„Mluvili jsme o tom ve středu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a náměstkem Romanem Prymulou a shodli jsme se, že je to nesmysl,“ řekl serveru Lidovky.cz biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka. Hned první problém s českou vakcínou vidí v pozdním načasování. „115 vakcín bylo k úternímu ránu vedeno jako potenciálních, sedm je v klinické fázi. To se nedá dohnat. Laboratoře, jako třeba izraelská, na tom pracují několik let, daleko je i oxfordská,“ uvedl Konvalinka s tím, že Česku už v tomto ujel vlak.
Mikrobiolog: Příprava inaktivované vakcíny je poměrně nenáročná. Většinou uspěje jedna z pěti vyvíjených |
Jan Konvalinka je zároveň členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace a jedním ze signatářů dopisu, který ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO) zaslali v úterý čeští vědci z Učené společnosti AV ČR v čele s mikrobioložkou Blankou Říhovou.
Výzkumnému týmu, který pod vedením kardioložky a přednostky Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Věry Adámkové vakcínu vyvíjí, vědci vytýkají naivitu, s jakou byl projekt české vakcíny v pondělí představen a ‚směšně malé peníze‘, jež chce stát na vakcínu poskytnout. Na vývoji se podílí tři renomované instituce: Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚKHT) a IKEM.
Šli by jinou cestou
„Jsou tam lidé, kteří tomu rozumí. Ale vyčítám tomu dvě věci: nemáme výrobní linku k tomu, abychom mohli vakcínu vyprodukovat. Vyrobit vakcínu tady bude velmi těžké. Mít certifikát na výrobní linku pro jednu vakcínu je otázka dvou let a mnoha milionů dolarů. A za druhé, protože se vývojem očkovacích látek zabývám třicet let, šel bych jinou cestou,“ řekl serveru Lidovky.cz kupříkladu přední český vakcinolog Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny.
Ministr ke kritice vývoje vakcíny: Platí svoboda bádání, institucím nikdo pomoc nenabídl |
Výzkumný tým pod taktovkou ministerstva zdravotnictví zvolil vakcínu formou usmrcených virů, které si lidský organismus zapamatuje a bude pak umět bojovat s jejich živými formami. Podle Berana je to jednodušší cesta. „Ta, kterou používají, je velmi podobná vývoji vakcín proti chřipce. Není podle mého tím nejlepším směrem. Já bych šel cestou vakcíny proti ebole,“ dodal Beran. Rafinovaněji by postupoval i Jan Konvalinka.
„Ono to bude fungovat. Dostanou protilátky, dostanou odezvu, ale je velmi nepravděpodobné, že by je právě tento virový agens přivedl k dokonalé protilátkové odpovědi – to je nepravděpodobné, i když je živý. Máme desítky procent lidí, kteří si nevytvoří protilátkovou neutralizující aktivitu. Že by to u mrtvého viru bylo lepší, se nedá předpokládat, bude to spíš horší,“ vysvětlil pro Lidovky.cz Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie.
Zároveň ale vakcinolog Beran dodal, že ‚cvičení‘, které vědci při vývoji vakcíny absolvují, se neztratí, neboť představa, že koronavirus je na dalších sto let virem posledním, je zcela naivní. „ A kdyby se, nedej bože, ukázalo, že je to dobrá cesta, samozřejmě by to zvedlo prestiž a jeden z velkých výrobců vakcín by ji zřejmě odkoupil a produkoval,“ míní Beran.
Překvapení nad českou vakcínou vyjádřila i viroložka Ruth Tachezy z Ústavu hematologie a krevní transfuze. S kritickým dopisem vědců Učené společnosti se plně ztotožňuje, byť není jejím členem. „Ti, kdo projektu velí, nejsou ani imunologové, ani vakcinologové. Nikdo z nich dosud nevyvíjel vakcínu. Nepůsobí to na mě věrohodně,“ uvedla Tachezy pro Lidovky.cz. Podobně o odbornících z jiných oborů hovoří i Jan Konvalinka. „Říkám to nerad. Nevidím tam lidi, kteří by měli zkušenost s vývojem vakcíny,“ myslí si. Jak ale například pro ČTK uvedl mikrobiolog Ivo Vojtko, není dnes ve světě neobvyklé, že se na vývoji vakcín podílejí konsorcia partnerů z různých oblastí.
Bude to stát miliardy, ne desítky milionů
Dalším pochybným bodem jsou podle vědců finance. Nižší desítky milionů korun, jak avizovala Věra Adámková při představování projektu české vakcíny, by podle Jana Konvalinky vystačily jen na preklinickou fázi. „Kdo pak bude platit klinické testy, které musí začít letos, aby to vůbec mělo nějaký smysl? Mít je za rok je pozdě. To ale bude stát miliardy, ne desítky milionů korun,“ uvedl.
Odborníky zaskočila zpráva o vývoji české vakcíny. Podle nich nelze navrhovat řešení za ‚směšně malé‘ peníze |
Do výzkumu by v takovém případě musela vstoupit velká farmaceutická firma. Takových, které vyrábí vakcíny, jsou podle něj tři nebo čtyři. „Představa, že do tohoto extrémně špatného projektu bude český stát investovat takové peníze, je podle mého nesprávná,“ míní Konvalinka. „Šleháme mrtvého koně. Myslím, že se tady reálně nic nestane a splaskne to jako bublina,“ uzavřel.
Poslankyně za ANO a přednostka IKEM Věra Adámková ve středu v reakci na kritizující dopis znovu zdůraznila, že „se již provedlo mnoho hodin práce, které kdyby se měly účtovat, je to již v řádu desítek milionu korun. Ale všichni zaměstnanci je prováděli zdarma. Ta situace je bezprecedentní a nikdy jsme nebyli ohrožení takovouto pandemií, která by zasahovala všechny země,“ řekla. Adámková zároveň připustila, že vývoj české vakcíny nemusí být úspěšný a autory kritického dopisu vyzvala, aby svými vlastními výsledky přispěli k jejímu vývoji.
Na mezinárodním kolbišti
V české soběstačnosti ale odborníci cestu nevidí: smysl jim dává spíše připojení se do již fungujících mezinárodních projektů. „Neumím si představit, proč teď investovat do single české vakcíny, když celosvětově je aktivit celá řada. Viděla bych spíše logiku v tom, že by se v rámci EU spojily projekty, které mohou přispět laboratorním nápadem právě jako součást konsorcia. Nikoliv pouze jako česká aktivita nepodporovaná mezinárodní spoluprací,“ okomentovala viroložka Ruth Tachezy z ÚKHT. Představa, že by se vyvíjení české vakcíny mohlo dostat dále než za laboratorní či zvířecí pokusy, je podle ní nereálná.
Mezinárodní spolupráci nevylučuje ani šéfka výzkumného týmu pro vývoj vakcíny Adámková, ale jak zdůraznila na středeční tiskové konferenci, „jestliže nevstoupíme na kolbiště a nebudeme jedním ze států, které se snaží, ani ty ostatní nás nebudou brát vážně.“ Česká republika se bude zároveň finančně podílet i na vývoji společné vakcíny, kterou iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Dá částku 750 tisíc eur (asi 20 milionů korun) z celkem 7,5 miliardy, které dají země EU.
