Plejáda kulatých výročí pokračuje. Češi si nedávno připomněli sto let republiky i tři dekády od svržení komunismu. Na podzim zemi čeká vzpomínka na další přelomovou událost. V listopadu uplyne rovných 400 let od bitvy na Bílé hoře.
Několikahodinová šarvátka zcela změnila kurz českých dějin a natrvalo se vepsala do domácí mytologie. Národní muzeum k ní letos chystá velkou výstavu. Lidé tak budou moci znovu prožít popravu 27 vůdců stavovského povstání nebo si prohlédnout účty, které kat Mydlář za jejich exekuci na Staroměstském náměstí vystavil.
Pro plné zobrazení klikněte na grafiku:
Výstava by měla začít 8. listopadu – v den 400. výročí střetu. Její autoři se snaží sejmout nánosy, které se na bitvu během staletí nabalily. „Vlivem spisovatele Aloise Jiráska si bitvu vykládáme jako střet Čechů s Němci, ale tak to zdaleka nebylo. A srážka katolíků s evangelíky to sice byla, ale když se podíváte do kontextu třicetileté války, koalice se mnohdy uzavíraly spíše podle mocenského klíče – nikoli náboženského,“ popisuje historik Michal Stehlík.
Zaorálek zruší projekt portálu Czechiana za téměř 450 milionů, označil ho za megalomanský |
Bývalý děkan Filozofické fakulty Karlovy univerzity má v muzeu přípravu velké bělohorské expozice na starost.
„Podle Jiráska začíná po bělohorské bitvě období temna. Historik Josef Pekař ale zase namítal: Jaké temno, když vzniká například úžasná barokní krajina?“ doplňuje Stehlík.
Muzeum svým návštěvníkům ukáže okolo sto padesáti historických předmětů. A s italskými partnery jedná o zapůjčení skutečné vzácnosti. „V kostele Panny Marie Vítězné v Římě jsou originální prapory stavovských pluků, které tam po jejich porážce byly převezeny jako trofej. Pokud se nám je po 400 letech skutečně podaří dostat do Česka, budeme tady mít něco doopravdy autentického, co přímo v den bitvy bylo na Bílé hoře,“ líčí historik.
Účtenka od popravčího
Sedmadvacítka poražených vůdců stavovského povstání byla zhruba půl roku po prohrané bitvě popravena na pražském Staroměstském náměstí. Krvavou tečku za vzpourou udělal legendární kat Jan Mydlář. Podle dobových pramenů trvala poprava pět hodin. „Máme zažádáno o faksimile dokumentu, v němž si kat Mydlář žádá vyúčtování popravy,“ říká Stehlík.
Právě staroměstská exekuce bude jedním z neuralgických bodů celé expozice. A díky multimédiím velmi emotivním. Návštěvníci by se měli obrazně přenést přímo na náměstí, kde se 21. června 1621 poprava uskutečnila. Zažijí tísnivou atmosféru včetně zvukových efektů vyvolávání jmen odsouzených na popraviště.
Kde domov můj? Poslechněte si nejstarší dochovaný záznam české hymny z roku 1901 |
Lidé si budou moci prohlédnout také meč kata Mydláře. Ovšem ne původní, ale „falešný“, který nechali v 19. století vyrobit čeští obrozenci. „Jsou na něm vyryta jména těch, které měl údajně popravit. Nám nejde ani tak o samotný předmět, ale spíše o kontext, v němž představíme Mydláře jako jednu z důležitých postav našich dějin, jejíž pověst si následně žije vlastním životem,“ líčí Stehlík.
Výstava se zaměří i na „druhý život“ bitvy. Muzeum ukáže, jak se obtiskla do dějin země, ale také jak byla později interpretována v umění, literatuře či filmu.
„Bílá hora úplně přepsala politicko-hospodářskou mapu českých zemí,“ říká ředitel muzea Michal Lukeš. Poté totiž velká část české šlechty odešla do exilu, její majetek byl zkonfiskován.
Hra na kdyby
Následky bitvy byly dlouhodobě interpretovány jako nástup v úvodu zmíněného jiráskovského temna. „Jako tragédii ji brali už poražení protestanti, kteří museli uprchnout ze země v čele s Komenským. Ale jako mýtus představující bitvu jako národní tragédii se poprvé objevuje v éře národního obrození,“ řekl serveru iDNES.cz před časem historik Radek Fukala.
Umělci, kteří začínali na ulici, vnímají prostor a tvorbu jinak, říká streetartový umělec |
Odborníci se ale od striktního obrozeneckého výkladu postupně odklonili. „Veškeré negativní rysy, k nimž dochází během dvou set let, se na Bílou horu nabalily. Ve skutečnosti je to ale pochopitelně mnohem složitější. Démonizace pobělohorského období je v povědomí stále patrná, pro odbornou historiografii to už dávno není téma,“ řekl před dvěma lety Českému rozhlasu historik Jiří Mikulec.
Muzeum si také pohraje s alternativními scénáři vývoje dějin. Pokusí se odhadnout, kudy by se historie ubírala, pokud by se krátce před bitvou králem nestal Fridrich Falcký, ale například Albrecht Jan Smiřický, jehož na trůn prosazovali čeští stavové, nebo Jan Jiří Saský. Další varianta modeluje situaci, při níž by nedošlo ke konfiskacím majetku a evangelická elita by neodešla za hranice.
