Vedoucí katedry hygieny na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze Pavel Dlouhý. | foto: Tomáš Krist, MAFRA
Lidovky.cz: Co říkáte na nynější koronavirovou epidemii? V nakolik mimořádné situaci se nacházíme?
Upřímně, ke stávající epidemii se vyjadřovat z odborného hlediska nechci; jednak je veřejnost již informacemi zahlcena, jednak to přísluší povolanějším, tedy epidemiologům. Moje specializace je hygiena výživy.
Lidovky.cz: Tedy jinak – pandemie zviditelnila řadu dosud spíš nenápadných profesí a lidí, včetně hygieniků. I oni promlouvají na tiskových konferencích, jednotliví ministři s nimi a s epidemiology konzultují tempo rozvolňování protivirových restrikcí. Jaký je v současné době zájem o práci lékaře hygienické služby?
Lékařů, kteří po atestaci nastupují do hygienické služby, je strašlivě málo. To je obrovský problém dnešní doby. V úhrnu na všech hygienických stanicích u nás pracuje dvě stě lékařů, přičemž jejich průměrný věk je kolem 56 let. Bohužel, nových mladých lékařů do hygienické služby příliš nepřichází, ročně v oboru atestují jeden až dva lékaři a to je málo. Nechci malovat čerta na zeď, ale kdyby nynější koronavirová epidemie nastala za deset či patnáct let, bylo by pro hygienickou službu nesmírně těžké, ba dokonce nemožné takovou krizi zvládnout. Následky by byly katastrofální. Nedostatek lékařů v hygienické službě je nutné razantně řešit, jinak dopadneme špatně.
Hygienické službě chybí lékaři, ročně z oboru atestují dva medici, upozorňuje vedoucí katedry Dlouhý |
Lidovky.cz: Proč je zájemců tak málo?
Domnívám se, že mladí lékaři se na hygienické stanice nehrnou, protože je na ně pohlíženo jako na úředníky, nikoliv jako na lékaře. Mají řadu omezení, povinností. A také mívají pocit, že náležitě neuplatní svoji kvalifikaci. Zároveň pobírají nižší plat oproti kolegům v jiných oborech ve zdravotnických zařízeních. To se však snažíme změnit, naše odborná společnost iniciovala legislativní změny, jež jasně definují roli lékaře v hygienické službě, což konečně umožní i jejich lepší ohodnocení.
Lidovky.cz: Jak lékaři uplatní svou kvalifikaci v hygienické službě?
Doktoři jsou na hygienických stanicích nepostradatelní. Ono v našem oboru nelze jen tak mechanicky aplikovat zákony a vyhlášky. Potřebujeme vysoce kvalifikované pracovníky, kteří jsou schopni posuzovat zdravotní rizika a na základě toho činit opatření, kteří jsou schopni vidět věci v širším medicínském kontextu.
Nicméně hygiena a epidemiologie je nesmírně široký obor, neobejde se bez pracovníků s jiným vzděláním, tedy techniků, inženýrů, bakalářů a magistrů v oboru ochrany veřejného zdraví, právníků či přírodovědců. Ostatně ani klinickou medicínu si už nelze představit bez vysoce kvalifikovaných zdravotníků – „nelékařů“. Ovšem jdu-li na operaci, logicky očekávám, že mě bude operovat lékař, a to lékař s příslušnou chirurgickou specializací. Podobně by to mělo být v ochraně a podpoře veřejného zdraví, rozhodující slovo by i v tomto oboru měl mít lékař hygienik coby „lékař populace“.
Lidovky.cz: Chápu správně, že hygienik nemusí mít vystudovanou lékařskou fakultu a nemusí to být vždy lékař?
Záleží na tom, co rozumíme slovem hygienik. Na hygienických stanicích působí lékaři, kteří vystudovali lékařskou fakultu a mají specializaci v hygienických oborech, zdravotničtí pracovníci, již vystudovali bakalářský či magisterský obor v ochraně veřejného zdraví, a řada jiných kvalifikovaných lidí, bez nichž si nelze fungování hygienické služby představit. Bohužel tam však pracují i lidé bez odborné kvalifikace, kteří pouze složili úřednickou zkoušku, což je špatně.
Lidovky.cz: Práce hygienika je tedy pro mladé lékaře neatraktivní?
