ODS jednou před Piráty, podruhé za nimi. Průzkumy Median a STEM nabízejí ve stejný den odlišné výsledky |
Hnutí ANO drží se značným náskokem první místo u všech agentur. Druhá příčka už ale tak zřejmá není. Median a CVVM na ni pasují ODS se 14, respektive 15 procenty. V závěsu jsou Piráti s dvouapůlprocentní ztrátou.
Zato u agentur Kantar a STEM je situace opačná. Piráti jsou druzí, občanští demokraté třetí. Kantar dokonce Piráty ověnčil výsledkem 16,5 procenta.
Vliv má i náhoda
Podle sociologa Jana Herzmanna mohou odlišnosti ve výsledcích průzkumů, které jsou třeba prováděné i ve stejném čase, ovlivnit dva faktory. Tím prvním je náhodnost procesu, jelikož statistická odchylka od reálného stavu může u velkých stran dosahovat až tří procent.
Druhým význačným faktorem je podle Herzmanna metodika, kterou agentury zvolí. Jako příklad dává výzkum STEM a hnutí Trikolóra. „V prosinci jim naměřili jen půl procenta. Používají ale takzvanou otevřenou otázku, ve které nedávají na výběr z různých stran. V téže době se přitom velmi řešilo nové vedení TOP 09, a je tedy možné, že na relativně novou Trikolóru si lidé nevzpomněli,“ vysvětlil Herzmann.
Porovnání posledních výsledků volebních modelů čtyř největších agentur.
Podle analytika Kantaru Pavla Ranochy může do výsledků promluvit i způsob, jakým jsou respondenti oslovováni. „Svou roli sehraje, zda se lidí ptáte osobně skrze síť tazatelů, nebo náhodně telefonicky,“ řekl LN.
Z minulosti má Kantar podle Ranochy zkušenost třeba s tím, že lidé při osobním kontaktu neradi přiznávají příchylnost ke stranám na okrajích pravolevého spektra, jako jsou KSČM či SPD.
Ranocha také upozorňuje, že výzkumníci nikdy nepublikují hrubá data. Ve výsledném modelu dají třeba větší váhu některým odpovědím. Například Median klade větší důraz na to, zda je volič o výběru své strany přesvědčený, či nikoliv.
Kantar zase s daty provádí takzvané poststratifikační vážení, což ve skutečnosti znamená, že demografickou strukturu vzorku (věk, příjem, vzdělání a další) přizpůsobí celorepublikové úrovni.
Mladší a nerozhodní
Někdy zase mohou být jinak silné stránky partají jejich slabostí ve volebních průzkumech. „Nižší výsledek Pirátů u Medianu může být například způsoben tím, že jejich mladší voliči nejsou tak pevně přesvědčení, že půjdou k volbám,“ řekl Ranocha.
Průzkum: ANO posílilo na 32 procent, ODS se vrátila na druhé místo. SPD spadla pod pět procent |
Herzmann k tomu dodal, že agentury si ve svých modelech samy nastavují předpokládanou volební účast. „Například STEM pracuje s 54 procenty. To mi přijde podceněné. Má to vliv na to, čí hlas nakonec promluví do finálního volebního modelu,“ uvedl sociolog s tím, že právě u Pirátů není pevné jádro voličů tak velké jako třeba u ODS. Nastavení volební účasti proto hraje v konečných číslech značnou roli.
Magická hranice
Zvláštní pozornost věnují veřejnost i politici tomu, která strana překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny či naopak spadla pod ní. Tento údaj může silně promluvit do volebních výsledků. Podle Herzmanna za to může i tendence médií věnovat se stranám, které se přes magický práh přehoupnou.
Ve sněmovně by podle posledního průzkumu zůstalo devět stran, posílili Piráti |
„Pokud nejsou lidé vyloženě na nějakou stranu napojení a vybírají si víceméně povrchně, mají tendenci volit tu, která bude úspěšná,“ myslí si sociolog Herzmann s tím, že například hnutí ANO podle stejné logiky pomáhá, že v průzkumech suverénně vede. „Lidé pak volí podle hesla ‚je nás hodně, rozhodli jsme se správně‘,“ dodal.Pro politiky je možnost být vidět v médiích klíčová, a proto volební modely bedlivě sledují. V minulosti si na přístup založený na předvolebních průzkumech stěžovali například Zelení nebo Svobodní, jelikož nebyli zváni do všech televizních a rozhlasových debat.
Sněmovní volební model - leden 2020.
V nynější situaci, kdy do voleb zbývá ještě více něž 20 měsíců, je ale podle Ranochy zbytečné se k pětiprocentní metě upínat.
„U voliče je faktor pěti procent důležitý až těsně před volbami. V současné chvíli to nemá na jeho odpovědi vliv,“ uvedl analytik.
Podle Herzmanna navíc nelze u stran jako KDU-ČSL, TOP 09 či STAN určit, zda by se do sněmovny skutečně dostaly. Pohybují se totiž dlouhodobě příliš blízko hranice nutné k proniknutí do poslaneckých lavic.
