Současný koronavirus je nebezpečnější než ebola. Roušky zřejmě zůstanou ještě několik měsíců, očekává Prymula
Epidemiolog Roman Prymula
foto: ČTK
PremiumRozhovor
Praha -
Ideální by podle náměstka ministra zdravotnictví a hlavního epidemiologa Romana Prymuly bylo, kdyby si nemocí Covid-19 prošlo 60 procent populace. A nejlépe bez příznaků. Pokud by se skutečně většina populace s koronavirem setkala, dojde k rovnováze a nákaza nebude tak nebezpečná, jelikož bude většina populace imunní,“ vysvětluje Prymula v rozhovoru pro server Lidovky.cz.
Lidovky.cz: Protikoronavirová opatření jsou nevídaná. Nejde o první pandemii, v čem se tato liší?
Tím, že o viru mnoho nevíme. U klasických chřipkových virů víme, jak se pohybují populací a že na ně existují vakcíny a terapie. To nám u koronaviru chybí. Srovnáme-li současnou pandemii například s jiným koronavirem SARS, nejsme nyní schopní pomocí screeningových metod zachytit případy nákazy – a vir se šíří populací. Vylučuje-li nemocný vir už dva a půl dne před prvními projevy příznaků, je extrémně těžké ho zachytit. U SARS stačilo na letištích odchytit osoby s teplotou a ty izolovat. Celosvětově se tehdy podařilo onemocnění zastavit, což se nyní bohužel nestane.
Lidovky.cz: Přijdou další epidemie. Můžeme chápat tu současnou jako precedent? Máme znovu počítat se zavírám obchodů a povinnými rouškami?
Bude záležet, o jaké onemocnění půjde. Rozhodující bude smrtnost nových virů. Může se objevit i takový, jehož smrtnost bude výrazně vyšší. Opatření by pak musela být tvrdší, což je ale hypotetický případ. Situace je taková, že jsme na hrozbu pandemie reagovali „hyperpřístupem“, jelikož to pro nás bylo nové a obavy byly velké. Budou-li podobné hrozby dlouhodobé, budeme muset volit benevolentnější přístupy, protože nemůžeme zastavit zeměkouli kvůli virům, které se zkrátka mohou objevovat opakovaně.
Lidovky.cz: Takže v budoucnu budeme posuzovat viry podle smrtnosti a možnosti mapovat jejich šíření populací?
To vše bude hrát určitě roli, především to, jak se bude dařit viry zachytit. Koronavirus, se kterým se potýkáme dnes, je totiž v tomto aspektu nebezpečnější než ebola. Tu bychom byli schopni izolovat, zatímco u současného koronaviru tu neumíme. Potřebovali bychom test, který i s poměrně vysokou chybovostí zvládne téměř okamžitě určit, kdo je nakažený. Bez toho je s šířením velmi těžké bojovat.
Lidovky.cz: Vy sám jste použil termín „nový normál“, používá ho český premiér, zaznívá i v zahraničí. Co si pod novým normálním stavem máme představit?
Pokud nechceme, aby nám skokově rostl počet případů, na jejichž léčbu bychom pak nemuseli mít dostatečné kapacity, pak si budeme muset zvyknout, že některá opatření zůstanou v platnosti ještě řadu měsíců. Zkrátka se budeme muset mnohem častěji mýt, používat dezinfekci a zřejmě také nosit roušky. Byť se samozřejmě může stát, že dojde k nějaké specifikaci a povinnost roušku mít bude jen pro některé příležitosti. Riziko opětovného zhoršení situace tu totiž bude ještě poměrně dlouho.
Roman Prymula na tiskové konferenci Nemocnice Na Františku k převzetí seniorů s nemocí COVID-19.
Lidovky.cz: Nový normál je tedy šitý na míru současnému koronaviru? Neznamená to tedy, že budeme s železnou pravidelností v době podzimní virové sezony vytahovat i roušky?
To si nemyslím. Roušky byly použity, protože jsme jiné postupy neznali a vytvořit kýžený bariérový efekt se víceméně zadařilo. Do budoucna to jako obecné pravidlo používáno nebude. Těžko můžeme navíc predikovat, zda se další pandemický virus bude šířit stejně, tedy respirační cestou.
Lidovky.cz: Přemýšlíte už nyní nad tím, co může přijít po létě, kdy jsou lidé, jak ukázaly Velikonoce, výrazně rozvernější? Co bychom dělali, kdyby křivka opět vystřelila?
