Sledování filmů na počítači. | foto: Shutterstock
Hned po vyhlášení nouzového stavu se lidé začali na sociálních sítích virtuálně sdružovat kvůli různým účelům – a místy jsou to vážně skvělé příběhy. O víkendu se konečně začalo ve velkém mluvit o tom, že nejúčinnější ochranu proti šíření viru představují roušky – jenže je musí nosit všichni, neboť jimi nechráníte sebe, ale ostatní. Ovšem roušky tou dobou jaksi nebyly k dostání, úřady na ně v počátku pandemie zapomněly.
Česko šije roušky. Kvůli koronaviru berou lidé do rukou jehly a nitě, připojila se i Dagmar Havlová |
Jenže na výrobě roušek není nic těžkého, pokud to člověk trochu umí s šicím strojem – a to mnohé Češky umí náramně. Takže na Facebooku i jinde rázem začaly vznikat spousty iniciativ typu Česko šije roušky, ať už profesionálních firem či švadlen nebo úplně obyčejných lidí, a roušek bylo najednou všude plno. Někdo šil, jiný dodával látku, další se starali o distribuci – a když v pondělí pražský primátor Zdeněk Hřib vyhlásil, že od úterka do MHD v hlavním městě nikdo bez roušky nesmí, byla Praha v zásadě připravená. Zdola.
A když jdou komunitním způsobem šít roušky, je možné i leccos jiného. Na Facebooku funguje spousta podpůrných skupin – za všechny lze jmenovat třeba Dobré koro-nápady, na jejichž vzniku se podílel Jan Böhm z české pobočky Lékařů bez hranic. Kromě sdílení nejrůznějších online her a návodů, jak zvládat karanténu v rodinném kruhu, tu velký ohlas vzbudila třeba nabídka ubytování pro mimopražské zdravotníky, kteří nabídli pomoc tolik potřebným pražským nemocnicím, ale neměli kde bydlet.
Podobným způsobem je zaměřený i web Pomůžeme si, kde se registrují dobrovolníci, píšou, o jaké práce by měli zájem a kde, a následně se na ně obracejí dobročinné organizace. Aktivní je i skautská organizace, která podobně jako Dobré koro-nápady radí rodičům, co s dětmi, aby všechny generace přežily společně strávený čas ve zdraví. Zkrátka se ukazuje, že pokud člověk nechce jen nadávat na zlý osud, najde se i v téhle situaci spousta příležitostí, jak se realizovat a pomoci i druhým.
Na Facebooku se ale dala dohromady i jiná komunita. Ne tak otevřená, zato exkluzivní – programátoři, vývojáři, prostě IT specialisté. Boj koronaviru okamžitě po vypuknutí krize ohlásila známá platforma Česko.Digital, založená mladým miliardářem Jakubem Nešetřilem (mimo jiné zakladatelem serveru Apiary, který před časem koupila globální korporace Oracle). Špičkoví specialisté nabídli ministerstvu zdravotnictví, že pro něj vytvoří informační portál zaměřený na data o pandemii – a úředníci fascinovaně zírali, co všechno je u nás možné. Poprvé spolu obě skupiny hovořily v úterý 10. března odpoledne, tentýž den večer ministerstvo projekt schválilo. A o dva dny později, ve čtvrtek v půl šesté odpoledne, už web běžel. Na adrese koronavirus.mzcr.cz od té doby můžete sledovat grafy a tabulky s aktuálními počty testovaných, nakažených a vyléčených lidí, statistiku ze zahraničí apod. Lepší přehledný zdroj u nás pravděpodobně neexistuje.
Další velmi aktivní skupina se nazvala Covid19cz, založil ji mimo jiné známý počítačový guru Patrick Zandl. Zakladatelé okamžitě vyzvali ke spolupráci nejlepší kolegy z oboru: „Roky jsme na to trénovali. Máme nejlepší technologie. Máme spoustu praxe. Jsme generace, co žije online. Rozumíme API, umíme programovat, zvládáme zpracovat ohromné množství dat v jednu chvíli. Každý hackathon a meetup byl trenažér na dnešní situaci.“ Hlavním počinem Covid19cz je call centrum na lince 1212, zaměřené výhradně na koronavirus a funkční od ranních hodin v pondělí 16. března, tedy od prvního dne karantény.
Tatáž skupina vymyslela ještě jeden projekt, dokonce ambicióznější – aplikaci umožňující (dobrovolné) sledování uživatelů. Informace o jejich pohybu by se ukládaly, tudíž by bylo vidět, kdy a jak spolu přišli do kontaktu. A pokud by se někdo z nich nakazil, změnil by v aplikaci status a systém by okamžitě poslal varování všem potenciálně ohroženým, že by měli odejít do izolace. Trochu podobným způsobem se povedlo nemoc podchytit v Koreji či na Tchaj-wanu. V současné době je aplikace stále ve vývoji, o její případné podpoře autoři jednají s vládou.
Česko samozřejmě není jedinou zemí, kde se proti pandemii spojují občané i profesionálové. Výrobce grafických karet Nvidia vymyslel, jak v boji s koronavirem využít výpočetní výkon špičkových herních počítačů. Vyzval hráče po celém světě, aby si nainstalovali aplikaci Folding@home, která umožňuje aktuálně nevyužitou kapacitu hardwaru spojit v kyberprostoru dohromady a dát ji k dispozici pro vybraný účel. Tímhle způsobem lze získat natolik výkonný superstroj, že se na něm dají spouštět extrémně náročné programy mapující reakci viru na různé podněty – vznikne tak virtuální simulátor, který by ovšem časem mohl zachraňovat životy po celém světě.
