Od začátku koronavirové krize přerušilo podnikání 15 838 OSVČ, dramatická situace nastala hlavně v březnu |
Zejména z lavic sněmovní opozice proto zaznívá volání po přijetí odškodňovacího zákona, kterým by vláda kompenzovala podnikatelům výpadky příjmů z byznysu.
Kromě sociálních dopadů ekonomického útlumu panují obavy také z přehlcení soudů. Hrozí totiž, že po opadnutí krize alespoň část podnikatelů zažaluje stát kvůli vládním opatřením, která jim s cílem zabrzdit šíření viru zastavila na čas podnikání.
„Trváme na tom, že zejména firmy a živnostníci přímo postižení nařízeními vlády, jimž bylo zakázáno vydělávat, by měli mít nárok na odškodnění,“ řekla LN předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vládu vyzvala, aby zvláštní zákon nachystala do konce května. „Konkrétní výše odškodnění samozřejmě musí vycházet z míry poškození dotčeného subjektu a rozhodně nemůže jít o náhradu zisku,“ doplnila.
S jejím návrhem souhlasí i lidovci, další z opozičních stran. „Stát by měl jednat se zástupci podnikatelské sféry i zaměstnanců a hledat rozumné řešení. Jednak proto, ať tady nedojde k zahlcení soudů, ale především proto, aby takové opatření pomohlo zachovat pracovní místa a fungování firem,“ odepsal na dotaz redakce šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.
Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček zdůraznil, že doba na případnou přípravu zmíněného zákona přijde až po opadnutí epidemie. Šéf poslaneckého klubu oranžových Jan Chvojka je však k opozičnímu námětu skeptický. „K debatě o odškodňovacím zákonu nevidím příliš mnoho důvodů. Vláda jednala tak, aby zachránila životy, a omezení přijímala v souladu s ústavním pořádkem. Navíc rychle přijala sérii zákonů, jež umožní účinnou pomoc občanům, živnostníkům i firmám,“ řekl LN Chvojka.
„Připravili jsme desítky zákonů a opatření, které zásadním způsobem pomáhají podnikatelům nejen s hrazením fixních nákladů, ale také představují přímou podporu zasaženým podnikatelským subjektům,“ doplnila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Stát po vypuknutí pandemie rozjel například programy Antivirus, COVID I a II či Pětadvacítka. Všechny s cílem pomoci zasaženým firmám a živnostníkům. Dle strážkyně státní kasy se už vládní podpora přehoupla přes pětinu HDP. Z odpovědi Schillerové naopak nijak nevyplynulo, že by se vláda skutečně chystala diskutovaný odškodňovací zákon přijímat.
Když se do země blížila koronavirová nákaza, kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodl o uzavření obchodů, restaurací, nákupních center, ale i sportovišť či wellness a lázeňských zařízení. To vše proto, aby zamezil raketovému růstu počtu nemocných a ubránil se případnému přetížení zdravotnického systému, k němuž po propuknutí pandemie došlo zejména v Itálii, ale i v dalších zemích.
„Stát škodu nezpůsobil“
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v nedávném rozhovoru pro Českou televizi připustila, že na stát mohou ze strany některých podnikatelů zamířit žaloby. Vláda je na to podle ní připravena. Sama šéfka justice však vyjádřila pochyby nad tím, že budou úspěšné. „Stát žádnou škodu nezpůsobil,“ uvedla. „Škodu hradí ten, kdo ji způsobil, a říkám, stát to rozhodně není,“ dodala ministryně.
Novela umožňuje ministerstvu zdravotnictví zakázat činnost obchodů či omezit dopravu. Opozice je proti |
Podle respektovaného ústavního právníka Jana Kysely je případné přijetí speciální zákona, který by firmy odškodnil, čistě politickou otázkou. „Právní otázkou by bylo, co plyne ze současných zákonů. A to se, popravdě řečeno, vyjeví až v případných soudních sporech,“ sdělil LN. Kysela dále připomněl, že už přijaté a přijímané zákony v současnosti různé formy odškodnění nabízejí. „Takže by šlo také o to, k jaké škodě by měl další zákon mířit,“ dodal.
Lídr ODS Petr Fiala míní, že by vláda hlavně měla zajistit bezvadné fungování stávajících programů pro pomoc postiženým krizí. „Současně by měla pracovat na cestě k odškodnění. Nepotřebujeme odškodňovací zákon, ale vládní návrh dohody s postiženými a rychlost jejího provedení,“ zdůraznil předseda ODS.
Po náhradě škod volají i odbory. Šéf největší odborářské centrály Josef Středula již dříve řekl, že by se vláda měla pokusit dosáhnout shody mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci. „Určitě si nemyslím, že situaci by vláda měla napravovat ‚odškodňovacím zákonem‘. Měla by však přijít s návrhem kompenzace, úlevy. Je to na ní, jak se rozhodne,“ řekl LN Středula.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů vládě delší dobu vytýká, že v jednu chvíli změnila legislativní rámec, dle nějž svá „antivirová“ opatření vyhlašovala. Tím se podle něj snažila vyhnout právě nutnosti kompenzovat živnostníkům zásah do svobody podnikat. „Pravda je, že řada ekonomických opatření už byla přijata a firmy využívají různých podpor, ale (vláda) se chyby dopustila a z režimu krizového zákona, který odškodnění umožňuje, přešla do režimu zákona o ochraně veřejného zdraví. Chápu, že nelze hradit ušlé zisky, ale měla by se zachovat slušně, když odškodnění znemožnila,“ řekl Středula.