Pokud by se k něčemu takovému schylovalo, budeme mít signály o tom mnohem dříve. V horizontu 14 dnů až jednoho měsíce například uvidíme, zda jsme současné masivní rozvolňování omezení schopni uřídit. Některé jiné země, například Singapur, šly cestou inteligentnějších opatření, kdy se snažily vytipovat pouze rizikové úseky populace. Jenže se ukázalo, že se to příliš nedaří a musí se tak vracet k plošným opatřením. V řádu měsíců teď bude situace ve všech zemích světa podobná – restrikce se budou rozvolňovat a následně i vracet tak, aby byl virus pod kontrolou. Myslet si, že všechna omezení zrušíme a prostě se vrátíme do normálu, je bláhové.
Lidovky.cz: Dá se uvažovat o návratu k současným opatřením v plné síle, nebo je to meta, na niž se už vrátit nemůžeme?
Nemyslím, že bude nutné opatření v plné síle vracet, i kdybychom nyní, kdy křivka už směřuje dolů, zaznamenali opětovný nárůst. Chytrá karanténa nějaká procenta z potenciálního nárůstu počtu nakažených také umaže. Ostatní opatření budeme opakovaně posuzovat a vytipovávat největší hrozby. To ale musíme dělat kontinuálně a ne na základě plánu na půl roku dopředu.
Lidovky.cz: Co máte proti plánování?
Neustále slyšíme, že je potřeba mít přesně dopředu spočítané plány. To ale nedokáže nikdo na světě, pracujeme jen s modely, které mají svou chybovost a počítají se scénáři negativními i pozitivními. Ani sebelepší počítač by nyní nedokázal přesně namalovat budoucí vývoj. Vstupuje do toho totiž také lidský faktor. Máme země, ve kterých stačí vydat obecné doporučení spoléhající na disciplínu obyvatelstva. A pak jsou ty, kde je potřeba vše podrobně specifikovat a řada lidí to stejně nedodrží. Pokud chceme s virem žít v rozumné symbióze, budeme se muset řídit zdravým rozumem. Říct si, že pokud jsem v místě s větším počtem lidí, roušku si zkrátka nasadím. Až budu s rodinou na zahradě nebo sám v lesích či na horách, mít ji nebudu. Všichni bychom k tomu tak měli přistupovat.
Roman Prymula (vlevo) a ministr vnitra Jan Hamáček.
Lidovky.cz: K té symbióze s virem. Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek zmínil ke komunitní imunitě, že vzniká ve chvíli, kdy se s nákazou potká 60 procent populace. To při podobě dnešních modelů znamená, že ještě 50 % lidí se v Česku musí s virem „intimně seznámit“. Zvládnete lidem vysvětlit, že jsme chtěli nejdříve co nejméně případů a nyní doufáme, že se nakazí přes polovinu obyvatel?
To jsou dva póly toho samého. Nutná je kombinace obou. Pokud by se skutečně většina populace s koronavirem setkala, dojde k rovnováze a nákaza nebude zdaleka tak nebezpečná, jelikož bude většina populace imunní. K tomu jsme ale hodně daleko, statisticky se tu s virem potkalo velmi malé procento lidí. Máme před sebou tedy ještě dlouhou cestu. Přitom ale nemůžeme nechat epidemii proběhnout skokově, protože by počet osob ve vážném stavu přerostl naše kapacity. Proto bude cesta k tomu ideálnímu stavu trvat několik let, nikoliv týdnů či měsíců. To není úplně optimistický výhled, proto musíme doufat, že se podaří nalézt efektivní lék či vakcínu, abychom nemuseli dalších několik let dodržovat opatření podobná těm dnešním.
Lidovky.cz: Snad kvůli těm ideálním číslům Ladislav Dušek také prohlásil, že je ještě „všechno před námi“. Tušíte, co měl na mysli?Znamená to, že se tu opájíme pocitem vítězství. Ano, na okamžik jsme skutečně zvítězili. To je jedna malá bitva, ale válka s virem bude dlouhodobá. Děkujeme za to, že se nám podařilo exponenciální růst křivky zastavit, musíme být ale opatrní k uvolňování zavedených omezení. Nebezpečí spočívá v tom, že v kterémkoliv bodě se může exponenciální vývoj vrátit. Musíme být stále na stráži a v případě nutnosti některá opatření vracet. To je velmi složitá věc. Proto je důležité, aby lidé dodržovali současná opatření. Vyhneme se tím nutnosti je později obnovovat.
Lidovky.cz: Čeká nás plošné testování dobrovolníků ve třech regionech skrze rychlotesty a v případě nalezení protilátek i standardní test PCR. Navíc budou lidé vyplňovat dotazníky. Co si od toho hlavně slibujete?