V Estonsku zase před pár dny proběhl celostátní online hackaton, vyhlášený asociací Accelerate Estonia, která sdružuje a podporuje tamní startupy. Zúčastnila se ho tisícovka specialistů ze dvaceti zemí světa, o důležitosti akce svědčí skutečnost, že ji slavnostně zahájila prezidentka Estonska Kersti Kaljulaid. Kromě mnoha komunitních projektů podobných těm našim se na hackatonu zrodil například prototyp dýchacího přístroje s pracovním názvem Ventit, který by měl do určité řešit chronický nedostatek plicních ventilátorů v nemocnicích mnoha zemí.
A pokud se u někoho objeví příznaky typu teploty a kašle a trápí se otázkou, zda se nechat otestovat (a umí anglicky), stojí za pozornost projekt Coronabot.org. Jak název napovídá, jde o chatbot, který nejenže o nové nákaze prozradí první poslední, ale navíc poměrně přesvědčivě provede uživatele systémem otázek, podle kterých lze přítomnost viru aspoň do určité míry diagnostikovat.
A co když se v informačních technologiích nevyznáte a žádný dobrý nápad nemáte, ale na druhou stranu můžete normálně pracovat a nemusíte řešit zásadní existenční starosti, třeba jako živnostníci, které koronavirus připravil o obživu? V tom případě pořád zbývá otázka, co s tím časem stráveným doma dělat. Není to úplně snadné – byť má samozřejmě pravdu rozšířený internetový vtip, že dnes žijeme ve vážně dobrých časech. Zatímco naši dědečkové a pradědečkové bojovali za lepší svět ve válce, nám stačí otevřít pivo a zůstat doma na gauči. Ale co tam?
OBRAZEM: Rouškové tsunami v Česku. Lidé je musejí nosit v MHD, ústenek je ale málo, šijí se doma |
Jiná virální vlna poslala světem fotku bujaré oslavy s popiskem, že právě takhle to po vypuknutí pandemie vypadá v kancelářích Netflixu. Je to pochopitelně vtip, ale trefný – streamingové služby jsou jednou z nejsnazších možností, jak se v karanténě zabavit. Momentálně máme k dispozici tři hlavní varianty, všechny už v poslední době fungují prakticky stejně. S běžným internetovým připojením máte k dispozici desítky či stovky filmů a seriálů, můžete si je pouštět v televizi, na počítači i na telefonu. Platíte pouze měsíční paušál, a pokud se chystáte na cesty, což dnes nehrozí, můžete si cokoli stáhnout do offline provozu.
Zmíněný Netflix nabízí z hlavního tria největší nabídku a jako jediný má více tarifů, zároveň je nejdražší. Základní verze stojí 199 Kč měsíčně, za 319 Kč je k mání rodinný tarif – na něm si můžete vytvořit až 4 oddělené profily. Mezi největší hity patří seriály Stranger Things, Zaklínač nebo Sherlock, filmy ze série Mission Impossible nebo „langdonovky“ podle románů Dana Browna a stovky dalších. V poslední době přibývá českého dabingu i titulků, ovšem primárním jazykem je angličtina.
HBO GO je českým divákům nakloněná příznivěji, vše tu má titulky i dabing. Stojí 159 Kč měsíčně, ovšem profil je jen jeden a stejný film či seriál si nemůžete pouštět na více zařízeních současně. Mezi zdejší lákadla patří třeba Černobyl nebo Příběh služebnice, ale také původní česká tvorba (Pustina, Hořící keř, Bez vědomí). Třetím do party je Amazon Prime se stejnými pravidly i cenou jako HBO GO. Tady je k vidění třeba skvělý seriál Dobrá znamení podle románu Neila Gaimana a Terryho Pratchetta, případně špionážní série Jack Ryan.
Ovšem nejen filmy živ je člověk v karanténě. Když vládní zákaz zavřel kluby a divadla, přišla spousta umělců o práci – a někteří z nich si řekli, že přece není nutno nečinně sedět a v době internetových přenosů se přece dá hrát i takříkajíc na dálku. Průkopnickou roli odehrál Cirk La Putyka, který zrušenou show Memories of Fools už 11. března přenesl na internet. Výsledek vyrazil dech patrně i autorům projektu – vystoupení sledovalo přes 50 tisíc lidí a na dobrovolných příspěvcích se vybralo 560 tisíc Kč, mnohonásobně víc, než by soubor dostal za živou show. Takhle nějak vypadá správná odměna za skvělý nápad. Není divu, že La Putyka hodlá v internetových představeních pokračovat.
Co s dětmi v karanténě? Nepřetěžujte je učením, choďte na procházky a obrňte se trpělivostí, radí psycholožka |
Máte raději komornější představení? Prosím, pro vás jsou určené třeba koncerty z oblíbeného jazzového klubu U staré paní. V pondělí 16. března tu hrál Hot Sisters Swing Band, následující den výtečná Lenka Dusilová. Nebo raději klasiku? Dvakrát týdně si můžete užít houslového virtuosa Pavla Šporcla, který na své typické modré housle hraje přímo ve svém říčanském obýváku. A pokud raději symfonické provedení, možná vás minulý týden potěšila Filharmonie Brno se svými Obrázky z výstavy. Popaře zase potěší Richard Krajčo, který volí podobný model jako Šporcl – sérii pravidelných sólových vystoupení přímo z domova. „Koncerty ze zkušebny“ pořádají na svých facebookových profilech i rockové kapely, třeba Wohnout.
Koronavirus je zkrátka současný globální hrozba číslo jedna – a podle toho vypadají i reakce na něj. Nic z toho nás ho samozřejmě nezbaví a nevyřeší nám budoucnost, ale je dobré vidět, že se svět touhle hrozbou zabývá a že na to ani v té karanténě nejsme sami.
