Ilustrační foto: Škola. | foto: Shutterstock
„Ze šetření České školní inspekce se ukazuje, že obsah daného učiva nebývá často odučen. A i když je odučen, není dostatek času na jeho procvičování. Proto bychom měli učivo redukovat,“ říká v rozhovoru pro LN ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pojďme si nalít čistého vína a pojďme kvalitně odučit to, co je skutečně potřeba. Pokud se to podaří, dojde i k proměně vzdělávání jako celku,“ dodává.
Jeho tvrzení vychází ze závěrů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ , kterou vypracovala expertní skupina složená z pedagogů, sociologů, psychologů i zástupců byznysu. V polovině roku by ji měla schvalovat vláda.
„Studenti jsou přetěžováni zastaralými informacemi. Téměř v každém předmětu se dá vyloučit až padesát procent látky,“ řekl LN Radko Sáblík, spoluautor strategie a ředitel školy. S nutností vynechat z osnov přebytečné učivo souhlasí i další ředitelé. „Jednoznačně to podporujeme. Vědecké poznatky neustále přibývají, a děti tím pádem dostávají do hlav čím dál víc věcí. Je jasné, že všechno nemohou udržet,“ uvedl prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Novela inkluze? Přiškrtila nás, říká ředitel školy. Ve třídách je méně pedagogů |
Redukce podle něj ale musí být promyšlená. „Ke každému předmětu je třeba přistupovat zvlášť. Matematika se tolik nevyvíjí a učiva v ní takovým tempem nepřibývá, proto je k diskusi, je-li tady zeštíhlování látky namístě. Ale v předmětech typu dějepisu nebo přírodopisu je škrtání naprosto potřebné,“ doplnil.
Podle Sáblíka se studenti rychle nabiflují látku, za chvíli ji však zapomenou. „Ukládá se jim to do krátkodobé paměti, proto si později z probrané látky pamatují jen 2 až 15 procent. A když se učivo neprocvičuje, vymizí. Do dlouhodobé paměti se uloží jen procvičováním. Podle průzkumů se s informací musí pracovat šestkrát, aby nevymizela,“ argumentuje spoluautor Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a zároveň ředitel pražské střední průmyslové školy.
„Na pedagogické fakultě nás vždycky učili, že jsou dvě různé věci: učit a naučit. Učit neznamená naučit. Učím nějaké množství látky, děti si z něj odnesou dvacet procent,“ přidává příklad z kantorské praxe prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Cílem je vytvořit základní látku, která bude univerzální pro všechny. A kdo bude chtít víc, dostane šanci, plánuje ministr školství. „Pojďme se férově pobavit o tom, co je jádro, které musí vstřebat každý student. Zároveň to však neznamená, že tím končíme. Je tam samozřejmě i rozvíjející učivo,“ uvedl Plaga.
Diskuse o tom, co by mělo z jádra výuky vypadnout, teprve startují. Podle Sáblíka jsou například u maturitního předmětu český jazyk zbytečné a nic nepřinášející větné rozbory. Studenti by naopak měli psát více esejí, formulovat vlastní názor, pracovat s textem. I proto, že právě práce s textem mladým Čechům moc nejde. Upozornily na to i výsledky mezinárodního šetření PISA, kde čeští školáci právě ve čtenářské gramotnosti nedopadli nijak pochvalně. „Systém učí stále stejně, byť prostředí se mění. Země, které na vývoj nějakým způsobem reagovaly, jsou před námi,“ řekl LN ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Do školy až v devět, apelují odborníci. Podle psychologů je brzký začátek výuky přežitek |
Ke čtení by mělo děti přivést i zařazení výuky moderní literatury, jež často v osnovách trpí. „Ve školách není nutné tolik probírat období husitské literatury, měl by se dávat akcent na literaturu moderní. To povede studenty k tomu, aby víc četli,“ zdůraznil Sáblík s tím, že by odstranil i různé encyklopedické znalosti typu kdy se kdo narodil a podobně.
Přidat by se měla i návštěva divadel a následná diskuse o hře. „Omezil bych, aby se děti učily nazpaměť takové to ,co tím chtěl autor říci‘. Ať ony samy popíší, co dle nich hra sděluje, co je zaujalo,“ dodal Sáblík. Nutností je i propojování předmětů, učení v souvislostech. Problém je však dle Sáblíka i v tom, že učitelé jsou jednostranně vzděláváni a zároveň mezi sebou i málo spolupracují.
Škola už podle odborníků není institucí, která je hlavním zdrojem informací. Tuto roli přebral internet. „Děti ale musíme naučit, které informace si vybrat,“ podotkl Sáblík. „Chceme, aby studenti odcházeli ze školy s hutným základem, na kterém budou dál stavět, protože celoživotní vzdělávání je nezbytné,“ uvedl s tím, že společnost nesmí opomíjet rozvoj talentu.
Redukci osnov rodiče vítají. „Děti se zbytečně moc biflují, místo aby ve třídě diskutovaly, aby se pokusily dobrat výsledku samy,“ řekla LN paní Gabriela z Říčan, matka tří školou povinných synů. „Spousta zbytečností se objevuje například v dějepise. Jde se tisíce let zpět a na moderní historii pak nezbývá čas,“ doplnila. Podobně se k tomu staví i paní Alice z Prahy, která má děti na základní škole i na gymnáziu. „Dějepis se učí vlastně třikrát totéž – na prvním stupni, na druhém a pak ještě na střední škole,“ zdůraznila. „Naopak bych třeba zařadila každý den jednu hodinu tělocviku. Děti se dnes málo hýbou a tloustnou,“ dodala.
S podnětným návrhem přispěl i šéf Asociace ředitelů ZŠ Černý, který zároveň na škole v pražských Klánovicích vyučuje matematiku. „I v mém oboru jsou překonané věci – například učit děti písemnému dělení. Jenže je to algoritmus, kterým se do nich dostává určitý způsob uvažování. Bylo by proto dobré tento zastaralý postup nahradit třeba novým a moderním algoritmem, který by u žáků rozvíjel stejné myšlenkové pochody,“ řekl.
