ilustrační snímek | foto: ČTK
Boj se suchem má stát správně nastavený, koná ale pomalu, říká rektor ČZU. Podpořil omezování velikosti polí |
Národní koalice pro boj se suchem se proto v úterý na svém zasedání shodla, že od příštího roku má být u všech novostaveb povinné, aby zachycení dešťovky řešily. Od obchodních center a hal až po rodinné domky nebo chaty. Nová povinnost se začlení do vodního zákona, jehož novela už čeká na druhé čtení ve sněmovně.
„Každý investor bude muset u nových objektů vybudovat retenční nádrž či zasakovací objekt,“ řekl v úterý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Jen ten, kdo doloží, že je to technicky neproveditelné, bude smět vláhu bez užitku odvést do kanálu.
Aby povinnost tolik nebolela, vláda počítá i s robustní dotační podporou z programu Dešťovka. Zachycení vláhy něco stojí, ale malí i velcí stavebníci mohou vyšší náklad umazat státní subvencí.
Sucho v česku  |
Značné naděje vkládá ministerstvo životního prostředí do takzvané Velké dešťovky, odkud mohou čerpat města, kraje, školy nebo třeba nemocnice. Na letošní rok je pro ně vyčleněná miliarda, aby budovaly zelené střechy, pokládaly dlažbu z propustných povrchů, přes něž se voda dostane do půdy (dlažební kostky se spárou udělají mnohem víc užitku než betonové náměstí), mohou si pod veřejná prostranství umisťovat podzemní nádrže, odkud pak svlaží ulice, zalijí zeleň.
Sucho je zásadnější problém než koronavirus, řekl Zeman. Česko by podle něj mělo budovat nové přehrady |
Rezervy jsou také u domů a bytů, polovina vody, již zdejší domácnosti protočí, se použije na úklid, praní, splachování. Jsou to miliony kubíků vydané zbytečně, protože na tyhle aktivity by bohatě stačila voda šedá, přečištěná, a dešťová. S touto logikou se mají od příštího roku měnit stavební pravidla. Zákon nebude říkat, nač přesně se má zachycená dešťovka použít – může se zavést do trubek na splachování, ale taky lze vybudovat jezírko či nádrž určené na venkovní zavlažování nebo zelenou střechu.
Mimochodem na její zbudování resort zvyšuje dotaci z pěti na osm set korun na metr čtvereční „střešního pažitu“. A z Malé dešťovky, určené pro domy, chaty a bytové domy, se dá získat podpora na nádrž pod zemí i krytou nad zemí, v kombinaci se zálivkou či splachováním. Ministerstvo do programu nedávno přisypalo dalších sto milionů korun.
Meteorologové aktuálně predikují republice pár deštivých dní, ale to, co sprchlo a ještě sprchne, nepomůže všude. Na obzvlášť vysušené Moravě kapky z nebe nenakrmí ani horní vrstvu půdy do čtyřiceti centimetrů čili nezažehnají zemědělské sucho. V Čechách farmářům díky dešti odlehne, ale do vyčerpaných, už šest let neobnovovaných podpovrchových zásobníků se nedostane téměř nic.
Ministerstvo loni vydalo na boj se suchem 14 milionů, investice jdou do vodohospodářských programů |
Oslabené podzemí se potřebuje zrevitalizovat, v těžkých dobách, jaké tu optikou sucha trvají, se musejí chránit a voda brát přednostně z povrchových ložisek. Už nyní pochází z vodárenských nádrží 52 procent spotřebované pitné vody a do budoucna jejich význam ještě poroste. Představují cosi jako stabilní záložní síť, když selže všechno ostatní.
Ministerstvo zemědělství proto navrhlo, aby takzvaný generel hájených lokalit, kde by mohl vzniknout vodárenský zdroj, doplnilo 31 nových míst, s těmi původními to dělá 96 vytipovaných rajonů, kde jsou vhodné podmínky. „Pokud vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zachycení srážkových vod v dalších přehradních nádržích s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Nikdo nevidí rád, když se za jeho humny uvažuje o stavbě obrovského vodního díla, zpravidla přitom kus obce či celá ves zaniknou. To, že všech jednatřicet obcí z vytipovaných lokalit dalo souhlas se zařazením do generelu, ukazuje, jak vážná situace v České republice panuje.
Zemědělské sucho se rozšířilo na 98 procent území. Deště mnoha regionům nepomohou |
Zařazení na seznam hájených míst není stavební uzávěra ani rozhodnutí, že zrovna tam vznikne přehrada. Je to pojistka pro příští generace, ty stávající si vystačí i s tím tenčícím se málem; jde o to nechat vnukům něco víc než žízeň a neúrodný troud.
Přichystat a postavit vodárenský rezervoár trvá podle stávajících norem zhruba 15 let; nejmladší z tuzemských nádrží, Slezská Harta, pochází z roku 1997. Výstavba nových nebude žádný kobercový nálet, je to časově i investičně náročné – nejblíž k realizaci mají Pěčín na řece Zdobnici v Královéhradeckém kraji, Nové Heřminovy na Opavě, Vlachovice na Zlínsku, Senomaty a Šenov na Rakovnicku.
Aktuálně se budují z dotačních titulů spíše menší zdroje podzemní, nové hlubší vrty a především se propojuje vodohospodářská infrastruktura, nové trubky začleňují do větších samosprávních rodin ty, kterým v létě vysychají zdroje. Na podobné stavby bude resort zemědělství žádat další 2,5 miliardy korun ze státního rozpočtu. Od roku 2014 dal tento úřad na boj se suchem už 13,7 miliardy, ministerstvo životního prostředí dalších dvanáct.
Nová zbraň proti suchu. Novostavby by podle ministra Brabce měly povinně akumulovat nebo vsakovat dešťovou vodu |
Peníze neplynou jen do velkých staveb typu nádrž, potrubí, rybník či nové propustné parkoviště. Jsou to i výsadby remízků, podpora udržitelného farmaření, pozemkové úpravy, aby pole nebylo jeden obří lán, či obnova mokřadů. Správné postupy v zemědělství jsou veledůležité, když dojde na hydrataci krajiny. Mimo jiné proto začne od nadcházejícího ledna platit také protierozní vyhláška, která přísněji určí, že na ohrožených, slabých půdách se nesmí pěstovat vyčerpávající monokultura, jedna plodina bude moci obecně zabrat maximálně 30 hektarů souvislé plochy.
