby byli první? Kdo jsou ti voliči, které chcete přivést k sobě?
Jsou konkrétní témata, která chci už z opozice zdvihnout a dovést do fáze vyřešení, a na nich se odráží, kde vidíme své voliče. Jsou to všichni ti, kdo poctivě pracují: rodiče, živnostníci, podnikatelé. Musíme být schopni snížit daně pracujícím rodičům. Druhou oblastí jsou senioři, především ti, kteří jsou trestáni tím, že se vůči státu zachovali férově, poctivě a zodpovědně: měli děti, vychovali další plátce, kteří celý systém drží nad vodou, a jsou trestáni nižším důchodem. Již jsme navrhovali a budeme znovu navrhovat pět set korun každé mamince za každé vychované dítě k penzi měsíčně navíc. Nyní to vyšlo jako jedno z doporučení důchodové komise.
LN: Budete pro to hlasovat, i když s tím přijde vláda?
Když nám to ukradnou, byť já jsem to loni navrhoval, není to pro mě to nejpodstatnější. Já chci, aby se problém vyřešil. Vedle toho jsem delegátům zdůraznil téma životního prostředí, například v otázce fotovoltaiky. Solární panely nepatří na pole, patří na střechy rodinných domů. Vyčíslil jsem konkrétně domy i úspory pro jejich obyvatele. Proč máme v každé složence platit na soláry, jejichž podpora byla historicky špatně nastavená, když z toho mohou lidé těžit na svých střechách? Vedle toho máme i otázku dopravy: lidi štve, že tráví čas v kolonách, desítky minut jízdou po Praze, aby mohli zaparkovat. Přitom nemalá část by jich, kdyby byla jednoduchá republiková lítačka, mohla využít železnici i MHD po celé zemi. Mnoho z nich by od jízdy autem upustili. Inspiroval jsem se v tom rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, dává mi to logiku.
LN: O jednotné jízdence hovořil i dvojnásobný ministr Karel Havlíček.
Ano, ale jenom na vlak. My k tomu chceme přidat i MHD.
LN: U toho bude problém, že auta, vlaky i autobusy musejí mít po čem jezdit, když se nedostaví dálnice a nevybudují vysokorychlostní tratě, bez toho bude jednotná jízdenka jen papír.
Proto jsem řekl, abychom se přestali vyčerpávat na projektu jak z 19. století, Dunaj-Odra-Labe, raději si řekněme, že do deseti let tady chceme mít pilotní síť vysokorychlostních tratí, které spojují naše největší města. Tím by se ulevilo koridorovým tratím, kam by se mohlo přesunout víc osobní i nákladní dopravy. Kdo pojede z Brna do Prahy, využije vysokorychlostní trať Brno-Jihlava-Praha, a nemusí zbytečně přes Českou Třebovou a Pardubice.
LN: Víte, s kým se přetahujete o voliče, kdo vám je odloudil?
Vidíme, že máme největší překryv s voliči TOP 09, STAN, ale i s nemalou skupinou voličů hnutí ANO. Nemám ambici se zabývat starými statistikami, ale z našeho průzkumu mi vyplynulo, že stěžejním tématem je bydlení. Mění se to, před dvěma lety vůbec nebylo v první pětce hrozeb a potřeb, dnes svítí na prvním místě. Vnímáme, co lidi trápí, a chceme je přesvědčit, že naše řešení je dobré.
Od Jurečky se hodně očekává. Jeho mandát není dramatický, byl ale favoritem, říká Bělobrádek |
LN: Hovořil jste o podpoře nájemního bydlení, které zdražuje. Jak to chcete udělat?
Úroky z hypotéky se dnes mohou odečíst jako sleva na dani, ale tím podporujeme jen jednu formu bydlení relativně úzké skupiny lidí, která na to, aby si vzala hypotéku, má. Ale je velká skupina lidí, která ani na to nikdy mít nebude a ani třeba nechce, a ty my vůbec nepodporujeme. Pojďme zavést analogický mechanismus – umožnit, aby se část nákladů na nájem dala odečíst z daňového základu.