Hygiena je krásný, nádherný a neobyčejně rozmanitý obor. Má však spoustu specifik oproti jiným lékařským oborům. Zkusím je popsat. Tedy – výsledky své práce nevidíte hned. Jste-li chirurg, odoperujete úspěšně pacienta a hnedle vidíte výsledek. Ještě zřetelnější to je u porodníka, který pomůže přivést na svět nový život. Hygienik se ovšem zabývá primární prevencí chronických onemocnění v rámci celé populace, výsledky se pak dostavují s odstupem let, někdy i desítek let. V důsledku různých opatření sice dojde ke zlepšení zdravotního stavu populace, prodloužení délky života, k odsunutí některých onemocnění do vyššího věku, jenže vše je to na úrovni populace, nevidíte konkrétního člověka, kterému pomůžete. Mnohdy je dokonce ideálním výsledkem práce hygienika to, že se vůbec nic nestane – nedojde k nákaze, otravě z jídla, vzniku nemoci z povolání a podobně. Činnost hygienika je víceméně nenápadná, proto je někdy i podceňovaná a dostatečně neoceněná.
Dalším specifikem je, že hygienik musí činit mnohdy, řekněme, nepopulární opatření. To ostatně vidíme i dnes při koronavirové epidemii. Důslednými hygienickými opatřeními se podařilo zachránit spoustu lidských životů, ale z přijatých opatření a restrikcí nikdo z nás nadšený není. Ostatně sám čekám, kdy si rozbiju nos, neboť vlivem nošení roušky se mi zamlžují brýle a nic nevidím.
Hygienik také mnohdy jako by dokonce překážel, co chvíli vznikají snahy o okleštění jeho kompetencí. Nu a též platí, že v posledních letech byla spíše akcentována ta úřednická, nikoliv odborná stránka práce hygienika.
Výše popsané tedy může do jisté míry mladé lékaře od oboru odrazovat. Přitom z historického hlediska, vezmeme-li v úvahu třeba dopady očkování, opatření pro zásobování pitnou vodou či zlepšení výživy populace, zachránili hygienici a epidemiologové patrně více lidských životů než všichni kardiochirurgové dohromady.
Pavel Dlouhý (51)■ Od roku 2011 vede katedru hygieny, epidemiologie a preventivního lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (3. LF UK ), od roku 2017 je také přednostou Ústavu hygieny 3. LF UK. ■ 15 let je tajemníkem Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. LF UK. ■ Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a docentem hygieny a preventivního lékařství se stal v roce 2011. ■ Specializuje se v oblasti hygiena výživy. |
Lidovky.cz: Podle vás veřejnost práci hygieniků podceňuje?
Ano. Práce hygieniků je podceňovaná veřejností i politiky. S tím souvisí i podfinancování celé oblasti. Potřebnost kvalifikovaných doktorů hygienické služby si veřejnost bohužel uvědomí často až v mimořádné krizové situaci, jako je ta současná.
Lidovky.cz: Myslíte si, že se to po odeznění epidemie koronaviru změní?
Nevím a v žádném případě nechci tuto situaci nějak zneužívat pro posílení pozic hygienické služby či hygieny jako oboru. Doufám však, že lidé začnou více uvažovat nad svým zdravím a nad jeho ochranou. Že se změní přístup k očkování a k životnímu stylu obecně. A možná se opravdu změní i náhled na hygienickou službu, velmi bych si to přál.
Zatím nepociťuji zvýšený zájem o obor, jde o poměrně krátkou dobu. I naši medici však teď pomáhají na hygienických stanicích, je tedy možné, že je náplň práce přiláká a po vystudování lékařské fakulty se přihlásí do atestačního oboru Hygiena a epidemiologie. Bez ohledu na stávající epidemii se však lékařské fakulty snaží spolupracovat s hygienickými stanicemi či se Státním zdravotním ústavem, což je jedna z významných složek hygienické služby. Snažíme se studentům již v pregraduálním studiu náš obor co nejvíce přiblížit.
Lidovky.cz: Tedy všichni studenti medicíny se vzdělávají v rámci svého šestiletého pregraduálního studia v oboru hygieny a epidemiologie?
Hygiena a epidemiologie je jeden z lékařských oborů, který se vyučuje na lékařských fakultách, a všichni studenti medicíny z něj dělají státní závěrečnou zkoušku. Lékař se specializuje až poté, co vystuduje lékařskou fakultu. Takže absolvent kterékoliv z osmi lékařských fakult u nás si může vybrat kterýkoliv ze základních oborů, jemuž se chce věnovat, včetně hygieny a epidemiologie. Lékař v závěru dělá atestační zkoušku, poté má specializovanou způsobilost v hygieně a epidemiologii.