Vybrali jsme tři regiony s různou mírou postižení. Bude nás zajímat počet osob, které neměly žádné klinické příznaky, a přesto onemocněním prošly. To zjistíme tak, že budou pozitivně testovány na protilátky a nebudou vylučovat virus. V dotazníku vyplní, že si nevzpomínají na žádný z klinických příznaků. Chceme také vědět, kolik lidí koronavirus reálně prodělalo, ať už s příznaky, nebo bez nich. Z toho všeho chceme usoudit, jak velká část populace už se s virem potkala. Díky tomu, že půjde o průřez populací k danému datu, zachytíme navíc zřejmě i ty, kteří onemocněním akutně procházejí.
Lidovky.cz: Co by podle vás, jakožto epidemiologa, bylo pozitivní zjištění? A jakého výsledku se naopak obáváte?
Ideální by bylo zjištění, že 60 procent populace nemocí prošlo v bezpříznakové formě. To bychom slavili velký úspěch, protože už by nám mnoho nehrozilo. Jenže to je futurologistická, nereálná možnost. Spíše si myslím, že skončíme na tom druhém pólu očekávání a zjistíme velmi nízké zastoupení dříve či aktuálně nakažených. Pravděpodobně nás čekají měsíce, ne-li roky, další práce.
Lidovky.cz: Už víte, která pracoviště, především laboratoře, se do toho zapojí?
Za IKEM je to profesorka Věra Adámková, za 1. lékařskou fakultu UK profesor Aleksi Šedo, na Moravě je to docent Marián Hajdúch a jeho laboratoře a ještě tam přibude jižní a severní Morava. Detaily budou vědět pánové Dušek nebo Hajdúch, kteří za tu studii zodpovídají.
Lidovky.cz: Pomůže nám to pochopit, jak je to s imunitou těch, kteří virem už prošli? Ohledně možnosti se nakazit opakovaně totiž ve světě létají různé názory. Co zatím vypovídají naše zkušenosti?
To je věc, na kterou zatím nikdo stoprocentní odpověď nezná. Jsou tu spekulace, že imunita na bázi protilátek je poměrně krátká, zhruba dva roky. U zhruba 20 procent mladých jedinců to zase vypadá, že se potřebné množství protilátek k vytvoření imunity ani netvoří. Vše tedy může být ještě jinak. V řadě případů například pacient přestane vir vylučovat, ale po několika dnech i týdnech k vylučování znovu dojde. Debatuje se nyní, zda se jedná jen o reaktivaci viru, který v těle zůstal, nebo jde o reálné opětovné nakažení. Názory se různí, studie k tomu ještě neexistují.
Lidovky.cz: Úplně stranou od viru: z vašeho jména se stala během krize svého druhu instituce. Jak se vám za ten měsíc a půl spalo?První měsíc se moc nespalo a začátky byly vůbec složité. Na člověku začne být vidět, pokud spí dvě hodiny denně, není pak schopen být, byť i před kamerami na pódiu, zcela bdělý. Postupně si ale na ten rytmus 4–5 hodin spánku zvykne, s tím už problém nemám.
Lidovky.cz: Jak zvládáte být v kontaktu s rodinou?
To už je horší. Rodina mě vidí spíše na obrazovce než na živo. Snažím se o víkendu alespoň na pár hodin do Hradce Králové zajet, i když se mi to v poslední době příliš nedařilo. Teď o Velikonocích jsem už ale dva dny doma strávil, to se mi od začátku krize povedlo poprvé.
Lidovky.cz: To je pro vás asi velká motivace, aby byl další průběh krize mírný...
Asi nikdo si nemůže přát, abychom v takových podmínkách vegetovali dlouhodobě. Všichni se chceme vrátit do rozumného života. Je to i mým přáním.
Lidovky.cz: Prezident Zeman už oznámil, že vás chce vyznamenat za boj s koronavirem, pro média dáváte vyjádření několikrát denně. Nepřetočila vám jedna epidemie život trochu naruby?
Naprosto. Už jsem plánoval se s postem náměstka na ministerstvu zdravotnictví rozloučit a vrátit se do vědeckého života. Tato úvaha se náhle zastavila. Nechci tvrdit, že mě současný stav baví, ale profesně se o něj samozřejmě zajímat musím. Epidemiologie je obor, který jsem dominantně studoval a věnoval se mu po celý život. Takže tomu nyní musím dát maximum. Na druhou stranu má všechno svůj konec a i tato éra za mnoho měsíců skončí.
Lidovky.cz: Takže se na návrat k vědě a výzkumu vyloženě těšíte...
Moc. V současném zápřahu je to složité. Velmi mi vadí, že se do odborného procesu dostává velmi intenzivně politika, navíc i masmédia hrají různé politické hry. Nebývale to znepříjemňuje práci a je to popravdě řečeno kontraproduktivní. Ve vědě totiž nejsou odpovědi nikdy zcela jasné. Že to, co platí jeden den, musí platit v těch nadcházejících, je mylná představa. Musíme prostě reagovat na vývoj situace, jinak bychom byli směšní.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