LN: Podle nějakého příjmového stropu, počtu dětí?
O konkrétních parametrech se můžeme bavit, pojmenoval jsem princip.
LN: Češi možná víc než jiné národy v sobě mají zafixováno, že vlastní bydlení chtějí. Mělo by se sáhnout do nastavení hypoték, které se dost zpřísnilo v nárocích na finanční spoluúčast? Dosáhne na ně méně lidí, byty jsou hlavně investiční, ne že se v nich žije a vychovávají děti.
Nechtěl bych už dál přitvrzovat podmínky, které vytváří Česká národní banka. Když se o tom hlasovalo na vládě, jejímž jsem byl členem, nesouhlasil jsem se zpřísněním, které bylo zavedeno. Sám jsem byl případ člověka, který od svých rodičů dostal do života nikoli finanční obnos, ale možnost získat vzdělání, abych měl šanci získat dobrou práci. Bral jsem si stoprocentní hypotéku, bez takové možnosti bych jako kluk z pěti dětí nebydlel s rodinou ve vlastním. Pracuji na legislativním návrhu, abychom dali státní podporu úroků z úvěru, protože představují docela velkou částku, a odpočty z jistiny za narozené dítě. Budu navrhovat i to, aby stát umožnil daleko jednodušší převod svého majetku obcím, v nichž má své pozemky – pokud se obec zaváže, že ho využije na bydlení, aby to mohl být převod bezplatný. Lze tam udělat dvacetileté předkupní právo, aby se to nedalo zneužít.
LN: Abyste to mohli prosadit, hodilo by se být součástí vlády.
Budu to navrhovat už v opozici, budu s tím chodit za opozičními i vládními stranami. Pokud si to vláda osvojí a podá jako své „vítězství“, budu považovat za důležité, že jsem s tím přišel.
LN: Něco vám zbude i po volbách. Co když zase vyhraje hnutí ANO a bude sestavovat vládu? Vzdáte se a priori možnosti korigovat ANO svými programovými požadavky, nebo ne?
V roce 2017, kdy jsem byl prvním místopředsedou strany, jsme nastavili podmínky, za kterých jsme připraveni jednat a vstoupit do vlády. Platily tehdy, platí dnes, a týkaly se personálního obsazení vlády. To znamená – překážkou je trestní stíhání, případně jiné problémy, které souvisejí s morální integritou daného člověka. Ale nevyloučili jsme spolupráci s hnutím ANO. Vylučujeme spolupráci se stranami, jako je KSČM a SPD, protože některé jejich principy popírají demokracii, koření v totalitních režimech. Pokud budou za dva roky vládu sestavovat lidé z hnutí ANO a budou splňovat, co jsem popsal, můžeme se bavit. Na krajích i ve městech, včetně těch velkých, jsme vládli nebo vládneme spolu s hnutím ANO, přičemž spolupráce je to pro občany v regionu prospěšná.
LN: Všechny strany se shodnou, že je nutné jezdit mezi lidi, jako to dělají prezident a premiér. Tušíte, čím se odlišíte, když to budou dělat všichni?
Máme jednu obrovskou výhodu: vyhráli jsme komunální volby. Máme nejvíc starostů a komunálních politiků. Pokud půjdeme v regionu za lidmi, chci, abychom tam šli s nimi, protože to tam znají. A musíme tam chodit víc.
LN: Kýžené posílení marketingu v podání lidovců bude vypadat jak? Objevují se nám v tom už hraniční polohy, když připomenu starostu Řeporyjí z ODS.
Chci, abychom byli strana populární, nikoli populistická. Kolikrát se mi podaří na facebooku mít příspěvek s docela velkým zásahem, ale dávám si pozor, abych nesklouzl k tomu, co není pravda, nesliboval, co nemohu splnit. Chceme být s lidmi, získat si jejich důvěru, ale nepodbízet se.