Lidovky.cz: V roce 1953 vznikla Lékařská fakulta hygienická, nynější 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Jak je možné, že zrovna obor hygieny a epidemiologie měl svou vlastní fakultu?
Do značné míry to souviselo se zákonem o hygienické a protiepidemické péči, který vyšel o rok dříve. Zákonem byly položeny základy nynější hygienické služby a logicky bylo třeba zajistit dostatek lékařů, již by v ní pracovali. Tento úkol pak fakulta po dlouhá léta opravdu plnila. Avšak v roce 1953 se jednalo o širší reformu lékařského vzdělávání, nešlo jen o vznik Lékařské fakulty hygienické.
Lidovky.cz: Jaké další fakulty v tomto roce vznikly?
V roce 1953 byla původní pražská lékařská fakulta, jejíž kořeny sahají až k založení univerzity Karlem IV., rozdělena na tři samostatné, naprosto rovnocenné, avšak jinak orientované fakulty – Fakultu všeobecného lékařství, Fakultu dětského lékařství a Lékařskou fakultu hygienickou. Důvody rozdělení jistě vycházely z dobové situace, včetně snahy kopírovat sovětské vzory již v pregraduální výuce.
Lidovky.cz: Po sametové revoluci se jejich zaměření zrušilo a fakulty se přejmenovaly na první, druhou a třetí lékařskou fakultu. Proč?
Po revoluci se Fakulta všeobecného lékařství UK přejmenovala na 1. lékařskou fakultu UK, Fakulta dětského lékařství UK na 2. lékařskou fakultu UK a Lékařská fakulta hygienická UK na 3. lékařskou fakultu. Reálně došlo ke „zevšeobecnění“ všech tří fakult. Všechny od té doby poskytují univerzální lékařské vzdělání, byť s ohledem na tradici je o trochu více prostoru v Motole věnováno dětskému lékařství a na Vinohradech preventivní medicíně. Byl to logický trend – žádný lékařský obor nemá svoji fakultu, není lékařská fakulta chirurgická, kardiologická či gynekologická. Všichni medici by měli získat široké lékařské vzdělání během pregraduálního studia, to je norma a celosvětový trend. Až po ukončení fakulty by se měli lékaři specializovat.
Na první pohled to možná může působit jako „ztráta času“, ve skutečnosti to je však nesmírně důležité a naprosto neocenitelné. Pochopitelně, každý medik již během studia má své zájmy a tíhne k určitým oborům – ryze teoretickým, preklinickým, hygienicko-epidemiologickým, klinickým interním či klinickým chirurgickým. Já sám jsem od počátku svého studia měl jasno – chci být hygienik, ale vnímal jsem potřebu získat širší medicínské vzdělání. Nyní jsem rád, že se mi toho dostalo, nesčíslněkrát se mi to v praxi hodilo.
Lidovky.cz: Přesto se ptám – nebyla chyba fakulty zevšeobecnit? Nechybí v hygienické službě lékaři právě proto, že obor přišel o svou vlastní fakultu?
Podívejte, Lékařská fakulta hygienická od počátku poskytovala ucelené lékařské vzdělání, byť rozšířené v hygieně a epidemiologii. Výuka byla kvalitní i v klinických oborech, působila zde řada legendárních profesorů. Postupem doby tak i přes určité administrativní překážky absolventi čím dál častěji nacházeli své uplatnění mimo hygienické obory v klinické medicíně. Sám jsem fakultu hygieny studoval ve druhé polovině 80. let, v ročníku nás bylo kolem stovky a spolužáky, kteří chtěli pracovat v oboru hygieny a epidemiologie, bych už tehdy spočítal na prstech ruky. Od svých kolegů z hygienické služby opravdu často slýchám, že „zevšeobecnění“ fakulty byla chyba a že to je jeden z důvodů, proč teď tolik chybějí lékaři hygienické služby. Je pravda, že hygiena byla, je a navždy bude, už ze samé z podstaty věci, základním lékařským oborem. Bez jeho znalosti se neobejde žádný lékař, bez ohledu na specializaci. Na druhou stranu platí, že kvůli jednomu lékařskému oboru nemusí existovat zvláštní fakulta. Důvody, proč se lékaři v posledních letech nehrnou do hygieny, jsou jiné.
