Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Tři ústavní soudci zůstali v menšině, navrhovali zrušit alespoň část zákona, jež se týká vlastnictví médií.
Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. „Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu.
KAMBERSKÝ: K soudu? Ano! Důležitější než Čapí hnízdo je střet zájmů |
V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.
ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše. Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů. Soudci poukázali i na to, že srovnatelnou právní úpravu střetu zájmů veřejných funkcionářů má řada dalších států. V pojetí se sice liší, ale jinak Česko není žádnou výjimkou.
Soudce zpravodaj Jan Filip zároveň v závěru odůvodnění řekl, že zákon byl přijat způsobem, který je na „hranici akceptovatelného“. Poukázal tak na způsob, jak se o novele a pozměňovacích návrzích chaoticky diskutovalo ve Sněmovně.
Babiš v reakci uvedl, že rozhodnutí respektuje, trvá ale na tom, že novela předpisu vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky. Babiš uvedl, že se předpisu plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů. „Pokud vím, tak Ústavní soud posuzoval ústavnost lex Babiš, nikoli otázku, zda jsem ve střetu zájmů, či nikoli, či jsem ho porušil, nebo ne. Tudíž rozhodnutí Ústavního soudu nemůže mít ani žádný vliv na řešení otázky údajného střetu zájmů vytýkaného ze strany auditorů Evropské komise,“ řekl LN Andrej Babiš.
Prezident Zeman je podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. „Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ napsal Ovčáček. Zeman v minulosti Ústavní soud opakovaně kritizoval za délku rozhodování.
Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) February 18, 2020
Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení kritizoval.
Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali také údajně zmatečný legislativní proces a nepřiměřené, místy absurdní dopady právní úpravy. Zdůraznili i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.
Otázkou, jestli Babiš není nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.
Odlišná stanoviska k dnešnímu nálezu zaujali soudci Radovan Suchánek, Jaroslav Fenyk a Josef Fiala. Zůstali však v menšině. Za účastníky řízení přišel vyslechnout vyhlášení nálezu jen Michael Bartončík, advokát skupiny poslanců. Novinářům řekl, že je zklamaný, ale že nález je nutné respektovat.
